Nenávistní imámové vymývají mozky. Francie proti nim musí zakročit, říká diplomat

Martin Novák Martin Novák
2. 11. 2020 17:56
Francouzští vojáci a policisté hlídkují před kostely po sérii útoků, které země zažila v posledních dvou týdnech. Islamističtí teroristé vraždili v souvislosti s karikaturami muslimského proroka Mohameda v Paříži a Nice, v sobotu útočník postřelil kněze před pravoslavným kostelem v Lyonu.
Francouzští vojáci a policisté hlídají kostely v celé zemi. Vláda varovala Francouze, aby se připravili na další teroristické útoky.
Francouzští vojáci a policisté hlídají kostely v celé zemi. Vláda varovala Francouze, aby se připravili na další teroristické útoky. | Foto: Reuters

Prezident Emmanuel Macron označil islámský extremismus za nepřítele Francie a jejích svobod, zatímco v některých muslimských zemích se odehrávají demonstrace proti němu, Francii a karikaturám Mohameda.

Bývalý český velvyslanec v Paříži Petr Janyška říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že francouzská vláda se snaží omezit příliv imámů ze zahraničí, protože ti často stojí za radikalizací mladých francouzských muslimů.

Vnímají Francouzi radikální islamismus jako vážnou, bezprostřední hrozbu? Jako jeden z největších problémů, které země má?

Vnímají ho jako velkou hrozbu a asi ho tak budou vnímat stále víc. Ale ne jako největší problém, nepřehánějme. Lidi nejvíc trápí sociální otázky, nezaměstnanost, životní úroveň a dnes samozřejmě koronavirus a všechna ta omezení života a ekonomiky, která jsou s ním spojená.

Většinová populace Francie je po generace vychovávaná v myšlenkách tolerance, lidských práv a svobody vyjadřování. Francie je už přes sto let přistěhovaleckou zemí par excellence, v tom se podobá USA. Asi každý třetí tam má v druhé nebo třetí generaci předka, který se odněkud přistěhoval.

Žijí tam lidé s kořeny snad ze všech koutů planety. Po desetiletí do Francie lidé utíkali před domácí občanskou válkou, diktaturami, před ohrožením na životech. Francie jim udělovala politický azyl, včetně třeba otce bývalého prezidenta Sarkozyho nebo Milana Kundery. S žádnou etnickou menšinou tam nejsou větší problémy, ať už zmíním Číňany, Vietnamce, Kambodžany, nebo Indy. Jediný, o kterém je slyšet a který je vidět, je problém s radikálním islámem. Ten Macron nedávno označil za protivníka.

Co je příčinou těch problémů? Uzavírá se část muslimské komunity do vlastního světa, vytváří něco jako stát ve státě? A mají francouzské bezpečnostní složky dost informací zevnitř, aby mohly islamistické hrozbě účinně čelit?

Příčiny jsou vnitřní a vnější. Radikální islám získává stoupence mezi zlomkem mladé generace, jejíž rodiče a prarodiče v minulosti přišli z muslimsko-arabských zemí. Hlavně mezi muži, mezi ženami v mnohem menší míře. Žijí většinou ve slabé sociální situaci, v početných rodinách často bez otce, nemají velké vzdělání, bydlí na předměstích velkých měst. Podepsala se na nich nezaměstnanost, jakou má Francie už léta. K tomu přidejte obchod s drogami, který kvete na předměstích a těm mužům přináší větší příjmy, než kdyby chodili do práce.

A islamismus jim nabízí jakousi identitu, kterou často hledají. Francie nečeká se založenýma rukama, pracuje na integraci, má spoustu programů, o pozitivních výsledcích se v zahraničí ale nepíše. Sociální rozdíl mezi vnitřní Paříží a takzvaně obtížnými předměstími je ovšem výrazný.

Radikální islám vnášejí zvenčí do Francie - a vůbec do západní Evropy - imámové. Přicházejí tam často šířit politickou ideologii, islamismus. Ani jedna ze zemí, odkud přicházejí, není demokracií, všechno to jsou autoritářské konzervativní režimy, někdy přímo teokracie, kde nad státem stojí náboženství. A oni do Francie přinášejí myšlenky zcela odlišné od těch, na nichž ta země stojí: neuznávají rovnost žen, sekulární stát, chtějí prosadit islámské právo, myšlenky demokracie jsou jim cizí. 

Jakou podporu mezi francouzskými muslimy tyto myšlenky mají?

Ve Francii žije pět a půl milionu muslimů, asi dvanáct procent populace. Pro většinu z nich to je jejich země, jsou francouzskými občany. Naprostá většina jsou normální mírumilovní lidé, chtějí žít klidný příjemný život. Dobře vědí, že ve Francii se jim vede nesrovnatelně lépe než lidem v zemích jejich předků. Lékařská péče, podpora bydlení, životní úroveň jsou samozřejmě nesrovnatelné. Mnozí z nich si to uvědomují a jsou integrováni do francouzské společnosti. Je tu ale působení imámů, všelijakých ideologů islamismu, kteří se snaží mladou generaci vtáhnout do falešné identity. A samozřejmě sociální sítě, spravované ať už z Francie, nebo ze zemí Perského zálivu a severní Afriky.

Mladý Čečenec, který zavraždil na ulici za bílého dne profesora historie údajně kvůli karikaturám, přišel do Francie jako dítě s rodiči, kteří tehdy utíkali před válkou v Čečensku. Francie jim poskytla azyl, pravděpodobně rodičům i jemu tak zachránila život. A tomu mladíkovi někdo tak vymyje mozek, že chce v prostředí Francie takzvaně bojovat za islám a vraždit.

Vyšetřování ukázalo, že prostě chtěl někoho zabít, že si už delší dobu hledal cíl, toho učitele vůbec neznal, padl na něj náhodou. Mohl to být také někdo jiný. Tenhle druh mladíků tam žije v atmosféře nábožensko-ideologického fanatismu a velkou roli v tom hrají vnější vlivy, včetně oněch imámů.

Petr Janyška

Petr Janyška
  • Nezávislý publicista a bývalý diplomat.
  • Celý život se zabývá kulturní a politickou Francií, jako překladatel, novinář, diplomat a velvyslanec ve Francii (1999-2003).
  • Několik let na vysokých školách vyučoval předmět "Politická kultura současné Francie".
  • Je nositelem několika francouzských řádů.

Čili řešením je větší kontrola imámů, kteří v mešitách kážou?

Určitě jedním z nich. Francie je sekulární stát, kde náboženství je soukromou záležitostí, která nepatří do politiky, do struktur státu ani do školy. Třeba kříže či jiné náboženské symboly ve státních školách jsou tam nemyslitelné. Jestli máte doma sochu Buddhy nebo Panny Marie, je vaše věc. S tím je ale islamismus neslučitelný, protože má politické ambice, funguje jako nástroj politické manipulace.

Francie se už několik let snaží vliv imámů ze zahraničí zastavit a školit své vlastní doma. Vytvořit francouzskou či evropskou podobu islámu. Do jaké míry se to daří, těžko posoudit. V médiích se vždy vypichují jen tragédie a negativa, extremismus a násilí. 

Prezident Macron po vraždě profesora historie prohlásil, že chce "strukturovat islám" ve Francii a že hlavním nebezpečím je "radikální islám". Čtu to jako snahu omezit v modlitebnách a v různých muslimských asociacích vazby na Turecko, Saúdskou Arábii, Katar a další, které je používají jako nástroje svého politického vlivu a o nějaké duchovno jim nejde.

A proto obratem přišla hysterická reakce tureckého prezidenta Recepa Erdogana a politiků některých dalších islámských zemí o údajném útoku na proroka s odkazem na jednu karikaturu. V ulicích svých měst zmanipulovali davy, které žádnou karikaturu neviděly, ale křičely a pálily vlajky. Trochu jako kdysi davy žádající smrt spisovatele Salmana Rushdieho, jehož knihu nikdy nikdo z nich neviděl.

Francie je jednou z mocností, kde se protínají všemožné silokřivky světové politiky a kdekdo tam chce mít vliv. Finanční i politický. Macron tak ukázal Erdoganovi a jiným, že je nenechá používat islám jako nástroj politického vměšování.

Není jistě náhodou, že vrah, který zabíjel v katedrále v Nice, přišel zvenčí, nebyl to občan Francie. Byl tam poslán možná jako vzkaz. Islamismus má zájem na tom, podkopat zevnitř Francii jako zemi demokracie, vyvolat tam chaos, poštvat proti sobě muslimy a nemuslimy. Proto je tak důležité, že tam hned po vraždě v Nice církve i muslimské instituce spolu vyzvaly k národní jednotě a k náboženské toleranci.

Často se debatuje o tom, nakolik existují ve Francii takzvané no-go zóny, kam nechodí policie a lidé odjinud. Zda tam ještě platí, nebo už neplatí francouzské zákony.

Existují tam chudá předměstí, kde je vyšší kriminalita, jako všude na světě. Jádrem problému je, že tam běží ve velkém obchod s drogami a dealeři nechtějí, aby se jim policie dívala pod prsty. Manipulují teenagery, aby v policistech viděli úhlavního nepřítele a vyvolávali s nimi konflikty a ti potom neměli sílu stíhat drogový byznys. Policisté tam chodí ve větších skupinách a dávají si větší pozor. Ale tvrdit, že by tam neplatily zákony nebo nefungoval stát, by bylo přehnané a nepravdivé.

Francie po útoku: Tohle je budoucnost, říká Čech z Nice

Hodně se tu mluví o tom, že je potřeba něco udělat, ale nic se nedělá. To, že parlament odstojí minutu ticha a zatleská, nestačí, říká Václav Řeřicha. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Ve druhém čtvrtletí porušily zákon téměř čtyři pětiny kontrolovaných e-shopů

Téměř čtyři pětiny internetových obchodů, které v letošním druhém čtvrtletí zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušily zákon. Pochybení se nejčastěji týkala práv spotřebitelů a především toho, že provozovatelé e-shopů neposkytli zákazníkům informace ohledně reklamace a mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Inspekce o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě, kde současně připomněla, že vzhledem k epidemii nemoci covid-19 zájem o nákupy přes internet vzrostl. Za zjištěné nedostatky ČOI uložila firmám ve sledovaném období 452 pokut za 2,64 milionu korun.

"Výsledky kontrol potvrdily, že v oblasti internetového prodeje dochází stále k vysokému počtu porušování práv spotřebitelů," uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Velké technologické podniky letos rekordním tempem nakupují menší rivaly

Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.

Od začátku letošního roku technologické společnosti podle FT podepsaly rekordních 9222 smluv o převzetí podniků v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů u každého z nich. Vlna akvizic přichází v době, kdy se na velké technologické podniky soustředí čím dál větší pozornost ze strany regulátorů i politiků. Firmy jako Apple, Facebook, Google, Amazon a Microsoft se stávají terčem obvinění, že svými podnikatelskými praktikami omezují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele, píše britský list.

Zdroj: ČTK
Další zprávy