Washington - Ruský prezident Vladimir Putin se naposledy podíval do Bílého domu v roce 2005 za prezidenta George W. Bushe. Teď se tam ale možná vrátí, přestože vztahy mezi Washingtonem a Moskvou jsou oficiálně nejhorší od dob studené války.
A také navzdory tomu, že všichni klíčoví lidé ze zahraničněpolitického týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou velmi kritičtí k Moskvě a k osobě Vladimira Putina.
Na rozdíl ovšem od Trumpa, který se o Putinovi dosud nikdy nevyjádřil negativně. A je prý připraven ho přivítat v Oválné pracovně.
Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova to Donald Trump měl Putinovi navrhnout v nedávném telefonickém rozhovoru, kdy mu dva dny po ruských volbách pogratuloval k obhajobě prezidentského úřadu. "Když si prezidenti telefonovali, byl to Trump, kdo navrhl, aby se setkání konalo ve Washingtonu, v Bílém domě," uvedl Ušakov v pondělí pro americký list Washington Post.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je Ušakovova verze nepřesná. Stále prý platí pouze to, co po zmíněném telefonickém rozhovoru řekl sám prezident Trump.
"Pravděpodobně se uvidíme v nepříliš vzdálené budoucnosti," uvedl americký prezident, ale dále nespecifikoval ani místo, ani čas možné schůzky.
Nicméně ve Washingtonu a v amerických médiích informace o možném summitu Trump-Putin na půdě Bílého domu znovu oživila otázku, která zaznívá už od americké prezidentské kampaně z roku 2016.
Co je mezi Trumpem a Putinem?
Možná na Trumpa něco mají
Trump nemá problém jít do veřejných rozmíšek s představiteli spojeneckých zemí. Kritizoval například německou kancléřku Angelu Merkelovou či britskou premiérku Theresu Mayovou. Veřejně pochyboval i o jihokorejském prezidentovi Mun Če-inovi, s australským premiérem Malcolmem Turnbullem se před rokem pohádal a zavěsil mu telefon.
O Vladimiru Putinovi se ovšem během celé své předvolební kampaně vyjadřoval jen pochvalně a ani od svého nástupu do úřadu v lednu 2017 nepronesl Trump jediné slovo, které by šlo vyložit jako kritika Putinovy osoby a politiky.
Naopak, vždy měl pro Putina slova obdivu. Kromě jiného ho označil za silnějšího vůdce, než byl americký prezident Barack Obama. A na námitku, že v Rusku jsou vražděni novináři, Trump odpověděl, že v Americe "také hodně zabíjíme".
Je to tak nápadné, že i bývalý ředitel CIA John Brennan, který skončil po Trumpově nástupu do Bílého domu, si dovolil spekulovat. "Rusové na něj (na Trumpa) možná mají něco osobního. Mají s Trumpem dlouhou zkušenost a mohou mít něco, s čím ho mohou konfrontovat," uvedl Brennan v rozhovoru pro televizi MSNBC v návaznosti na zmíněný Trumpův telefonát s Putinem.
Trump pogratuloval Putinovi navzdory tomu, že v podkladových materiálech měl od svého týmu doslovně uvedeno "NEGRATULUJTE".
A navíc Trump během rozhovoru s Putinem vůbec nezmínil aktuální horkou kauzu Sergeje Skripala. Bývalého ruského agenta, který byl na začátku března společně se svojí dcerou otráven v anglickém Salisbury. Podle Londýna za tímto útokem chemickou látkou novičok stojí Rusko.
Kritika v třetí osobě
V oficiální reakci na tento incident se USA jasně postavily na stranu Londýna. V solidaritě s Velkou Británií a dalšími spojeneckými zeměmi Američané minulý týden vypověděli 60 ruských diplomatů a uzavřeli ruský konzulát v Seattlu. Jde o nejmasivnější obdobnou akci vůči Moskvě od roku 1986, kdy tehdejší prezident Ronald Reagan nařídil vyhostit 55 Rusů.
A v prosinci 2016 Trumpův předchůdce Obama vypověděl z USA 35 ruských diplomatů v reakci na ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. Jenže ve srovnání s oběma incidenty je tu jeden rozdíl.
Zdánlivě malý, ale zároveň dost důležitý na to, aby neunikl americkým médiím.
Jak Reagan, tak Obama zmíněné akce proti Moskvě osobně oznámili a komentovali. "Dnes jsem nařídil několik akcí v odpovědi na agresivní chování ruské vlády vůči americkým úředníkům a v reakci na ruské kybernetické operace proti americkým volbám," znělo vyjádření prezidenta Baracka Obamy z prosince 2016.
Současný prezident Donald Trump to však nechává na svém týmu. Dosud nikdy sám za sebe neřekl, že Moskvu trestá.
O aktuálním vypovězení Rusů z USA informoval Bílý dům ve třetí osobě. "Prezident Donald J. Trump nařídil vyhoštění desítek ruských zpravodajských úředníků a zavření konzulátu v Seattlu."
Podle amerického listu Washington Post to potvrzuje, že Trump si záměrně nechává odstup od názorů a akcí svého vlastního týmu. Proč?
Do očí bijící rozdíl
Podle některých spekulací může být odpovědí zpravodajská složka, kterou na Trumpa v prezidentské kampani 2016 shromáždil bývalý člen britské tajné služby MI6 Christopher Steele. A to za finance od štábu Trumpovy sokyně Hillary Clintonové.
Steele v materiálu uvádí, že Kreml má na Trumpa kompromitující materiály z jeho návštěvy v Moskvě v roce 2013, kdy si měl pozvat na hotelový pokoj prostitutky.
Podle jiné verze jsou klíčem ke všemu bývalé podnikatelské aktivity společnosti Trump Organization v Rusku. V čele firmy stál totiž až do vítězství ve volbách sám Trump.
A existuje ještě jedna teorie. Podle ní Trumpa rozčiluje a zároveň znervózňuje vyšetřování možných kontaktů jeho volebního týmu s Rusy v kampani v roce 2016, které už bezmála rok vede zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.
Rozdíl mezi prezidentem Trumpem a lidmi v jeho administrativě ovšem v každém případě bije do očí.
Šéf Pentagonu Jim Mattis, nový ministr zahraničí Mike Pompeo, nastupující poradce pro národní bezpečnost John Bolton, vedoucí ruského oddělení v bezpečnostní radě Fiona Hillová., šéf sekce Evropy a Euroasie na americkém ministerstvu zahraničí Wess Mitchell i zvláštní Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Kurt Volker. Ti všichni označují současnou Putinovu politiku vůči USA za nepřátelskou.
A všichni se shodují na tom, co říká i nová bezpečnostní strategie USA, přijatá už za prezidenta Trumpa. Rusové se snaží podrývat demokracie západních zemí.
Trump věří Putinovi
Sám Donald Trump ale během kampaně i po nástupu do úřadu opakovaně zpochybňoval, že Moskva zasahovala do amerických prezidentských voleb v roce 2016. A když už to připustil, dodal, že to "mohlo být Rusko nebo někdo jiný".
Mediální informace i závěry amerických zpravodajských služeb o ruském vměšování do voleb opakovaně nazývá "podvodem" či "fake news".
Podle svých slov zmínil během dvou loňských osobních setkání s Putinem téma ruského vměšování do amerických voleb. Putin ale prý Trumpa ujistil, že nic takového se nestalo. "A já tomu opravdu věřím, když to říká," prohlásil Trump po listopadové schůzce ve Vietnamu.
Přitom americký ministr zahraničí Mike Pompeo, ještě když byl letos v lednu šéfem CIA, uvedl, že Moskva se pokusí zasahovat i do letošních listopadových voleb do Kongresu.
"Mám všechny důvody předpokládat, že v této aktivitě budou pokračovat," řekl v rozhovoru pro britskou stanici BBC Pompeo.
Jak si to vše vysvětlit? Málokdo ve Washingtonu to dokáže. "Děláte si ze mě legraci? Děláte si ze mě legraci?" reagoval na informaci o možné schůzce Trump-Putin v Bílém domě Leon Aron, ředitel ruských studií v pravicovém think-tanku American Enterprise Institute. "Zůstává z toho rozum stát," dodal pro list Washington Post.
