Úplně vás zničíme, pohrozil Trump Kimovi v OSN. Hrozí opravdu jaderná válka? Otázky a odpovědi

Zahraničí Radim Klekner Zahraničí, Radim Klekner
20. 9. 2017 11:48
"Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Jak vážně myslí USA tuto výhrůžku? Jak úspěšné jsou pokusy Severní Koreje získat jadernou zbraň? A proč na ni nefungují mezinárodní sankce? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Trump: Pokud nebudeme mít jinou možnost, zničíme Severní Koreu | Video: The White House

Jak vážně myslel Trump svoji výhrůžku v OSN?

Úterní výhrůžka Donalda Trumpa, že USA v případě dalších provokací a eskalace "úplně zničí" Severní Koreu, je zatím nejvážnějším varováním ze strany americké prezidentské administrativy.

Slova o "vojenských variantách" směrem k Severní Koreji zopakoval na počátku tohoto týdne i americký ministr obrany James Mattis.

Stejně jako ministr zahraničí USA Rex Tillerson ale i Mattis zdůraznil, že Washington pořád dává přednost "diplomatickým jednáním".

Před nebezpečným rozdmýcháváním emocí ve sporu o severokorejský jaderný program v úterý důrazně varovali generální sekretář OSN Antonio Guterres i francouzský prezident Emmanuel Macron.

"Francie odmítá jakoukoli eskalaci," řekl Macron ve svém projevu před valným shromážděním OSN. Později před novináři dodal: "Musíme se vyhnout jakékoli vojenské intervenci."

Je svět blízko vojenskému střetu USA se Severní Koreou? 

Americký prezident Donald Trump po nedávném zářijovém testu vodíkové bomby KLDR nevyloučil vojenskou intervenci.

"Vojenská akce by určitě byla volbou. Je nevyhnutelná? Nic není nevyhnutelné," prohlásil prezident, podle kterého by to byl "smutný den pro Severní Koreu", pokud by se USA k válce rozhodly.

Západní experti sice o úspěšnosti řady testů severokorejských raket a dalších zbraní pochybují, i přesto je ale podle nich hrozba jadernými zbraněmi ze strany totalitní KLDR čím dál reálnější.

Rusko, Čína, ale i Francie a další západní země včetně americké diplomacie pořád dávají přednost kombinaci sankcí a diplomatických jednání.

Experti varují, že případná vojenská eskalace může mít nepředvídané následky. A taky ohrozit Jižní Koreu, Japonsko a řadu dalších zemí v oblasti.

Jak reaguje totalitní KLDR?     

Reakce Pchongjangu na úterní Trumpův projev v OSN zatím není známá.

Na americké výhrůžky vojenským zásahem ale reaguje totalitní režim v KLDR opakovaně velmi ostře a slibuje "ohnivou zlobu, jakou svět neviděl". 

Jsou letos jaderné testy Severní Koreje opravdu silnější?

Severní Korea letos začala vůči USA a dalším západním zemím používat mimořádně agresivní slovník.

Otevřeně hrozí jaderným útokem, ať již proti americkým základnám v Tichomoří nebo proti vlastnímu území USA.

Čtvrtého července uskutečnila vůbec první test mezikontinentální střely. Ta dopadla do moře před Korejským poloostrovem.

V pátek 15. září místního času odpálil severokorejský režim raketu z pchjongjangské čtvrti Sunan na severním okraji hlavního města.

Zprávu potvrdila japonská protivzdušná obrana, podle které střela letěla z prostoru pchjongjangského letiště přes japonský ostrov Hokkaidó a dopadla do oceánu asi 2000 kilometrů východně od jeho břehů. 

Ohrožují tyto testy a hrozby reálně Evropu a USA?

Mezikontinentální střela, vypuštěná Severokorejci v červenci, by byla podle expertů schopná doletět až na americkou Aljašku.

Ta vypuštěná v září byla schopná ohrozit minimálně americký tichomořský ostrov Guam. 

Podle francouzských tajných služeb mohou mít navíc Korejci letos k dispozici balistickou střelu schopnou zasáhnout Evropu.

Jak daleko pokročil jaderný program KLDR? 

Severní Korea odstoupila už v roce 2003 od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, takže možnosti účinně monitorovat její jaderný arzenál jsou omezené.

Od roku 2006, kdy s programem nukleárních zbraní začal otec nynějšího diktátora Kim Čong-una, Kim Čong-il, provedla celkem šest jaderných zkoušek.

