Krvavé diamanty a utrpení. Rusko baží po bohatství z rozvrácené země v nitru Afriky

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
4. 10. 2019 6:28
Téměř před rokem ve Středoafrické republice zastřelili maskovaní muži trojici novinářů z Ruska. Tragická událost upozornila na ruskou přítomnost v zemi zmítané válkou a chudobou. Moskva uprostřed afrického kontinentu baží po krvavých diamantech.
Těžba diamantů ve Středoafrické republice. Archivní foto z roku 2014
Těžba diamantů ve Středoafrické republice. Archivní foto z roku 2014 | Foto: Reuters

Středoafrický prezident Faustin-Archange Touadéra už třetím rokem stojí v čele válkou rozvrácené a zaostalé země. Moc má v podstatě jen v hlavním městě Bangui a v oblasti na jih od metropole. Vládne jedné z nejchudších zemí světa, jejíž spásou a zároveň prokletím jsou drahé kovy.

Jejich naleziště se ale nacházejí v oblastech, o něž bojuje centrální vláda v Bangui s povstalci. Ti vzácné kameny, takzvané krvavé diamanty, i přes mezinárodní zákaz prodávají a ze zisku financují svoje válečné tažení.

Diamantový důl ve Středoafrické republice.
Diamantový důl ve Středoafrické republice. | Foto: Reuters

Touadéra má ale nového spojence. Rusko už dva roky do země vysílá žoldnéře, kteří cvičí středoafrické vojáky. Prezident se objevuje na veřejnosti v obležení ruských osobních strážců, jednoho bývalého ruského špiona dokonce jmenoval svým bezpečnostním poradcem. Na začátku letošního roku ruská armáda dokonce zprostředkovala mírové dohody s několika ozbrojenými skupinami.

"Povstání v naší zemi nás už hodně stálo. Nikdo nám nepřišel na pomoc kromě Ruské federace," citoval mluvčího prezidenta Alberta Yalokeho Mokpemeho před pár dny americký deník New York Times, který se do Středoafrické republiky vydal. "S pomocí Ruska budeme moci zabezpečit naše diamantové doly," dodal mluvčí.

Dokument o ruských žoldnéřích

Ruských vojáků je od začátku loňského roku v zemi asi 2500. Jde o žoldnéře sdružené v polovojenské organizaci známé jako Vagnerova skupina. V jejím čele stojí Jevgenij Prigožin, ruský oligarcha a zřejmě blízký důvěrník prezidenta Vladimira Putina.

Krvavé diamanty

Termín krvavé diamanty používá OSN pro drahé kovy vytěžené v oblastech, které ovládají ozbrojené skupiny bojující proti mezinárodně uznávané vládě dané země. Jsou to diamanty vytěžené ve válečné zóně, za jejichž prodej si povstalci kupují zbraně.

Mezinárodní společenství se obchod snaží zastavit. Na začátku tisíciletí proto vznikl Kimberleyský systém certifikace (KSC), který podle místa vytěžení a přepravy určuje, jestli je legální s diamanty obchodovat.

Nezákonným obchodem s diamanty se po léta financovaly boje například v Angole, Sierra Leone, Libérii, Demokratické republice Kongo nebo Pobřeží slonoviny. Během těchto válek zemřely miliony lidí. Krvavé diamanty byly součástí financování také teroristické organizace Al-Káida před 11. zářím 2001.

Právě Prigožinovo jméno se v souvislosti s chudou africkou zemí začalo objevovat loni v srpnu po vraždě tří ruských novinářů. Orchan Džemal, kameraman Kirill Radčenko a režisér filmových dokumentů Alexandr Rastorgujev přijeli loni v létě do Středoafrické republiky natočit o Vagnerově skupině dokument. Tři dny po příletu a krátce poté, co se pokusili dostat na základnu ruských žoldnéřů, jejich vozidlo zastavili maskovaní muži. Novináři riskovali, bylo už pozdě večer, když přejížděli z jednoho města do druhého. Útočníci je na místě zastřelili.

