Washington - Pohledem většinové americké společnosti není dosavadní prezidentství Donalda Trumpa úspěšné.
V průzkumech veřejného mínění je Donald Trump hodnocen hůře než jeho předchůdci v úřadě. Ve srovnání s nimi navíc na svém kontě zatím nemá žádný skutečně velký legislativní úspěch.
Jenže z hlediska Trumpových voličů to není zdaleka celý obraz jeho dosavadního fungování v Bílém domě. Trumpovi příznivci totiž mohou poukázat na to, že v řadě témat nynější administrativa směřuje k cílům, kvůli kterým Trumpa zvolili.
Trump v kampani sliboval tvrdé tažení proti ilegálním imigrantům i obecné omezení přistěhovalectví do USA. Obojí se děje.
Chceme v USA méně přistěhovalců
Tvrdší opatření proti ilegálním imigrantům, rozšíření jejich deportací a zpřísněný režim na jižní hranici USA vedly k výraznému meziročnímu propadu pokusů o přechod hranice z Mexika. Zhruba o třetinu.
Ve středu prezident Trump podpořil návrh několika republikánských senátorů, který by měl změnit podmínky legálního přistěhovalectví a v horizontu deseti let snížit počty přicházejících na polovinu. Ze současného milionu na 500 000 ročně.
Místo systému, který zvýhodňoval imigranty, již do USA přijížděli za svými příbuznými a prakticky automaticky se tak kvalifikovali na zisk zelené karty a následně i občanství, budou nová pravidla preferovat (bodově ohodnocovat) "kvalitu žadatelů". Například jejich znalost angličtiny, vzdělání či kvalifikaci.
Některá odvětví amerického hospodářství, jako jsou zemědělství, služby, turistický a rekreační průmysl, se obávají, že je omezení imigrace poškodí.
Z tohoto důvodu navíc není ani jisté, zda legislativa, pro jejíž schválení nemají republikáni v Senátu potřebně velkou většinu (60 hlasů), může ve své současné podobě projít.
Jenže přesvědčení či pocit, že do USA přichází příliš mnoho lidí, byl přesně ten názor, který v loňské kampani zazníval od Trumpových voličů.
A také přesně k nim mluvil prezident Trump, když ve středu v Bílém domě návrh zákona představoval. "Celá desetiletí byl americký imigrační systém založen na nekvalifikovaných. Nebylo to férové k našim lidem, k našim občanům, k našim zaměstnancům," uvedl Trump.
Konec "diskriminace" bílých
Dalším příkladem je záměr Trumpovy administrativy, jak ve středu informovala americká média, přezkoumat takzvanou "afirmativní akci".
Tedy dosavadní dlouhodobou politiku "pozitivní diskriminace", v rámci které univerzity při přijímání studentů preferovaly - při jinak srovnatelných studijních předpokladech uchazečů - příslušníky menšin, především Afroameričany.
Z hlediska dlouhodobých změn, které začaly už v druhé polovině 60. let schválením zásadních občanskoprávních zákonů za prezidenta Lyndona Johnsona, by byla ohlášená iniciativa krokem zpět.
Ale opět: názor, že afirmativní akce zašla příliš daleko a dnes už diskriminuje "bílou většinu", bylo loni v kampani slyšet z řad Trumpových příznivců. Jak ve středu pro Washington Post potvrdil dlouhodobý poradce republikánských politiků Brett O´Donnel.
"Oslovuje to lidi, kteří při pohledu na příjímání do škol věří, že místa pro jejich děti obsazují ilegální imigranti a jiné skupiny," komentoval O´Donnel iniciativu ministerstva spravedlnosti.
Dost bylo zeleného Obamy
Deník Wall Street Journal před pár dny vyjmenoval další témata, v kterých Trumpova administrativa směřuje k podstatným změnám, jež oslovují jeho voliče.
V prvé řadě jde o demontáž ekologických regulací, které vstoupily v platnost za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Prezident Trump už podepsal celou řadu nařízení a zákonů, které uvolňují těžbu fosilních paliv.
A "deregulace" jdou i do jiných odvětví. Do finančnictví, kde chce Bílý dům uvolnit kontrolní opatření, jež byla přijata za Baracka Obamy v odpověď na krizi finančních trhů z roku 2008.
Nebo do farmaceutického průmyslu, aby se usnadnil a zrychlil proces zavádění nových léků na trh.
"Jestli je to dobře, nebo špatně, do značné míry záleží na názoru pozorovatele," konstatoval k tomu list Wall Street Journal.
Dobrá ekonomická nálada
Podle deníku je nicméně zřejmé, že Trumpův kabinet začal "tlačit ekonomiku a zemi více konzervativním" a "pro byznys vstřícným směrem".
Prezident přitom může poukázat na dobrá ekonomická data. Jak učinil ve středu, když ve vzkazu na Twitteru komentoval fakt, že Dow Index (hlavní index newyorské burzy - pozn. red.) poprvé v historii prorazil hranici 22 000 bodů.
Stock Market could hit all-time high (again) 22,000 today. Was 18,000 only 6 months ago on Election Day. Mainstream media seldom mentions!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 1, 2017
Je pravda, že v loňské kampani Trump označil růst akciového trhu za jeho předchůdce Obamy za "velkou bublinu". Jenže ani to nic nemění na tom, že akciový trh je odrazem celkově dobré ekonomické nálady v USA.
Americký HDP v posledním čtvrtletí vzrostl o 2,6 procenta. Loni, v posledním roce Obamova prezidentství, to bylo 1,9 procenta.
Zisky velkých amerických firem pak v uplynulém půlroce vzrostly nejvíce za posledních šest let. A index zákaznické důvěry, odrážející názor Američanů na momentální stav ekonomiky, je nyní nejvyšší od roku 2005.
Makroekonomové k tomu okamžitě doplňují, že jde o výsledek dlouhodobých trendů, které aktuální politika prezidenta tolik neovlivňuje.
A varují, že pokud by se Trumpovi v nejbližších měsících například nepodařilo prosadit ohlášenou daňovou reformu, může se situace rychle zhoršit.
Změny na desítky let
Pro tuto chvíli však i liberální časopis The Atlantic v středečním článku na svém webu konstatuje, že "Trump potichu dosáhl více, než se zdá".
Reportér David A. Graham přiznává, že je v roli "ďáblova advokáta", když upozorňuje na Trumpovy úspěchy. Pak ovšem upozorňuje například na to, že vedle nového soudce Nejvyššího soudu USA Neila Gorscucha prezident Trump svými nominacemi konzervativním směrem mění i složení nižších soudních instancí ve Spojených státech.
A navzdory Trumpovým útokům na vlastního ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, ministerstvo pod Sessionsovým vedením zpřísňuje americký justiční a trestní systém. Například postihy za drogové delikty, které byly za Obamy zmírněny, opět přitvrdí.
Veškerou pozornost na sebe strhává "chaos Trumpovy administrativy", píše The Atlantic. Ale za touto oponou se dějí věcí, které ovlivní Ameriku "na desítky let dopředu".
