Bouhlel kamion nastartoval v půl desáté večer a rozjel se směrem do centra města. Na pěší zóně lidé slavili státní svátek, výročí pádu Bastily. Promenáda byla plná lidí, stejně jako restaurace, kavárny a zmrzlinárny. Mezi nimi mnoho cizinců z celého světa.
Kanadský turista Ange Eliassi vzpomínal, jak ve tři čtvrtě na jedenáct zrovna fotil, když ucítil, jako by se otřásala země. Ohlédl se a uviděl bílý kamion, jak v rychlosti projíždí kolem policejního stanoviště a řítí se rovnou na přímořskou promenádu. "Vypadalo to, jako by mu selhaly brzdy," vypověděl Kanaďan.
Bouhlel za volantem nejenže se nesnažil brzdit, ale naopak držel nohu na plynu. Schválně najížděl do skupin lidí. Ty, kteří nestačili utéci a zůstali v šoku stát, přejel. Na konci hrůzné cesty zastavil před slavným luxusním hotelem Negresco, kde ze samopalu střílel po policistech. Ti palbu opětovali a jeden z nich Bouhlela zasáhl do hlavy. Muž původem z Tuniska na místě zemřel.
Na promenádě ale po něm zůstalo 84 mrtvých a přes 400 zraněných, později ještě dva lidé v nemocnici zemřeli. Do následujícího sobotního rána Francouzi a Evropané - mnozí na dovolené - vstávali se strašnými zprávami z letoviska. Potvrdila se jedna z nočních můr souvisejících s terorismem: útočník použil jako zbraň nákladní automobil.
Samotářský alkoholik
Situace v Evropě byla v té době napjatá a kritická. Teroristé hlásící se k organizaci Islámský stát v listopadu 2015 zavraždili 130 lidí při koordinovaných sebevražedných atentátech v Paříži, v březnu následovalo krveprolití na letišti a stanici metra v Bruselu. Nice bylo další v řadě.
Na vyšetřovatele a pracovníky kontrarozvědky čekala stejně jako při jiných teroristických útocích povinnost pátrat v teroristově minulosti po tom, co jej dovedlo k touze zavraždit co nejvíc civilistů. Ačkoliv se k masakru přihlásil Islámský stát a Bouhlela označil za svého vojáka, vyšetřování ukázalo, že jedenatřicetiletý Tunisan se skupinou nebyl v kontaktu a nikdo ho neřídil.
Dokonce vyšlo najevo, že v minulosti nebyl náboženský radikál a nevyznával džihádistickou ideologii, která oslavuje "zabíjení nevěřících" a vyzývá k němu. Mohamed Lahouaiej Bouhlel byl samotářský alkoholik a narkoman s násilnými sklony, kterému se rozpadla rodina.
K činu ho dovedla také frustrace z vlastního života a cosi jako nenávist vůči společnosti, ve které žije. Víc než džihádistu připomínal spíše Češku Olgu Hepnarovou, která nákladním automobilem zavraždila v Praze v roce 1972 na tramvajové zastávce osm lidí. Jako motiv uvedla právě nenávist ke společnosti.
Policisté zjistili, že Bouhlel sice navštěvoval na internetu stránky související s džihádem nebo Islámským státem, ale nešlo o nijak intenzivní vyhledávání. Do mešit dříve nechodil, začal s tím až v dubnu, tři měsíce před atentátem. I jeho příbuzní vypověděli, že se o náboženství v minulosti nezajímal.
Promyšlený čin
Povolení žít ve Francii tuniský rodák získal díky tomu, že se oženil s Tunisankou, která už měla francouzské občanství. Měli tři děti, ale alkoholik Bouhlel se často dopouštěl domácího násilí. Manželčina trpělivost přetekla ve chvíli, kdy vykonal velkou potřebu do dceřiny postele. Soud mu zakázal se k ženě přibližovat a on se odstěhoval na jiné místo v Nice. Přestal udržovat kontakty i s příbuznými v Tunisku.
Masakr na promenádě ale nebyl náhlým impulzivním činem. Bouhlel si několik měsíců místo fotil, útok připravoval několik měsíců. Chtěl si půjčit peníze v bance, aby měl na pronájem kamionu, ale to se mu nepodařilo, a prodal tedy svůj automobil. Za pronájem kamionu zaplatil 1600 eur (asi 41 tisíc korun) a bezpečnostní kamery jej zachytily, jak v týdnu před činem dvakrát projíždí stejnou trasu. Několik hodin před útokem se fotografoval na různých místech Nice, ale nezanechal žádný vzkaz ani video, kde by se hlásil k Islámskému státu.
Bouhlelův čin bohužel inspiroval k vraždění další Tunisany. Před Štědrým dnem roku 2016 vjel na vánoční trh v Berlíně s kradeným kamionem Anis Amri. Připravil o život dvanáct lidí, včetně Češky. V tomto případě byla vazba na džihádisty jasná: Amri natočil video, kde říká, že jedná jménem Islámského státu.
Nepřítel, který je takticky na výši
Loni 29. října se do Nice teror vrátil. Jedenadvacetiletý Tunisan Brahim Aouissaoui zavraždil nožem v kostele nedaleko od promenády tři lidi. Policie ho zatkla, u sebe měl dva mobily, nůž a korán.
Podle bývalého českého velvyslance ve Francii Petra Janyšky radikální islám získává v zemi stoupence mezi zlomkem mladé generace, jejíž rodiče a prarodiče v minulosti přišli z muslimsko-arabských zemí. Hlavně pak mezi muži, mezi ženami v mnohem menší míře.
"Žijí většinou ve slabé sociální situaci, v početných rodinách často bez otce, nemají velké vzdělání, bydlí na předměstích velkých měst. Podepsala se na nich nezaměstnanost, jakou má Francie už léta. K tomu se přidává obchod s drogami, který kvete na předměstích a těm mužům přináší větší příjmy, než kdyby chodili do práce. A islamismus jim nabízí jakousi identitu, kterou často hledají," řekl loni Aktuálně.cz v rozhovoru, který se týkal příčin islamistického násilí ve Francii.
Francouzský investigativní novinář Matthieu Suc vydal před třemi lety knihu s názvem Špioni teroru (Les espions de la terreur), ve které analyzuje boj s terorismem a islamismem ve Francii, včetně událostí v Nice.
Podle něj nejen Francie, ale i jiné evropské země džihádistickou hrozbu podcenily, ale po několika velkých útocích se poučily. Kontrarozvědky začaly více spolupracovat mezi sebou a zlepšily své metody. Například francouzská zpravodajská služba DGSI dostala více lidí i pravomocí. Evropa také přitvrdila v boji proti islamistické propagandě na internetu a sociálních sítích.
"Především francouzské zpravodajské služby pochopily, že proti nim nestojí nějací omezení primitivové, ale nepřítel, který je takticky na výši," říká novinář.
