Washington - Krátce po svém vítězství v amerických prezidentských volbách vyměnil Donald Trump ostrou rétoriku na adresu své hlavní protikandidátky Hillary Clintonové za smířlivý tón.
"Nechci Clintonovým ublížit, opravdu ne," uvedl nově zvolený Trump loni v listopadu v rozhovoru pro deník New York Times. Dodal, že vyhrocená prezidentská kampaň v USA, v které na jeho předvolebních shromážděních znělo "lock her up" (zavřete ji (Clintonovou) - pozn. red.), je minulostí.
Nikdo už údajně nechce posílat Hillary za mříže, říkal Trump před rokem. A jeho nový ministr spravedlnosti Jeff Sessions letos v lednu během slyšení v americkém Senátu potvrdil: "V této zemi netrestáme politické soupeře."
Jenže tzv. ruská kauza, v které zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller rozplétá síť kontaktů mezi Trumpovým týmem a Rusy v loňské prezidentské kampani, zatlačila Bílý dům ke zdi.
A prezident Trump vyrazil s pomocí republikánů v Kongresu do protiútoku.
Americký uran v ruských rukou
"Každý se ptá, proč se ministerstvo spravedlnosti (a FBI) nepodívají na všechnu tu hanebnost kolem zkažené Hillary a demokratů," napsal Trump na Twitter před dvěma týdny, než odjel na zahraniční cestu do Asie.
Everybody is asking why the Justice Department (and FBI) isn't looking into all of the dishonesty going on with Crooked Hillary & the Dems..
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 3, 2017
K jeho opakovaným výzvám, aby ministerstvo začalo Clintonovou vyšetřovat, se teď přidala skupina republikánských kongresmanů. A jejich aktivita přinesla výsledek.
Na začátku tohoto týdne americké ministerstvo spravedlnosti kongresmany v dopise informovalo, že zvažuje, zda by neměl být jmenován zvláštní vyšetřovatel kauzy spojené s Hillary Clintonovou.
V prvé řadě jde o okolnosti, za kterých byla v roce 2010 kanadská firma Uranium One, která vlastní práva na těžbu uranu v USA, prodána ruské společnosti Rosatom.
Zhruba pětinu z celkové americké uranové produkce tehdy ovládla státní ruská firma. A pozadí této transakce je podle amerických republikánů velmi podezřelé.
Tvrdí, že Hillary Clintonová, která byla v té době (v letech 2009 až 2012) ministryní zahraničí USA, dostala za celý obchod tichou "odměnu".
Tedy miliony dolarů, které podílníci firmy Uranium One poslali nadaci jejího manžela a bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.
Dossier agenta Steelea
Druhou kauzou, která podle republikánů vyžaduje jmenování zvláštního vyšetřovatele, je "zpravodajské složka" s kompromitujícími informacemi na Donalda Trumpa, kterou pro washingtonskou firmu Fusion GPS loni sestavil bývalý člen britské tajné služby MI6 Christopher Steele.
Tzv. "Steeleův dossier", jak se materiálu říká, začal původně vznikat na objednávku a za peníze republikánských odpůrců Donalda Trumpa.
Když ale tato skupina ztratila o informace zájem, převzali loni v dubnu zakázku pro Christophera Steelea američtí demokraté. Konkrétně washingtonská právnická firma Perkins Coie, která v loňské prezidentské kampani v USA zároveň obstarávala právnickou agendu pro federální vedení Demokratické strany a volební štáb Hillary Clintonové.
Američtí demokraté tvrdí, že ani v jednom ze zmíněných případů není co vyšetřovat.
Převod firmy Uranium One pod Rosatom musel za americkou administrativu schválit meziresortní Výbor pro zahraniční investice v USA, v kterém je zastoupeno celkem devět ministerstev a agentur.
Ministerstvo zahraničí má v tomto výboru jen jeden hlas. A Clintonová navíc údajně neměla s postojem svého úřadu v této věci nic společného.
Miliony pro Clintonovu nadaci
Skutečností ale zůstává, že v letech 2008 až 2010 opravdu Clintonova nadace dostala od podílníků těžařské firmy Uranium One nejméně 8,6 milionu dolarů.
Poukázal na to deník New York Times. A dodal, že v letech 2010 až 2011 dali investoři firmy (Uranium One) Clintonově nadaci ještě další miliony.
Ve věci financování "Steeleovy složky" se tým Hillary Clintonové brání tvrzením, že o této konkrétní aktivitě právnické firmy Perkins Coie "nevěděl". V polovině letošního října to řekl Brian Fallon, loňský tiskový mluvčí kampaně Hillary Clintonové.
Američtí právníci, mezi které patří i někteří bývalí úředníci ministerstva spravedlnosti nebo někdejší zvláštní vyšetřovatelé, jsou k možnosti, že by byla Hillary Clintonová za tyto kroky skutečně vyšetřována, spíše kritičtí.
"Aby vítězná strana využila příležitost stíhat stranu, která ve volbách prohrála? To je neamerické, groteskní," uvedl pro deník Washington Post John Danforth, který jako zvláštní vyšetřovatel zkoumal zásah amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) proti sektě ve Waco v Texasu v roce 1993.
Podle Williama Barra, který byl americkým ministrem spravedlnosti za prezidenta George Bushe staršího, ale "není v zásadě nic špatného na tom, když prezident volá po vyšetřování".
Ministr pod tlakem
Špatné by podle něho bylo, kdyby se "vyšetřovalo právě jen proto, že to chce prezident, a nikoli že si to vyžaduje podstata věci", řekl listu New York Times.
Ministr spravedlnosti Jeff Sessions se v úterý v Kongresu vyhnul odpovědi, zda se jeho úřad skutečně chystá vyšetřovat Hillary Clintonovou.
"Musela by se naplnit faktická podstata, splňující standarty jmenování zvláštního vyšetřovatele," uvedl Sessions.
Je ale zřejmé, že je pod velký tlakem. Ze strany prezidenta i vlivných zákonodárců.
A v protiútoku vůči demokratům a Hillary Clintonové mají američtí republikáni na své straně ještě jednu zbraň. Složitě propletený svět politiky a lobbingu v hlavním městě Washingtonu.
Příbuzné si nevybereš
V široce rozhozené síti zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera (zkoumá podezřelé kontakty Trumpova týmu s Kremlem v loňské prezidentské kampani v USA - pozn.red.) totiž nemusí uváznout jen lidé blízcí novému prezidentovi.
Což už se stalo v případě bývalého šéfa jeho kampaně Paula Manaforta a jeho obchodního partnera Ricka Gatese.
Ohrožen může být třeba i lobbista blízký americkým demokratům Tony Podesta, který po vznesení obvinění vůči Manafortovi a Gatesovi okamžitě odstoupil z vedení své firmy Podesta Group.
Podle deníku New Yorku Times se totiž i jeho firma měla podílet na lobbingu pro bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Loni pak Podesta Group podle amerického pravicového webu Daily Caller pracovala například pro ruskou polostátní banku Sberbank, na kterou se vztahují americké protiruské sankce.
Tony Podesta je přitom starším bratrem Johna Podesty, který byl poradcem posledních dvou demokratických prezidentů, Billa Clintona a Baracka Obamy.
A hlavně, loni byl šéfem prezidentské kampaně Hillary Clintonové. Únik Podestovy e-mailové korespondence - za kterým podle amerických tajných služeb stál Kreml - byl jedním z důležitých momentů celého prezidentského klání v USA.