Dokument tak nikdy nevznikl, na světlo se ale vynořila skutečnost, jak Rusko ve Středoafrické republice operuje. A to zejména prostřednictvím Jevgenije Prigožina. Ten ve Středoafrické republice působí od roku 2017. Podle informací amerických zpravodajců a západních diplomatů má úzké vazby na bezpečnostní i těžební společnosti. Jedna z nich svázaná s Prigožinem v zemi masivně investuje. Vybudovala nemocnice, založila vlastní radiostanici zaměřenou na Rusko a sponzorovala mimo jiné i fotbalový turnaj nebo celonárodní soutěž krásy.

Prigožin byl také loni ve Spojených státech obžalován z toho, že se podílel na ruské informační válce vedené za účelem ovlivnit prezidentské volby v roce 2016.

Jevgenij Prigožin a Vladimir Putin.
Jevgenij Prigožin a Vladimir Putin. | Foto: ČTK

Model Středoafrická republika

Rusové se se středoafrickou vládou dohodli na možnosti těžby diamantů v legálních dolech, tedy těch, které ovládají prezidentova vojska. Podle některých členů vlády, západních pozorovatelů, a dokonce i samotných válečníků se ale Rusové neomezují jen na legální těžbu, upozorňuje americký deník. 

Žoldnéři spolupracují i s povstalci, aby se dostali k diamantům i z nelegálních dolů, se kterými se obchodovat nesmí. Ruští vojáci, kteří měli přijít na pomoc ukončit násilí, se na něm tak podílejí.

Někteří analytici jsou přesvědčeni, že právě Středoafrická republika poskytla Rusku podrobný plán na to, jak může Moskva podobným způsobem expandovat i do ostatních afrických států. Výměnou za práva na těžbu minerálů nebo ropy může nabízet vojenskou a investiční pomoc při stabilizaci situace v zemi.

Po stažení USA

Několik afrických zemí už Rusko o bezpečnostní pomoc požádalo. V květnu Moskva například oznámila, že vyšle vojsko do chudé a boji zmítané Demokratické republiky Kongo.

Vliv Moskvy na africkém kontinentu sílí a zaplňuje místo, které po sobě zanechaly Spojené státy. Ty se naopak z Afriky za vlády Donalda Trumpa postupně stahují. A to navzdory snahám diplomatů, kteří by vůči Moskvě raději udržovali tvrdý přístup. 

Podle amerického deníku Washington Post jde o názorový střet v Bílém domě. Prezident Donald Trump od svého nástupu prosazuje v zahraniční politice takzvanou doktrínu ústupu. Odstoupil například z íránské dohody, pařížské klimatické dohody nebo Transpacifického partnerství (TPP), což je dohoda o volném pohybu mezi některými státy jihovýchodní Asie a severní Ameriky.

Trump má jen málo styků s africkými vůdci a například v Jihoafrické republice nemají Spojené státy svého stálého diplomata po celou dobu jeho dosavadního funkčního období.

Jak připomíná deník Washington Post, jedním z mála momentů, kdy Trump o Africe vůbec mluvil, byl jeho loňský pokus zastavit migraci do USA mimo jiné i z afrických zemí, které zobecněně označil za "díry světa".

Oproti tomu ruský prezident Vladimir Putin hledá nové příležitosti na uzavření nových bezpečnostních dohod a navazování ekonomické spolupráce s africkými zeměmi. V druhé polovině října například pořádá první rusko-africký summit v Soči, kam pozval padesát afrických vůdců. Od roku 2014, kdy Západ uvalil kvůli anexi Krymu na Rusko své sankce, uzavřela Moskva dvacet dohod o vojenské spolupráci se státy subsaharské Afriky.

Rusko je pro Afriku největším dodavatelem zbraní a na kontinentu obchodují velké ruské společnosti. Moskva v Africe získává důležitá spojenectví. Právě africké státy tvoří více než čtvrtinu všech členů OSN, upozorňuje Washington Post.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy