Úplně vás zničíme, pohrozil Trump Kimovi v OSN. Hrozí opravdu jaderná válka? Otázky a odpovědi

Zahraničí Radim Klekner Zahraničí, Radim Klekner
20. 9. 2017 11:48
"Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," prohlásil v úterý americký prezident Donald Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Jak vážně myslí USA tuto výhrůžku? Jak úspěšné jsou pokusy Severní Koreje získat jadernou zbraň? A proč na ni nefungují mezinárodní sankce? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Trump: Pokud nebudeme mít jinou možnost, zničíme Severní Koreu | Video: The White House

Jak vážně myslel Trump svoji výhrůžku v OSN?

Úterní výhrůžka Donalda Trumpa, že USA v případě dalších provokací a eskalace "úplně zničí" Severní Koreu, je zatím nejvážnějším varováním ze strany americké prezidentské administrativy.

Slova o "vojenských variantách" směrem k Severní Koreji zopakoval na počátku tohoto týdne i americký ministr obrany James Mattis.

Stejně jako ministr zahraničí USA Rex Tillerson ale i Mattis zdůraznil, že Washington pořád dává přednost "diplomatickým jednáním".

Před nebezpečným rozdmýcháváním emocí ve sporu o severokorejský jaderný program v úterý důrazně varovali generální sekretář OSN Antonio Guterres i francouzský prezident Emmanuel Macron.

"Francie odmítá jakoukoli eskalaci," řekl Macron ve svém projevu před valným shromážděním OSN. Později před novináři dodal: "Musíme se vyhnout jakékoli vojenské intervenci."

Je svět blízko vojenskému střetu USA se Severní Koreou? 

Americký prezident Donald Trump po nedávném zářijovém testu vodíkové bomby KLDR nevyloučil vojenskou intervenci.

"Vojenská akce by určitě byla volbou. Je nevyhnutelná? Nic není nevyhnutelné," prohlásil prezident, podle kterého by to byl "smutný den pro Severní Koreu", pokud by se USA k válce rozhodly.

Západní experti sice o úspěšnosti řady testů severokorejských raket a dalších zbraní pochybují, i přesto je ale podle nich hrozba jadernými zbraněmi ze strany totalitní KLDR čím dál reálnější.

Rusko, Čína, ale i Francie a další západní země včetně americké diplomacie pořád dávají přednost kombinaci sankcí a diplomatických jednání.

Experti varují, že případná vojenská eskalace může mít nepředvídané následky. A taky ohrozit Jižní Koreu, Japonsko a řadu dalších zemí v oblasti.

Jak reaguje totalitní KLDR?     

Reakce Pchongjangu na úterní Trumpův projev v OSN zatím není známá.

Na americké výhrůžky vojenským zásahem ale reaguje totalitní režim v KLDR opakovaně velmi ostře a slibuje "ohnivou zlobu, jakou svět neviděl". 

Jsou letos jaderné testy Severní Koreje opravdu silnější?

Severní Korea letos začala vůči USA a dalším západním zemím používat mimořádně agresivní slovník.

Otevřeně hrozí jaderným útokem, ať již proti americkým základnám v Tichomoří nebo proti vlastnímu území USA.

Čtvrtého července uskutečnila vůbec první test mezikontinentální střely. Ta dopadla do moře před Korejským poloostrovem.

V pátek 15. září místního času odpálil severokorejský režim raketu z pchjongjangské čtvrti Sunan na severním okraji hlavního města.

Zprávu potvrdila japonská protivzdušná obrana, podle které střela letěla z prostoru pchjongjangského letiště přes japonský ostrov Hokkaidó a dopadla do oceánu asi 2000 kilometrů východně od jeho břehů. 

Ohrožují tyto testy a hrozby reálně Evropu a USA?

Mezikontinentální střela, vypuštěná Severokorejci v červenci, by byla podle expertů schopná doletět až na americkou Aljašku.

Ta vypuštěná v září byla schopná ohrozit minimálně americký tichomořský ostrov Guam. 

