Washington - Americký prezident Donald Trump míří v pátek poprvé do Asie. A v jeho tamních spojencích, Jižní Koreji a Japonsku, se míchají nejrůznější pocity.
Nervozita a téměř až strach z možné eskalace napětí, kterou by mohly vyvolat Spojené státy. Ale zároveň i potřeba ujištění, že jejich mocný partner je ochrání, kdyby skutečně ke konfliktu došlo.
Trump během dvanácti dnů navštíví hned pět zemí: Japonsko, Jižní Koreu, Čínu, Vietnam a Filipíny. Centrální téma jeho cesty je zcela zřejmé.
"Severní Korea - to bude otázka dne," říká Michael Green z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
"Severní Korea se rychle blíží do své cílové rovinky. Podle otevřených zdrojů může mít v řádu měsíců mezikontinentální střelu s jadernou hlavicí. A to chce Trumpova administrativa rozhodně zastavit," uvedl Green na středečním setkání s novináři.
Jenže na otázku, jak Pchjongjang zastavit, Bílý dům zatím nenabídl srozumitelnou odpověď.
Když americký ministr zahraničí Rex Tillerson nedávno uvedl, že chce dál jít diplomatickou cestou, Trump mu na Twitteru vzkázal, že to je akorát ztráta času.
I told Rex Tillerson, our wonderful Secretary of State, that he is wasting his time trying to negotiate with Little Rocket Man...
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) October 1, 2017
"Naším cílem není válka, ale úplná, ověřitelná a nezvratná denuklearizace korejského poloostrova," prohlásil pak ministr obrany James Mattis před týdnem, když byl na návštěvě demilitarizované zóny mezi Jižní a Severní Koreou.
Nervozita z Trumpa
Rozporuplné signály, které Trumpova administrativa vysílá, přitom nejsou ze strany prezidenta ničím novým.
V loňské předvolební kampani zneklidnil asijské spojence, když zpochybnil platnost amerického "jaderného deštníku". Tedy závazek, že americké atomové zbraně by mohly být použity i k obraně Japonska a Jižní Korey.
Poté jako prezident vyděsil spojence tím, jak daleko by byl ochoten zajít v konfrontaci s Pchjongjangem, když naznačil, že by mohl proti KLDR udeřit jako první - "preventivně".
"Naší první prioritou je udržení míru na korejském poloostrově," uvedl jihokorejský prezident Mun Če-in ve středečním televizním projevu.
Na jedné straně se Jižní Korea musí spoléhat na americkou ochranu. Zároveň ale v minulých dnech prezident odmítl rozmístění dalších amerických protiraketových střel THAAD na svém území.
A jihokorejská politická opozice mezitím otevřela debatu, zda by se do země neměly vrátit americké nukleární zbraně, které odtamtud stáhl v roce 1991 tehdejší prezident George Bush starší.
Podle průzkumů veřejného mínění by s návratem amerického jaderného arzenálu souhlasilo 70 procent obyvatel Jižní Koreje. A pro 60 procent oslovených by bylo přípustné, aby si země pořídila své vlastní nukleární zbraně.
Lepší vztahy s Japonci
V Japonsku, jediné zemi, která kdy zažila ničivý jaderný útok, jsou vlastní jaderné zbraně stále ještě tabu.
Donalda Trumpa tam v neděli, na první zastávce jeho asijské cesty, bude čekat premiér Šinzó Abe. S ním má americký prezident lepší vztah než s jihokorejským Mun Če-inem.
Během Abeho únorové návštěvy u Trumpa v jeho sídle Mar-a-Lago na Floridě si zahráli 27 jamek golfu.
Abe navíc upevnil svoji vnitropolitickou pozici před třemi týdny v předčasných parlamentních volbách. Křeslo bezpečně obhájil i díky svému důrazu na posílení vojenských sil a bezpečnosti země před hrozbou ze Severní Korey.
Jenže pokud by měla být tato hrozba skutečně jaderná, i postoj Japonska k nukleárnímu arzenálu by se patrně radikálně změnil. Připouští to například bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.
"Není možné, aby KLDR byla jedinou korejskou zemí, která má jaderné zbraně. Jižní Korea by se snažila vyrovnat síly. A stejně tak není možné, aby Japonsko zůstalo nečinné," uvedl diplomat pro americký deník The New York Times.
Rozmach jaderných zbraní v Asii by byl podle Kissingera nevyhnutelný.
Pocta, ale s úlevou
Donald Trump dorazí do Jižní Korey v úterý. A na rozdíl od svých předchůdců nenavštíví demilitarizované pásmo mezi oběma Koreami.
"V Soulu před Trumpem rozvinou červený koberec," vystihuje zmíněný analytik Michael Green fakt, že půjde o "státní návštěvu". Což je ze strany Jižní Korey výraz velké pocty, protože tento status země uděluje jen zřídka.
Soul se ale zároveň dohaduje, co může od Trumpa čekat. Podle médií o tom svědčí úleva, se kterou Jihokorejci přijali Trumpovo rozhodnutí nenavštívit demilitarizovanou zónu.
"Demilitarizovaná zóna funguje jako megafon," vysvětlil pro agenturu Reuters Daniel Russel, který vedl asijskou sekci na ministerstvu zahraničí za prezidenta Baracka Obamy.
Zóna je totiž jako "vojenské stanoviště na zápraží KLDR". A prohlášení pronesená na tomto místě podle Russela okamžitě dostávají "mnohem bojovnější a zlověstnější tón".
Soul se podle něj bál možnosti, že Trumpův případný slovní výpad proti Pchjongjangu nebo osobně na adresu tamního vůdce Kim Čong-una by nezůstal bez odezvy.
Výsledkem by byla zbytečná, ale zároveň nebezpečná eskalace napětí.
Místo zóny Donald Trump navštíví americkou vojenskou základnu Camp Humpries, která leží 65 kilometrů jižně od Soulu. A přímo v Soulu přednese projev v parlamentu.
