Smrt Solejmáního jako politická reklama. "Drsný" Trump si na Íránu buduje image

Helena Truchlá Helena Truchlá
11. 1. 2020 16:29
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech přelily i na domácí americkou politickou půdu. Kandidáti do prezidentských voleb, ve kterých bude prezident Donald Trump letos na podzim obhajovat mandát, se snaží situaci využít ve svůj prospěch. Kongres se naopak kromě ústavní žaloby na Trumpa musí nově zabývat i návrhem na omezení prezidentových pravomocí vést válku.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Trumpovo rozhodnutí zneškodnit na letišti v iráckém Bagdádu íránského generála a údajného strůjce plánovaného útoku na americké cíle v regionu Kásema Solejmáního vyvolalo kritiku. Sám prezident se ale rozhodl dronový útok na dvojku íránského režimu využít jako reklamu.

"Díky rychlé reakci našeho vrchního velitele ozbrojených sil už Solejmání není hrozbou pro Spojené státy ani pro svět," píše se v příspěvku na sociálních sítích, za jehož šíření podle amerického listu New York Times autoři kampaně zaplatili tisíce dolarů. Trump bude letos v listopadu v prezidentských volbách usilovat o obhajobu Bílého domu.

Příspěvek obsahoval také maskovanou anketu, která se uživatelů tázala, jestli "věří, že Amerika má nejskvělejší armádu světa". Ti, kdo se rozhodli kliknutím odpovědět, se ale místo hlasování ocitli na stránkách kampaně, kde se jim zobrazila žádost o finanční příspěvek. Facebook mezitím reklamu kvůli falešné anketě skryl.

Kampaň vyzývající k podpoře Donalda Trumpa
Kampaň vyzývající k podpoře Donalda Trumpa | Foto: Facebook

Podle analytiků Trumpovi voliči prezidentův tvrdý postup ocení, což si prezident uvědomuje. Zatímco míra nespokojenosti americké veřejnosti s Trumpovým počínáním roste a podle lednového průzkumu agentury Ipsos pro agenturu Reuters více než polovina dospělých s útokem na íránského velitele nesouhlasí, republikánští voliči ho naopak jednoznačně schvalují.

"Donald Trump zahraniční politiku využívá zejména jako mediální nástroj, který zaujme jeho voliče a vymezí se proti krokům předchozí administrativy," hodnotí Trumpovy motivy pro akci na likvidaci Solejmáního analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Podle něj ale íránská konfrontace nastala příliš brzy na to, aby měla šanci ovlivnit prezidentské volby, které se ve Spojených státech konají 3. listopadu. "Trumpovou největší mediální zbraní je jeho nepředvídatelnost. Tohle velké gesto se do voleb nepromítne a z toho prezident těží," myslí si Boháček. 

Plusové body pro Trumpa

Postup Trumpovy administrativy během konfrontace s Íránem je kritizovaný z  mnoha stran. Americký ministr obrany Mark Esper například musel opakovaně vyvracet Trumpovu výhrůžku, že Spojené státy zaútočí na íránské kulturní památky. Takové počínání by patrně bylo hodnocené jako válečný zločin.

Původní zprávu o stažení amerických vojáků z Iráku pak odmítl armádní velitel Mark Milley s tím, že se jednalo o "špatně formulovanou chybu". Američané zatím také odmítají oficiálně potvrdit, že ukrajinský Boeing 737, který se zřítil ve středu krátce po startu z letiště v Teheránu, sestřelily íránské rakety. 

Tvrdí to zdroje z americké vlády a tajných služeb, oficiálně informaci potvrdily například Kanada nebo Austrálie. Trump se nechal slyšet, že má "pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného". "Někdo tam mohl udělat chybu," řekl prezident před novináři. "Někdo říká, že šlo o technický problém, já osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu," dodal.

Trumpovi vyzyvatelé z řad demokratů se potýkají s problémem, jak krizi na Blízkém východě hodnotit. Kandidáti, kteří o oficiální nominaci musí nejprve bojovat v jednotlivých amerických státech, takzvaných primárkách, se až dosud soustředili spíš na domácí tématu, jako je zdravotnictví nebo ekonomika. 

"Myslím, že na domácím poli Trump opravdu vyhrál a získal hodně politických bodů. Pro demokraty je to velmi těžká situace," je přesvědčený analytik Boháček. 

Někdejší viceprezident a nynější kandidát na prezidenta Joe Biden nazval útok na íránského velitele "neuvěřitelně nebezpečným a nezodpovědným", další z kandidátek, senátorka Elizabeth Warrenová, původně Solejmáního označila za vraha, po vlně kritiky začala Trumpův krok naopak popisovat jako atentát.

Levicověji orientovaný Bernie Sanders navrhl zablokovat financování boje s Íránem bez schválení Kongresu a válečný veterán Pete Buttigieg opakovaně zdůrazňoval, jak by mu jeho zkušenost z války mohla pomoci být dobrým prezidentem. 

Továrna na krize

Trump není prvním americkým prezidentem, kdo se snaží využít zahraniční politiku v domácí prospěch. Byl to jeho demokratický předchůdce Barack Obama, kdo se v kampani v roce 2012 pyšnil zabitím teroristy Usámy bin Ládina. "Pro prezidenta George Bushe bylo zase 11. září 2001 příležitostí, ukázat se jako opravdová hlava státu," připomíná Boháček. 

Trumpův postup je ale v rozporu s tím, co voličům sliboval ve své první kampani, tedy ukončit americké vojenské závazky v zahraničí. Válku v Iráku dlouhodobě označoval za plýtvání americkými životy a penězi, zatímco nyní na Blízký východ posílá další tři tisíce vojáků, všímá si server France24

"Rozdíl je, že američtí prezidenti většinou museli reagovat na situace a krize které přišly z venku. Donald Trump ale spíše krize vytváří a pak se chová jako zachránce světa, tak je tomu i nyní s eskalací s Íránem," domnívá se analytik Petr Boháček. 

Kromě voleb Trump podle listu New York Times využívá íránskou krizi i k tomu, aby si posílil pozici ve sporu o ústavní žalobu, kterou proti němu připravili opoziční demokraté v Kongresu. Zprávy o takzvaném impeachmentu skutečně v posledních dnech ustoupily do pozadí ve prospěch dění na Blízkém východě.

Šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová, pak odložila zaslání potřebných dokumentů k impeachmentu do Senátu. Místo toho se nyní zákonodárci zabývají návrhem, aby prezident nemohl provádět žádné vojenské zákroky proti Íránu bez svolení Kongresu, pokud se nejedná o případ "bezprostředního ozbrojeného útoku" na americké cíle. Potřebnou rezoluci již schválila Sněmovna reprezentantů. 

Sám prezident si přitom na Twitteru postěžoval, že proces impeachmentu odvádí pozornost od důležitějších věcí. "Kongres a prezident by neměli ztrácet čas a energii na tomhle stranickém bludu, když je tu tolik důležitých záležitostí," napsal Trump v příspěvku, zveřejněném ve dnech, kdy Írán útočil na americké cíle.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rozpočet je nyní ve schodku 305 miliard. Je to méně, než se očekávalo

Schodek státního rozpočtu momentálně činí zhruba 305 miliard korun. Hospodaření státu se tak vyvíjí lépe, než se plánovalo. Na tiskové konferenci po jednání se senátory o daňovém balíčku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

"Je menší inkaso příjmů, logicky větší výdaje. Ale ten rozpočet se vyvíjí lépe, než byl schválen. Uvidíme, jak dopadne celý rok," řekl premiér.

Ke konci října činil schodek rozpočtu 274 miliard korun. Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun. Po říjnových výsledcích ekonomové očekávali, že schodek rozpočtu za celý rok bude 400 až 450 miliard korun. Data o vývoji rozpočtu ke konci listopadu zveřejní ministerstvo financí v úterý 1. prosince.

Zdroj: ČTK
Další zprávy