Vtrhnou k nim domů a chtějí výpalné. "Trumpova" karavana prchá před násilím a brutálními gangy

9. 4. 2018 19:35
K hranici mezi Mexikem a Spojenými státy míří obrovská "karavana" lidí ze Střední Ameriky. Prchají před drogovými kartely, vydíráním, sexuálním zneužíváním a chudobou. Tomu všemu musí u sebe doma čelit.
Karavana ze Střední Ameriky v Mexiku.
Karavana ze Střední Ameriky v Mexiku. | Foto: Reuters

San Salvador - Před několika týdny vtrhli do domu teprve šestnáctiletého Henryho Juáreze a jeho příbuzných členové jednoho z gangů v Salvadoru. Pohrozili mu, že pokud jim nezaplatí na výpalném sto dolarů, tak ho zabijí.

Irma Viviana Reyes přišla do Mexika z Guatemaly v rámci "karavany".
Irma Viviana Reyes přišla do Mexika z Guatemaly v rámci "karavany". | Foto: Reuters

"Chtěl jsem zůstat ve své zemi. Měl jsem i dobrou práci. Jenže po mně chtěli peníze, které jsem neměl," řekl Juárez britskému listu The Guardian s tím, že pracoval pro firmu, která instaluje stožáry vysokého napětí.  

Z obav o svůj život se rozhodl utéct ze Salvadoru. Přidal se k takzvané "karavaně", skupině asi 1500 lidí převážně ze Střední Ameriky, která nedávno překročila hranice do Mexika.

Karavana přitáhla také pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Použil ji jako záminku k tomu, aby povolal na hranici s Mexikem Národní gardu. A znovu zmínil, že Spojené státy podle něj potřebují zeď na hranici s Mexikem, aby zastavily "velký proud drog a lidí". Násilí, ale i drogy jsou přitom často důvodem, proč lidé Střední Ameriku opouštějí a míří na sever.

Utíkají před násilím

Drtivou většinu karavany tvoří lidé z takzvaného severního trojúhelníku, tedy z Hondurasu, Guatemaly a Salvadoru. Tyto tři země patří mezi vůbec nejnásilnější a nejnebezpečnější regiony na světě. Někteří experti dokonce přirovnávají tamní míru násilí k občanské válce.

Vůbec nejhůře je na tom milionový Salvador, kde loni podle údajů Světové banky zemřely násilnou smrtí téměř čtyři tisíce lidí, to je asi 60 osob na 100 tisíc. Pro srovnání: světový průměr je 5,3 na 100 tisíc obyvatel, připomíná agentura AFP.

Zásah na americko-mexické hranici proti ilegálním migrantům.
Zásah na americko-mexické hranici proti ilegálním migrantům. | Foto: Reuters

Za násilím stojí především ozbrojené gangy a drogové kartely. Vedle distribuce drog se často živí výpalným - zaměřují se na drobné podnikatele i lidi z chudých čtvrtí.

Odhaduje se, že lidé ze Salvadoru ročně vyplatí na výpalném přes 390 milionů dolarů (zhruba osm miliard korun), u Hondurasanů je to přibližně polovina.

"Vraždy, únosy, vyhrožování, vydírání, sexuální násilí a nucené zmizení - to je válečná realita, které ale musí čelit také lidé v této části Střední Ameriky," uvedl nedávno Bertrand Rossier z mexické pobočky Lékařů bez hranic.

Lidé před násilnými gangy nemají zastání, protože policie a úřady jsou často zkorumpované. Například 83 procent Hondurasanů se domnívá, že policie je úplatná, vyplývá z průzkumu z roku 2016.

V regionu také vládne beztrestnost. Odhaduje se, že v některých oblastech je až 95 procent všech zločinů nepotrestáno. Pravděpodobnost, že úřady vyšetří vraždu a viník půjde za mříže, je velmi malá.

A nejen to. Potíže obyvatel ze "severního trojúhelníku" umocňuje i nedostatek pracovních příležitostí a chudoba.

Míříme do Mexika i USA

Mnozí běženci ze Střední Ameriky doufají, že najdou lepší život jinde. Část z nich končí třeba v Kostarice nebo Mexiku, další doufají, že se jim podaří dostat až do USA.

V takovém autobusu migranti ze Střední Ameriky cestují. Alexandra pochází ze Salvadoru a Michelle z Hondurasu.
V takovém autobusu migranti ze Střední Ameriky cestují. Alexandra pochází ze Salvadoru a Michelle z Hondurasu. | Foto: Reuters

Cestovat v karavaně je podle nich bezpečnější, protože se spíš ubrání. Skupina, o které hovořil Trump, původně čítala na 1500 lidí. Podobné karavany nejsou zase tak výjimečné - obvykle jsou ale mnohem menší a je v nich zhruba 300 migrantů.

Matka se svým dítětem. Právě v rámci karavany přijeli do Mexika.
Matka se svým dítětem. Právě v rámci karavany přijeli do Mexika. | Foto: Reuters

V pondělí by podle agentury EFE mělo dorazit do Mexico City přes tisíc lidí. Karavana se totiž už zmenšila, část lidí se odpojila různě po cestě.

Mexické úřady daly běžencům ve většině případů časově omezená víza, která jim umožní prozatím zůstat v zemi. Po jejich uplynutí se ale lidé ze Střední Ameriky musí rozhodnout, co dál.

"Mnozí chtějí zůstat v Mexiku," uvedl pro deník USA Today Alex Mensing z nevládní organizace Pueblo Sin Fronteras, která migrantům pomáhá. Další mají příbuzné v USA a chtějí tam požádat o azyl, doplňuje Mensing. Není ale jasné, kolik jich je.

Video: Kamery natočily dvojici mladíků, kteří dokázali překonat devítimetrovou bariéru mezi USA a Mexikem za pár sekund

Kamery mexické televize natočily dvojici mladíků, kteří dokázali překonat devítimetrovou kovovou bariéru mezi USA a Mexikem za pár sekund. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 18 minutami

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy