Tlak, jaký Trump nezažil: Proti prezidentovi se šikují rebelové. A nechtějí uhnout

Daniel Anýž Daniel Anýž
5. 6. 2019 11:02
Zatímco Donald Trump je na státní návštěvě Velké Británie, doma ve Washingtonu mu hrozí dosud největší rebelie republikánů v Kongresu od jeho příchodu do Bílého domu. Důvodem je prezidentův plán uvalit cla na dovoz veškerého mexického zboží do USA. Ještě žádný Trumpův záměr v Kongresu nevyvolal tak silný republikánský odpor. A tentokrát je strana patrně odhodlána prezidenta zastavit.
Americký prezident Donald Trump
Americký prezident Donald Trump | Foto: Reuters

Republikánská strana měla od samého počátku problémy s Trumpovými obchodními opatřeními, kdy loni začal uvalením cel na dovoz oceli a hliníku a následně odstartoval obchodní válkou s Čínou. Se záměrem zatížit cly veškerý dovoz z Mexika, který Trump oznámil minulý týden, ale patrně přetekl pohár republikánské trpělivosti. 

Skupina republikánských senátorů ve středu jednala se zástupci Bílého domu a podle amerických médií Trumpovým lidem senátoři jasně řekli, že pokud Donald Trump splní svoji hrozbu a 10. června spustí cla, musí v Kongresu počítat s velkým odporem.

"Chci, abyste v Bílém domě předali zprávu, že jste tady neslyšeli ani jediné ano (pro cla)," řekl podle deníku New York Times zástupcům prezidenta republikánský senátor z Texasu Ted Cruz.

"Držíme si zbraň u hlavy"

Texas, který dováží z Mexika zboží za bezmála 27 miliard dolarů, by byl cly postižen nejvíc. Podle Cruze by šlo o daň, která by padla na hlavy tamních lidí. "Není žádný důvod, proč by texaští farmáři, rančeři, výrobci a malí podnikatelé tuto daň platili," dodal Cruz.

"Držíme si zbraň u hlavy," komentoval pak Trumpův záměr druhý zástupce Texasu v Senátu, republikán John Cornyn.

Demokraté jsou proti jako jeden muž a podle amerických médií by se k rezoluci, která by blokovala zavedení cel proti Mexiku, tentokrát přidalo tolik republikánů, že by následně přehlasovali i případné Trumpovo veto.

S dalším rozhodnutím čekají republikáni na výsledek středeční schůzky ministra zahraničí Mikea Pompea s mexickou delegací, která v těchto dnech jedná ve Washingtonu.

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard v úterý prohlásil, že je osmdesátiprocentní šance, že se najde kompromis. Donald Trump byl ovšem zdaleka méně optimistický.

"Myslím, že je pravděpodobnější, že cla budou," potvrdil Donald Trump ve středu na tiskové konferenci v Londýně, že se zavedením cel ve výši 5 procent spíše stále počítá. 

Ze strany republikánů v Kongresu, jak rovněž prohlásil, "by bylo hloupé", kdyby se ho snažili zastavit. "Nemyslím, že to udělají," dodal americký prezident.

Dost hlasů proti prezidentovu vetu

Americká média to ale vidí jinak a citují početné hlasy z republikánských řad. Podle nich by měl prezident počítat s tím, že takový protitlak, jaký by vyvolala cla proti Mexiku, jako prezident ještě nezažil.

Už letos v březnu se několik republikánů přidalo k demokratům, kteří se tehdy snažili zastavit Trumpův výnos, kdy vyhlásil stav nouze, aby si bez souhlasu Kongresu mohl z rozpočtu vzít peníze na výstavbu zdi na hranici s Mexikem.

Trumpovo veto ovšem pak Kongres, kde jsou potřeba dvě třetiny všech zákonodárců, nepřehlasoval. Teď by se to ale podle amerických médií mohlo stát - a pro Trumpa by to byla velmi nepříjemná porážka.

Prezident si chce cly vynutit, aby Mexiko přijalo účinná opatření k zastavení imigrantů, kteří ze zemí střední Ameriky proudí přes Mexiko k hranici USA.  Každý další měsíc, kdy Trump nebude spokojen s mexickými opatřeními, by se cla měla zvýšit o dalších 5 procent až do možné sazby 25 procent letos v říjnu.

Odbojným republikánům ale vadí, že Trump podle nich zneužívá cla jako politický nástroj, přičemž jeho opatření by vedle Mexika velmi citelně dopadlo i na americké investory, výrobce a také běžné Američany.

Vlivná zájmová konzervativní organizace Americans for Prosperity, za kterou stojí silní průmyslníci bratři Kochové, prezidentovi vzkázala, že navržená cla by byla "největším vzrůstem daní v moderní historii".

Automobilky by krvácely

"Žádám prezidenta, aby zvážil jiné možnosti," vyzval Trumpa kromě jiných republikánský senátor Chuck Grassley z Iowy. Ve vzájemném obchodě je Mexiko po Číně a Kanadě třetím největším partnerem USA. V importu do Spojených států je pak hned na druhém místě za Čínou.