Podle francouzských tajných služeb mohou mít navíc Korejci letos k dispozici balistickou střelu schopnou zasáhnout Evropu.

Jak daleko pokročil jaderný program KLDR? 

Severní Korea odstoupila už v roce 2003 od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, takže možnosti účinně monitorovat její jaderný arzenál jsou omezené.

Od roku 2006, kdy s programem nukleárních zbraní začal otec nynějšího diktátora Kim Čong-una, Kim Čong-il, provedla celkem šest jaderných zkoušek.

To, zda počátkem letošního září skutečně odpálila pod zemí v testovacím areálu Punggye-ri vodíkovou pumu, jak tvrdí, se nepodařilo ověřit.

Výbuch o síle 6,3 magnitudy ale zaznamenaly seismologické stanice v řadě zemí světa. Jeho síla tentokrát mnohonásobně převýšila všechny předchozí zkoušky a byla ekvivalentem 100 kilotun TNT.

Foto: The Guardian, Jiří Kropáček, Radim Klekner

Západní experti si dlouho mysleli, že režim v Pchjongjangu zprávy o vývoji vlastních jaderných zbraní přehání a jen se svět snaží zastrašovat.

Po sérii letošních testů ale nevylučují, že se KLDR podařilo "miniaturizovat" jadernou nálož do takových rozměrů, aby ji unesla mezikontinentální střela. I když přímý důkaz pro to zatím chybí.

Pro své nejnovější testy použili Severokorejci jak plutonium, tak uran, což by znamenalo další pokrok na cestě získání jaderné zbraně.

Dokážou se západní země proti případnému útoku Severní Koreje bránit?

USA mají poměrně efektivní systém protiletecké obrany, rozdělený do několika zón. Je velmi pravděpodobné, že by drtivou většinu severokorejských střel zastavil.

Foto: The Guardian, Jiří Kropáček, Radim Klekner

Washington navíc do Jižní Koreje přesouvá své nejnovější protiraketové systémy THAAD, které by měly potenciální útoky Pchjongjangu zastavit už v zárodku.

Podle vojenských expertů ale mohou kombinace emocí, lidských selhání a nepředvídaných kroků totalitního severokorejského režimu i přesto potenciálně napáchat obrovské škody.

Zvlášť, když jsou ve hře jaderné hlavice a vodíková bomba.

Proč na Severní Koreu nefungují čím dál přísnější mezinárodní sankce? 

Rada bezpečnosti OSN uvalila na Pchjongjang kvůli jeho jadernému programu sankce už devětkrát.

Embarga nejdříve zakazovala dovoz některých druhů vojenského materiálu a luxusního zboží do KLDR. Rozšiřovala taky možnosti inspekcí severokorejských lodí a ničení jakéhokoli nákladu, který by mohl být spojen s jaderným programem Pchjongjangu i jeho vojenským výzkumem.

V listopadu 2016 se mezinárodní sankce proti KLDR rozšířily na dovoz mědi, niklu, zinku a stříbra do země. O pár měsíců později i na uhlí, ocel a olovo. Tvrdě taky omezily zahraniční obchod a vydávání víz.

Většina chudých obyvatel totalitního severokorejského režimu si ale vystačí s životním minimem. Režim Kim Čong-una je zároveň mistrem v utajování finančních toků, které ho drží při životě.

USA chtěly v rámci nejnovějších sankcí OSN úplně omezit dovoz ropy a dalších klíčových surovin do Severní Koreje.

Po nátlaku Ruska a Číny ale musely ustoupit.

Právě tyto země - v čele s Pekingem - jsou označovány za nejbližší tiché spojence totalitní Severní Koreje, které mu umožňují přežít a dál vyvíjet jaderný program.

Jaderná válka by měla apokalyptické rozměry, krize je významná, ale Severní Korea v tuto chvíli nemá potenciál zničit svět, tvrdí expert na bezpečnost | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

Aktualizováno před 26 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy