Chudoba, hlad a násilí. Terorismus v Africe nebývale sílí, Evropu děsí přístup USA

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
17. 2. 2020 11:12
Když americký ministr obrany Mark Esper naznačil, že by USA mohly stáhnout americké vojáky z Afriky, vyvolalo to u spojenců i vysoce postavených amerických důstojníků obavy. Za prvé proto, že na Západě rostou obavy z teroristických skupin, které v regionu operují. A za druhé kvůli dalšímu šíření čínského a ruského vlivu na černém kontinentu.
Francouzský voják na misi v Mali.
Francouzský voják na misi v Mali. | Foto: Reuters

Esper tím vyděsil zejména Francouze, kteří boje proti teroristům v Sahelu (území v severní Africe na jižním okraji pouště Sahara, pozn. red.) vedou a spoléhají se přitom i na americkou podporu, například co se týče logistiky. Francie má v oblasti téměř 5000 mužů a plánuje jim poslat posily.

"Americká podpora je pro naše operace kritická a její snížení by výrazně omezilo naši účinnost vůči teroristům," zopakovala opět po návštěvě Pentagonu Esperova francouzská kolegyně, ministryně obrany Florence Parlyová.

Při teroristických útocích v regionu jen loni zemřely čtyři tisíce lidí. Útoků za poslední zhruba čtyři roky přibylo v Burkině Faso, Mali i Nigeru. Násilnosti se podle OSN přelévají už i více na západ. Pro porovnání, v roce 2016 Burkina Faso hlásila 80 obětí terorismu, loni už 1800. 

Evropští představitelé se tak s ohlédnutím na vlnu uprchlíků z roku 2015 obávají, že oblast Sahelu se blíží ke kritickému bodu, kdy se do Evropy začnou valit další tisíce běženců snažících se uprchnout před násilnostmi.

"Jedná se o klasický případ sdílení zátěže, kde omezená americká podpora využívá nesmírné úsilí ze strany Francie a Evropy," řekla na adresu společného působení Evropanů a Američanů v Africe ministryně Parlyová.

Nic není rozhodnuto, zní z USA

Šéf Pentagonu Esper minulý týden znovu přispěchal s ujištěním, že nic není ještě rozhodnuto a že Američané se nechystají stáhnout všechny vojáky, kterých dnes mají zejména v Džibutsku, ale také v Somálsku a Nigeru okolo pěti až šesti tisíc.

Voják armády Mali.
Voják armády Mali. | Foto: Reuters

"Nebudeme svoje jednotky z Afriky stahovat zcela. Vím, že to trápí mnoho lidí. Znovu ale říkám, že dosud nebyla učiněna žádná rozhodnutí, jedná se o proces," prohlásil americký ministr obrany.

Svým prohlášením ale Esper neuklidnil ani důstojníky ve vlastních řadách, včetně svého generála velícího americkým jednotkám v Africe.

"Zjistil jsem, že i malé investice - několik vojáků a pár dolarů - mohou udělat mnoho a v Africe znamenat skutečný rozdíl," uvedl generál Stephen Townsend na slyšení v americkém Senátu. "Myslím, že v minulosti jsme možná byli schopni Africe věnovat méně pozornosti a pro Ameriku to bylo v pořádku. Ale nevěřím, že tohle je i případ budoucnosti," cituje ho televizní stanice CNN.

Townsend zároveň zdůraznil, že extremisté jsou v regionu na vzestupu. "Ta hrozba je vážná a postupuje," uvedl.

Na východě Afriky somálští extremisté z jednotek al-Šabáb nedávno zabili tři americké vojáky a dvojici kontraktorů při útoku v Keni. V Somálsku Američané cvičí místní vojáky a pomáhají se vzdušnými útoky na islamistické teroristy z al-Šabábu.

Townsend přitom neupozorňoval jen na přibývající akce teroristů, ale také na hrozby ze strany Ruska a zejména Číny. Pokud USA vyklidí pole, hlavně Číňané, kteří už dnes v Africe ve velkém investují, toho nepochybně využijí. Americký generál také hovořil o ruských vojácích a žoldnéřích, kteří působí například v Libyi, Středoafrické republice nebo Mosambiku.