Mexiko loni vyvezlo do USA zboží za 350 miliard dolarů, a pokud by Trump zatížil cly skutečně veškerý mexický dovoz, bylo by to objemově nejvyšší navýšení cel v moderní historii USA.

Nejvíce by byly postiženy automobilky v USA, které si v minulých letech vybudovaly řetězce dodávek napříč celou zónou NAFTA. Některé komponenty překračují hranice i vícekrát. Řada automobilek navíc do Mexika přesunula celé výrobní provozy.

Loni byly z Mexika do USA dovozeny automobily a jejich součástky za 125 miliard dolarů. Více než pětina vozů, které automobilka GM prodá v USA, byla vyrobena v Mexiku. V případě firmy Volkswagen pochází téměř polovina jejích vozů prodaných v USA z továren v Mexiku.

"Široce uplatněná cla na zboží z Mexika zvýší cenu součástek a vozidel - a spotřebního zboží obecně - pro americké zákazníky," stojí v prohlášení sdružení autovýrobců Auto Alliance. Podle analýzy Deutsche Bank Securities by se průměrná cena vozu mohla zvýšit až o 1300 dolarů.

Na cla by doplatil i petrochemický průmysl, loni Mexiko do USA vyvezlo ropu za více než 14 miliard dolarů. A dále prodejci a zpracovatelé ovoce a zeleniny, kde objem dovozu byl také okolo 14 miliard.

Pokud by cla skutečně vystoupala až na 25 procent, jak avizoval Trump, znamenalo by to podle analýzy společnosti Oxford Economics snížení růstu amerického HDP o 0,7 procenta.

Čtyři infarkty a mrtvice

Republikáni navíc varují, že zavedení cel proti Mexiku by s velkou pravděpodobností zabilo novou dohodu NAFTA, kterou Bílý dům dohodl s Mexikem a Kanadou a již teď pod názvem USMCA musí schválit americký Kongres.

Podle některých komentátorů je třeba vyčkat, zda Trump hrozbu cly nepoužívá jen jako nátlakovou taktiku, ale ve finále je bude odkládat.

"Já jsem přesvědčen, že je odhodlán to udělat. Je to vážné jako čtyři infarkty a mrtvice," uvedl však republikánský senátor John Kennedy pro New York Times. Trump podle něj necouvne.

Pokud má senátor Kennedy pravdu, prezident a republikáni půjdou do největšího střetu od Trumpova nástupu do Bílého domu, jak kromě jiných varoval senátor John Thune z Jižní Dakoty, druhý nejvýše postavený republikán v Senátu.

"Cla nevidím jako způsob, jak vyřešit problém s imigrací," prohlásil Thune. A podle něj je v Senátu "hodně" republikánů, kterým "dělá velké starosti, kam to celé vede a co to znamená pro ekonomiku".

Jsou to republikáni, kdo tlačí prezidenta k tomu, aby vládu podruhé bez peněz nenechával, říká historik Igor Lukeš působící na univerzitě v Bostonu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 minutou

V americké věznici zemřel v 82 letech finančník Bernie Madoff, autor největšího finančního podvodu v historii USA. Uvedla to agentura AP

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Senátní komise podpořila změny pravidel voleb do sněmovny

Senátní ústavní komise podpořila doplnění pravidel pro volby do sněmovny, které si vyžádal zásah Ústavního soudu. Předseda komise Zdeněk Hraba (STAN) označil novelu za kompromisní. Část senátorů by ale do předlohy ráda vložila korespondenční formu hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Horní komora bude o volební novele rozhodovat koncem dubna.

"Nová volební úprava není dokonalá, ale pořád je lepší než to, co jsme tu měli a co bylo označeno Ústavním soudem za protiústavní," uvedl Hraba. Podotkl, že novela zmírňuje nerovnosti mezi stranami s vyšším a nižším ziskem hlasů voličů. "Vnímám to jako kompromis vyjednaný napříč politickým spektrem," dodal Hraba. Také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil sněmovní verzi novely za úspěch a výsledek dohod mezi sněmovnou a Senátem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud potvrdil 30 let vězení za dvojnásobnou vraždu v Břeclavi

Nejvyšší soud potvrdil třicetiletý trest vězení pro , jenž se podle pravomocného verdiktu dopustil dvojnásobné vraždy v Břeclavi. Rozhodnutí padlo bez veřejného jednání. Dovolání bylo odmítnuto, řekla bez dalších podrobností Miroslava Klusová, mluvčí Krajského soudu v Brně, který se případem zabýval jako první instance.

Štaubert podle pravomocného verdiktu vraždil v rodinném domě v Břeclavi předloni v noci na 6. srpna, když přišel do domu krást. S oběťmi, devětaosmdesátiletým mužem a čtyřiačtyřicetiletou ženou, se krátce před tím znal. Senior se vzbudil, Štaubert na něj vzápětí zaútočil. Zasadil mu desítky bodných a sečných ran, stejně jako později ženě, která v domě také žila. Štaubert se nejspíš bál, že ho pozná. Oběti zemřely na místě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy