Washington - Z roku 2018 neuplynul ani týden a kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa znovu víří takový mediální chaos, že jeho politické kroky se opět ztrácejí úplně v pozadí.
Trump na Twitteru nejdříve vyslal provokativní vzkaz do totalitní KLDR, když tamnímu vůdci Kim Čong-unovi vzkázal, že má "mocnější a větší nukleární tlačítko" než on.
North Korean Leader Kim Jong Un just stated that the “Nuclear Button is on his desk at all times.” Will someone from his depleted and food starved regime please inform him that I too have a Nuclear Button, but it is a much bigger & more powerful one than his, and my Button works!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 3, 2018
Další bombu do washingtonského mediálního ringu hodil bývalý prezidentův stratég Steve Bannon, jehož tvrdá a nepříjemná slova na adresu nejbližšího Trumpova okolí - včetně prezidentových dětí Ivanky a Donalda juniora - ve své nové knize citoval novinář Michael Wolff.
Roztržka mezi Trumpem a Bannonem ve čtvrtek dominovala americkému zpravodajství, na svých titulních stranách ji například měly deníky Wall Street Journal (WSJ) nebo New York Times (NYT).
Právě NYT, který je obecně k politice Donalda Trumpa velmi kritický, ale jen dva dny předtím upozornil na úplně jinou tvář jeho prezidentství.
Byznys svému Trumpovi rozumí
Na skutečnost, že za všemi zmatky a nekonečnými mediálními přestřelkami se Donaldu Trumpovi daří prosazovat politiku, která nastartovala americké hospodářství.
"Lídry amerického byznysu zasáhla vlna optimismu. Začíná se promítat v investicích do nových provozů, zařízení a továrních modernizací, což podporuje ekonomický růst, přispívá k tvorbě pracovních míst a taky vede k viditelnému nárůstu mezd," tvrdí deník New York Times.
Podle něj jsou základem tohoto optimismu dlouhodobé makroekonomické trendy. Současný hospodářský růst USA nad hranicí 3 procent, nízká nezaměstnanost okolo 4 procent a silný akciový trh.
The Stock Market is setting record after record and unemployment is at a 17 year low. So many things accomplished by the Trump Administration, perhaps more than any other President in first year. Sadly, will never be reported correctly by the Fake News Media!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) December 23, 2017
New York Times v tom navíc přiznává zásluhy nového prezidenta, které potvrzují i nezávislé průzkumy a ankety mezi byznysmeny v USA.
"Jejich nově nalezenou podnikatelskou důvěru inspiruje deregulační tažení Trumpovy administrativy," konstatuje deník.
Deregulační smršť
Už jako prezidentský kandidát Donald Trump sliboval, že po nástupu do Bílého domu zruší řadu regulačních opatření například v energetice, finančnictví nebo stavebnictví, která zavedl prezident Barack Obama.
Po nástupu do Bílého domu začal Trump tento slib plnit. Mezi jeho první výnosy patřil loni v únoru dekret, kterým ustanovil, že za každou případnou novou regulaci musejí být dvě stávající zrušeny.
V praxi ale nová prezidentská administrativa USA nová omezení téměř nevydává, spíš ruší Obamova nařízení.
Podle statistik Bílého domu ve spolupráci s republikánským Kongresem do konce loňského roku zrušila 67 opatření, takřka 1000 dalších, dosud jen plánovaných, stáhla a u bezmála 700 pozdržela jejich platnost.
Přímý vztah mezi zaváděním, či naopak rušením regulací a hospodářským růstem podle ekonomů prokázat nelze. Jak ale konstatuje New York Times, "podnikatelská komunita to vnímá tak, že regulační dohled Obamovy administrativy tlumil investice a tvorbu míst. Zatímco Trumpův přístup ve společnostech, které od recese v letech 2008 a 2009 dlouho seděly na penězích, uvolnil jejich přirozené instinkty."
Stopka novým regulacím
"Jde o celkový pocit, že už nebudete zápasit s novými regulacemi," cituje list Grangera McDonalda, majitele stavební firmy z Kerrvillu v americkém státě Texas. Podle stavitele to nutně neznamená, že byť teď více investoval, ale přinejmenším se už nemusí bát nových výdajů v souvislosti s regulacemi.
Pocit jednoho podnikatele potvrzují i obecnější průzkumy. Lobbistická organizace The Business Roundtable, zastupující ve Washingtonu zájmy korporací, v prosinci uvedla, že obava z "výdajů na regulace" přestala být - poprvé po šesti letech - hlavní starostí ředitelů velkých firem.
"Je zřejmé, že vrcholní manažeři reagují na energii, s níž se tato administrativa zaměřila na regulace," komentoval výsledky průzkumu Joshua Bolten, šéf zmíněné lobbistické organizace.
Americké Národní sdružení výrobců (National Association of Manufacturers) loni v prosinci uvedlo, že už jen necelá polovina jeho členů jmenovala "nevstřícné podnikatelské prostředí" - včetně regulací a daní - mezi problémy, s kterými se musejí potýkat. Na konci roku 2016 to přitom jako jednu z překážek v podnikání viděly ještě tři čtvrtiny amerických výrobců.
Jak vymazat Obamu
Trumpovy deregulace jsou vedle stavebnictví, finančnictví nebo uvolňování některých povinností pro zaměstnavatele zdaleka nejrozsáhlejší a nejviditelnější v energetice. Současný prezident v podstatě zcela obrací celou energetickou politiku svého předchůdce.
Zatímco Barack Obama preferoval rozvoj alternativních zdrojů energie a "klasické" výrobce omezil ekologickými opatřeními, z Trumpovy deregulační agendy nejvíc těží právě producenti a zpracovatelé fosilních paliv - uhlí, ropy a plynu.
Trump zrušil podporu Spojených států pro Pařížskou dohodu o klimatu, protože podle něj znevýhodňuje americkou ekonomiku. Odstranil i Obamovo opatření, takzvaný Clean Power Plan, které uhelným elektrárnám stanovilo přísné emisní limity.
Nový prezident navíc znovu povolil výstavbu Obamou zakázaných ropovodů Keystone Xl a Dakota Access. Výrazně rozšiřuje území, na pevnině i v pobřežních vodách, kde můžou těžební společnosti žádat o povolení k těžbě ropy nebo plynu.
Američtí opoziční demokraté, ekologové a také řada vědců za to ale prezidenta Trumpa tvrdě kritizují. Rozešli se s ním i někteří vrcholní manažeři amerických firem, jako je například Elon Musk, šéf firmy SpaceX.
Drill, baby, drill!
Zástupci amerických odvětví, která z prezidentovy politiky profitují, a také většina republikánů v Kongresu ale Trumpa jednoznačně podporují. Jeho těžařská politika je ještě velkorysejší než ta předchozího republikánského prezidenta George Bushe.
Konkrétně loni v listopadu Trumpova administrativa oznámila, že v Mexickém zálivu pro možnou těžbu ropy a plynu nově otevře plochu o rozloze 77 milionů akrů. To je historicky největší jednorázové plošné rozšíření pobřežní těžby v USA.
Souběžně s tím pak Trump uvolňuje podmínky a preventivní bezpečnostní opatření těžby. Jeho administrativa nyní například uvažuje o změkčení opatření, která byla zavedena po obří havárii ropného vrtu společnosti BP v Mexickém zálivu v roce 2010.
Právě v tomto ohledu ale může Trumpovo deregulační tažení narazit na své limity. Americký deník Wall Street Journal, který jinak Trumpovu energetickou politiku podporuje, ve svém nedávném textu upozornil, že výbuch vrtu BP, "s následným selháním kriticky důležitého bezpečnostního zařízení, zabil 11 dělníků a vedl k největšímu úniku ropy v historii USA".
"Nepochybuji o tom, že případné uvolnění regulací by zásadně zvýšilo riziko nové přírodní katastrofy," citoval pak deník Michaela Bromwiche, který v administrativě Baracka Obamy pracoval jako ředitel Kanceláře pro prosazovaní bezpečnostních a ekologických opatření (BSEE).