Mocenský boj o Afriku

Právě na tyto rostoucí mocenské hrozby ze strany dalších globálních velmocí upozorňuje i Pentagon a vysvětluje tím své kroky. Sám ministr Esper řekl, že Spojené státy nebudou nutně počty vojáků v Africe snižovat a je možné, že je pouze přesunou z protiteroristických akcí do míst, kde probíhá takový mocenský souboj. "V některých případech se (počty vojáků) zvýší, v některých případech je nezměníme, v některých případech je snížíme," uvedl ministr obrany.

Esper měl své velitele požádat, aby se pokusili najít oblasti, odkud by bylo možné vojáky stáhnout nebo je přemístit například do pacifického regionu, právě kvůli obavám z Číny.

"Díváme se na celou mapu a přesunujeme síly na pozice, kde budou schopny dlouhodobě řešit klíčové otázky týkající se Číny a Ruska," řekl serveru Foreign Policy nejmenovaný představitel Pentagonu. Dodal, že právě kvůli Pekingu není pravděpodobné, že by ke stažení amerických vojáků nakonec došlo. 

Několik představitelů amerického ministerstva obrany nicméně stanici CNN řeklo, že většina ze zvažovaných možností pro Afriku skutečně počítá se snižováním počtu vojáků na kontinentu. Na oplátku by mohly USA africkým státům přispět větším obnosem na boj proti terorismu.

Naopak francouzská ministryně obrany tento týden oznámila, že k 4500 francouzským vojákům v Sahelu se brzy přidá dalších 600. "Posílení by nám mělo umožnit zvýšit tlak na ISIS-GS (teroristická skupina Islamic State in Greater Sahara, pozn. red.). Nenecháme žádný prostor pro ty, kteří chtějí destabilizovat Sahel," dodala Parlyová. Posily směřují zejména na hranice Mali, Nigeru a Burkiny Faso. Další se připojí k regionální vojenské koalici G5 Sahel Joint Force bojující proti místním teroristům.

V kontrastu s tím americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil, že jeho vládě se podařilo teroristy z hnutí Islámský stát, jehož je ISIS-GS de facto odnoží, zcela porazit. "K dnešku bylo území chalífátu IS zničeno ze sta procent," řekl. Chalífát se rozkládal převážně na území Sýrie a Iráku.

Američané si jsou zhoršující se situace v Sahelu vědomi, ale čelit by jí podle Washingtonu měly hlavně africké státy. "Nakonec problémy v Sahelu nevyřeší Francie ani Spojené státy, ani mezinárodní společenství. Musí být řešeny státy Sahelu," nechal se slyšet americký diplomat v Africe a náměstek ministra zahraničí Tibor Nagy.

Kritika z vlastních řad

Někteří současní i bývalí vysoce postavení úředníci a důstojníci z amerických ministerstev obrany a zahraničí Esperovu revizi armády ale kritizují slovy, že případné změny nejsou motivovány vojenskou strategií, jak prezentuje Pentagon, nýbrž blížícími se prezidentskými volbami v USA. S několika z nich mluvil právě server Foreign Policy.

"Obavy uvnitř Pentagonu jsou takové, že to není založeno na implementaci Národní obranné strategie, místo toho jde o politiku," řekl bývalý úředník Trumpovy správy.

Voják armády Mali.
Voják armády Mali. | Foto: Reuters

Prezident Donald Trump už v roce 2016 v duchu hesla své kampaně Amerika na prvním místě přislíbil, že ukončí nekonečné války a "americké hochy" přivede zpátky domů. Místo toho loni po zabití íránského generála Kásema Solejmáního letos v lednu na Blízký východ poslal další tisíce mužů.

Případné další upozaďování pro Ameriku méně upřednostňovaných regionů - včetně stahování jednotek - je tak podle některých Trumpových kritiků pouze známkou toho, že se prezident snaží před voliči dostát svým slibům aspoň v Africe nebo Jižní Americe. Výsledkem by podle nich pak mohlo být to, že se v těchto regionech naopak vliv Pekingu a Moskvy ještě více rozšíří, což je přímo v rozporu proti deklarovanému směru Národní obranné strategie USA.

V oblasti Sahelu působí také asi 120 českých vojáků. Česká armáda letos na půl roku dokonce převzala velení mise Evropské unie v Mali (EUTM Mali), která trénuje malijskou armádu. Kromě toho v oblasti působí také mise Evropské unie EUCAP Sahel Mali a stabilizační mise OSN (MINUSMA), ve které mají Češi pět vojáků.

 

Právě se děje

Další zprávy