Vzpoura vojáků proti Trumpovi? "Nezákonný" rozkaz k jadernému útoku bych neposlechl, řekl generál

Zahraničí Zahraničí
20. 11. 2017 15:02
Ve Spojených státech roste napětí kvůli výhrůžkám Donalda Trumpa na adresu severokorejského diktátora Kim Čong-una. Generál John Hyten, pod kterého spadají nukleární síly USA, tak prohlásil, že by neuposlechl Trumpův rozkaz k nasazení jaderných zbraní, pokud by ho považoval za nezákonný. Jenže rozkaz k jadernému úderu je výsostnou pravomocí amerického prezidenta. A v podstatě jej nelze zastavit. Trumpovy výhrůžky vůči KLDR vyvolaly v USA debatu, zda by nebylo možné prezidentovy jaderné pravomoci omezit. Trump kromě jiného řekl, že může na Severní Koreu "seslat oheň a vřavu, jaké svět ještě neviděl".
Generál John Hyten.
Generál John Hyten. | Foto: ČTK

Washington - Pokud by americký prezident Donald Trump vydal rozkaz k nasazení jaderných zbraní, ještě by to nemuselo znamenat, že by k jejich vypálení skutečně došlo. Řekl to generál John Hyten, velitel amerických strategických sil, pod kterého spadají nukleární zbraně USA.

Na bezpečnostní konferenci v americkém Halifaxu o víkendu prohlásil, že by neuposlechl Trumpův rozkaz, pokud by ho považoval za nezákonný.

"Radím prezidentovi," vysvětloval Hyten. "Kdyby to bylo nezákonné, řekl bych: 'Pane prezidente, je to nezákonné.' A co by udělal on? Zeptal by se, co by tedy zákonné bylo," cituje ho americká stanice CNN.

Generál by pak podle svých slov nabídl prezidentovi "soubor řešení, jak na situaci reagovat". "A tak to funguje. Není to tak složité," dodal Hyten.

Podle jiných vojenských expertů je ale rozkaz k nasazení jaderných zbraní výsostnou pravomocí amerického prezidenta, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil USA.

A v podstatě neexistuje způsob, jak prezidentovo "jaderné rozhodnutí" zvrátit.

Grilování v Senátu

Podobně mluvili i bývalí vysoce postavení velitelé, kteří minulý týden vystoupili před zahraničním výborem amerického Senátu.

Příčinou celého slyšení byla vyostřující se rétorika mezi prezidentem Trumpem a severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Trump v srpnu například prohlásil, že může na KLDR "seslat oheň a vřavu, jaké svět ještě neviděl".

Podobná slova a hrozby jadernými zbraněmi vyvolaly otázku, zda má mít Trump pravomoci k nasazení nukleárních zbraní. A jestli mu v jeho rozkazu může někdo zabránit.

Podle Briana McKeona, bývalého náměstka ministra obrany za exprezidenta Baracka Obamy, by Trump nejspíš takového velitele, který by odepřel vykonat jeho rozkaz, odvolal. A rozkaz by potom vyplnil jeho nástupce.

Bruce Blair, který v 70. letech velel atomovým raketovým silám na americkém Středozápadě, zase před Senátem upozornil na další věc. Rozkaz k použití jaderných zbraní prý prezident posílá nejen na vedení strategických sil, ale rovnou i posádkám odpalovacích zařízení.

Vojenští velitelé by se tak podle Blaira mohli pokusit zastavit prezidentovo rozhodnutí. "Ale už by bylo pozdě," dodal.

Naposledy za Nixona

Slyšení v Senátu svolal šéf zahraničního výboru, republikán Bob Corker. Ten zároveň upozornil, že naposledy se pravomoci amerického prezidenta ohledně možného nasazení nukleárních zbraní diskutovaly takto veřejně v polovině 70. let.

Tenkrát šlo o reakci na poslední měsíce prezidentství Richarda Nixona. Před svojí vynucenou rezignací kvůli aféře Watergate v srpnu 1974 byl v depresích a propadal alkoholu.

Jeho tehdejší ministr obrany James Schlesinger následně přiznal, že se obával, aby Nixon nezpůsobil "jaderný armagedon".

Schlesinger například popsal Nixonovu roztržku s kongresmany, kterou měl prezident ukončit výhrůžkou: "Mohu teď odejít do své kanceláře, zvednout telefon a do 25 minut budou miliony lidí mrtvy."

Jeden z tehdejších zákonodárců, senátor Alan Cranston, následně ministrovi obrany řekl, že "je potřeba zběsilého prezidenta ohlídat" - aby USA nezatáhl do jaderné války.

Což je obava, která se podle některých amerických politiků a komentátorů nyní vrátila s Donaldem Trumpem a jeho nevyzpytatelnou politikou vůči Severní Koreji.

Třetí světová válka?

Trump Pchjongjangu opakovaně vyhrožuje masivní vojenskou silou. Režim v KLDR označil před dvěma týdny za "krutou diktaturu" a vůdce Kim Čong-una zase popisuje jako "malého a tlustého".

Zmíněný republikánský senátor Bob Corker v reakci na Trumpovy výroky minulý měsíc varoval, že prezident může USA zavléct do třetí světové války.

Během slyšení v Senátu pak Corker upozornil, že válečná rozhodnutí vyžadují od "zvolených lídrů našeho národa obrovskou odpovědnost".

"A rozhodnutí použít jadernou zbraň je to nejfatálnější ze všech," dodal senátor.

Podle demokratického senátora Chrise Murphyho je prezident Trump "tak nestabilní a nepředvídatelný a jeho rozhodování je tak donkichotské, že může vydat rozkaz k raketovému úderu, který bude naprosto vzdálen bezpečnostním zájmům USA."

Skupina demokratů v Kongresu už vypracovala návrh zákona, který by omezil prezidentovy válečné pravomoci. Ale je velmi nepravděpodobné, že by republikánský Kongres takový návrh schválil.

Co nejrychlejší jaderný útok

Současná pravidla použití jaderných zbraní platí z dob studené války, kdy bylo nutné zajistit jejich co možná nejrychlejší nasazení.

Od vydání rozkazu by nejdéle do 15 minut měly vylétnout rakety z USA, z amerických jaderných ponorek by to mělo být dokonce do pěti minut.

"Systém je uzpůsoben, nastaven a určen pro velmi rychlou reakci. Tak, aby se vyhnul kontrolám a rozhodovacímu procesu," uvedl před časem expert Bruce Blair pro rozhlasovou stanici NPR.

Ten po skončení vojenské služby působí na prestižní Princetonské univerzitě a zároveň je členem organizace Global Zero, která se zasazuje za celosvětový zákaz jaderných zbraní.

Blair v rozhovoru zároveň dodal, že kód, kterým americký prezident může vydat rozkaz k jadernému útoku, je poměrně krátký. "Dohromady je to asi jako vzkaz na Twitteru - 140 znaků."

Trump: Pokud nebudeme mít jinou možnost, zničíme Severní Koreu | Video: The White House
 

Právě se děje

Další zprávy