To, zda počátkem letošního září skutečně odpálila pod zemí v testovacím areálu Punggye-ri vodíkovou pumu, jak tvrdí, se nepodařilo ověřit.

Výbuch o síle 6,3 magnitudy ale zaznamenaly seismologické stanice v řadě zemí světa. Jeho síla tentokrát mnohonásobně převýšila všechny předchozí zkoušky a byla ekvivalentem 100 kilotun TNT.

Foto: The Guardian, Jiří Kropáček, Radim Klekner

Západní experti si dlouho mysleli, že režim v Pchjongjangu zprávy o vývoji vlastních jaderných zbraní přehání a jen se svět snaží zastrašovat.

Po sérii letošních testů ale nevylučují, že se KLDR podařilo "miniaturizovat" jadernou nálož do takových rozměrů, aby ji unesla mezikontinentální střela. I když přímý důkaz pro to zatím chybí.

Pro své nejnovější testy použili Severokorejci jak plutonium, tak uran, což by znamenalo další pokrok na cestě získání jaderné zbraně.

Dokážou se západní země proti případnému útoku Severní Koreje bránit?

USA mají poměrně efektivní systém protiletecké obrany, rozdělený do několika zón. Je velmi pravděpodobné, že by drtivou většinu severokorejských střel zastavil.

Foto: The Guardian, Jiří Kropáček, Radim Klekner

Washington navíc do Jižní Koreje přesouvá své nejnovější protiraketové systémy THAAD, které by měly potenciální útoky Pchjongjangu zastavit už v zárodku.

Podle vojenských expertů ale mohou kombinace emocí, lidských selhání a nepředvídaných kroků totalitního severokorejského režimu i přesto potenciálně napáchat obrovské škody.

Zvlášť, když jsou ve hře jaderné hlavice a vodíková bomba.

Proč na Severní Koreu nefungují čím dál přísnější mezinárodní sankce? 

Rada bezpečnosti OSN uvalila na Pchjongjang kvůli jeho jadernému programu sankce už devětkrát.

Embarga nejdříve zakazovala dovoz některých druhů vojenského materiálu a luxusního zboží do KLDR. Rozšiřovala taky možnosti inspekcí severokorejských lodí a ničení jakéhokoli nákladu, který by mohl být spojen s jaderným programem Pchjongjangu i jeho vojenským výzkumem.

V listopadu 2016 se mezinárodní sankce proti KLDR rozšířily na dovoz mědi, niklu, zinku a stříbra do země. O pár měsíců později i na uhlí, ocel a olovo. Tvrdě taky omezily zahraniční obchod a vydávání víz.

Většina chudých obyvatel totalitního severokorejského režimu si ale vystačí s životním minimem. Režim Kim Čong-una je zároveň mistrem v utajování finančních toků, které ho drží při životě.

USA chtěly v rámci nejnovějších sankcí OSN úplně omezit dovoz ropy a dalších klíčových surovin do Severní Koreje.

Po nátlaku Ruska a Číny ale musely ustoupit.

Právě tyto země - v čele s Pekingem - jsou označovány za nejbližší tiché spojence totalitní Severní Koreje, které mu umožňují přežít a dál vyvíjet jaderný program.

Jaderná válka by měla apokalyptické rozměry, krize je významná, ale Severní Korea v tuto chvíli nemá potenciál zničit svět, tvrdí expert na bezpečnost | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 17 minutami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP). Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Evropská komise se chce zabývat českými kvótami na potraviny, nesmějí narušit volný pohyb zboží

Evropská komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty na prodej českých potravin, pokud návrh zákona v současnosti schvalovaný parlamentem vstoupí v platnost. Novinářům to ve čtvrtek řekla mluvčí exekutivy Evropské unie, podle níž norma nesmí být v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Podle návrhu novely zákona o potravinách, která ve středu prošla Poslaneckou sněmovnou, by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. O normě nyní bude jednat Senát, který se podle zástupců nejsilnějších klubů chystá kvóty patrně odmítnout.

"V tomto případě, který se týká nabídky potravin, je zcela zásadní zachovat volný pohyb potravinářských produktů v rámci jednotného trhu," prohlásila dnes mluvčí Evropské komise. Brusel podle ní sleduje vývoj kolem české novely, podrobně analyzovat ji však bude až v případě, pokud vstoupí v platnost. Mluvčí nicméně podotkla, že kdykoliv nějaká země zavádí nějaké regulace prodeje, musí zajistit, aby byla "nutná, vyvážená a nikoho nediskriminovala".

Zdroj: ČTK
Další zprávy