Trumpovo rozhodnutí zneškodnit na letišti v iráckém Bagdádu íránského generála a údajného strůjce plánovaného útoku na americké cíle v regionu Kásema Solejmáního vyvolalo kritiku. Sám prezident se ale rozhodl dronový útok na dvojku íránského režimu využít jako reklamu.

"Díky rychlé reakci našeho vrchního velitele ozbrojených sil už Solejmání není hrozbou pro Spojené státy ani pro svět," píše se v příspěvku na sociálních sítích, za jehož šíření podle amerického listu New York Times autoři kampaně zaplatili tisíce dolarů. Trump bude letos v listopadu v prezidentských volbách usilovat o obhajobu Bílého domu.

Příspěvek obsahoval také maskovanou anketu, která se uživatelů tázala, jestli "věří, že Amerika má nejskvělejší armádu světa". Ti, kdo se rozhodli kliknutím odpovědět, se ale místo hlasování ocitli na stránkách kampaně, kde se jim zobrazila žádost o finanční příspěvek. Facebook mezitím reklamu kvůli falešné anketě skryl.

Kampaň vyzývající k podpoře Donalda Trumpa | Foto: Facebook

Podle analytiků Trumpovi voliči prezidentův tvrdý postup ocení, což si prezident uvědomuje. Zatímco míra nespokojenosti americké veřejnosti s Trumpovým počínáním roste a podle lednového průzkumu agentury Ipsos pro agenturu Reuters více než polovina dospělých s útokem na íránského velitele nesouhlasí, republikánští voliči ho naopak jednoznačně schvalují.

"Donald Trump zahraniční politiku využívá zejména jako mediální nástroj, který zaujme jeho voliče a vymezí se proti krokům předchozí administrativy," hodnotí Trumpovy motivy pro akci na likvidaci Solejmáního analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Související

Nebe nad Íránem se uzavírá. Mnohé aerolinky nechtějí riskovat, raději letí oklikou

Podle něj ale íránská konfrontace nastala příliš brzy na to, aby měla šanci ovlivnit prezidentské volby, které se ve Spojených státech konají 3. listopadu. "Trumpovou největší mediální zbraní je jeho nepředvídatelnost. Tohle velké gesto se do voleb nepromítne a z toho prezident těží," myslí si Boháček. 

Plusové body pro Trumpa

Postup Trumpovy administrativy během konfrontace s Íránem je kritizovaný z  mnoha stran. Americký ministr obrany Mark Esper například musel opakovaně vyvracet Trumpovu výhrůžku, že Spojené státy zaútočí na íránské kulturní památky. Takové počínání by patrně bylo hodnocené jako válečný zločin.

Původní zprávu o stažení amerických vojáků z Iráku pak odmítl armádní velitel Mark Milley s tím, že se jednalo o "špatně formulovanou chybu". Američané zatím také odmítají oficiálně potvrdit, že ukrajinský Boeing 737, který se zřítil ve středu krátce po startu z letiště v Teheránu, sestřelily íránské rakety. 

Tvrdí to zdroje z americké vlády a tajných služeb, oficiálně informaci potvrdily například Kanada nebo Austrálie. Trump se nechal slyšet, že má "pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného". "Někdo tam mohl udělat chybu," řekl prezident před novináři. "Někdo říká, že šlo o technický problém, já osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu," dodal.

Související

Biden chce skončit s fosilními palivy. Horníkům doporučil, aby se naučili programovat

Trumpovi vyzyvatelé z řad demokratů se potýkají s problémem, jak krizi na Blízkém východě hodnotit. Kandidáti, kteří o oficiální nominaci musí nejprve bojovat v jednotlivých amerických státech, takzvaných primárkách, se až dosud soustředili spíš na domácí tématu, jako je zdravotnictví nebo ekonomika. 

"Myslím, že na domácím poli Trump opravdu vyhrál a získal hodně politických bodů. Pro demokraty je to velmi těžká situace," je přesvědčený analytik Boháček. 

Někdejší viceprezident a nynější kandidát na prezidenta Joe Biden nazval útok na íránského velitele "neuvěřitelně nebezpečným a nezodpovědným", další z kandidátek, senátorka Elizabeth Warrenová, původně Solejmáního označila za vraha, po vlně kritiky začala Trumpův krok naopak popisovat jako atentát.

Levicověji orientovaný Bernie Sanders navrhl zablokovat financování boje s Íránem bez schválení Kongresu a válečný veterán Pete Buttigieg opakovaně zdůrazňoval, jak by mu jeho zkušenost z války mohla pomoci být dobrým prezidentem. 

Továrna na krize

Trump není prvním americkým prezidentem, kdo se snaží využít zahraniční politiku v domácí prospěch. Byl to jeho demokratický předchůdce Barack Obama, kdo se v kampani v roce 2012 pyšnil zabitím teroristy Usámy bin Ládina. "Pro prezidenta George Bushe bylo zase 11. září 2001 příležitostí, ukázat se jako opravdová hlava státu," připomíná Boháček. 

Trumpův postup je ale v rozporu s tím, co voličům sliboval ve své první kampani, tedy ukončit americké vojenské závazky v zahraničí. Válku v Iráku dlouhodobě označoval za plýtvání americkými životy a penězi, zatímco nyní na Blízký východ posílá další tři tisíce vojáků, všímá si server France24. 

"Rozdíl je, že američtí prezidenti většinou museli reagovat na situace a krize které přišly z venku. Donald Trump ale spíše krize vytváří a pak se chová jako zachránce světa, tak je tomu i nyní s eskalací s Íránem," domnívá se analytik Petr Boháček. 

Kromě voleb Trump podle listu New York Times využívá íránskou krizi i k tomu, aby si posílil pozici ve sporu o ústavní žalobu, kterou proti němu připravili opoziční demokraté v Kongresu. Zprávy o takzvaném impeachmentu skutečně v posledních dnech ustoupily do pozadí ve prospěch dění na Blízkém východě.

Šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová, pak odložila zaslání potřebných dokumentů k impeachmentu do Senátu. Místo toho se nyní zákonodárci zabývají návrhem, aby prezident nemohl provádět žádné vojenské zákroky proti Íránu bez svolení Kongresu, pokud se nejedná o případ "bezprostředního ozbrojeného útoku" na americké cíle. Potřebnou rezoluci již schválila Sněmovna reprezentantů. 

Sám prezident si přitom na Twitteru postěžoval, že proces impeachmentu odvádí pozornost od důležitějších věcí. "Kongres a prezident by neměli ztrácet čas a energii na tomhle stranickém bludu, když je tu tolik důležitých záležitostí," napsal Trump v příspěvku, zveřejněném ve dnech, kdy Írán útočil na americké cíle.