Praha - Nejen mexicko-americká hranice má plot, který se snaží překonat stovky lidí s očekáváním lepší budoucnosti. Podobné překážce čelí i migranti v Maroku, kteří se chtějí dostat do španělské enklávy Melilla.
Běženci z afrických zemí si vytvořili na marocké hoře Gurugu improvizovaný tábor. V něm tráví téměř veškerý čas, který je dělí od pokusů zdolat vysoký a ostnatý plot.
Z hory je takřka poetický výhled na Melillu. Jsou vidět střechy domů, které leží na "druhé", tedy španělské straně, a nekonečně modré moře.
Dokument Přeskočit zeď, který je k vidění na filmovém festivalu Jeden svět, natočil právě jeden z těchto běženců. Abú pochází z Mali a stejně jako jeho "sousedé" v táboře sní o tom, že se mu jednou podaří dostat do Španělska.
"Na hoře Gurugu žiji už 15 měsíců. Plot jsem se pokusil zdolat nesčetněkrát," začíná Abú svoji osobní zpověď.
Ví, že stejně jako jeho kamarádi riskuje život. V dokumentu je i vidět, jak se jeden z nich zraní.
Nejvíce Abúa motivuje, že jeho bratr relativně nedávno uspěl a čeká na něj. Sám si ale uvědomuje, že ani když se mu podaří zdolat plot, tak na něj nečeká růžová budoucnost. Ví, že lidé na "druhé" straně uprchlíky nechtějí. "Bratr mi také vyprávěl o krizi ve Španělsku," dodává.
Přesto se svého snu nechce za žádnou cenu vzdát.
Nejhorší noční můra
Běženci jako Abú se snaží zachovat si i v improvizovaných podmínkách zdání "normálního života". Vaří, občas hrají fotbal nebo si jen tak povídají. Téma plotu a jak ho zdolat je ale všudypřítomné.
Abú a jeho kamarádi mají největší obavy z policie. Jednoho dne se jejich strach naplní. Abú a desítky afrických migrantů stačí uprchnout, policie ale jejich tábor vypálí - nevšimne si jen dek, které běženci uložili opodál.
"Melilla je moje velká láska. Každý den vidím svoji budoucnost před sebou, nedokážu ji však chytit," vypráví Abú, který chodí na vršek hory pozorovat blízký ruch ve španělské enklávě. Vše má jako na dlani, přesto je mu život na "druhé" straně plotu zapovězen.
"Pokaždé když se dotknu plotu, tak se cítím svobodný. Můj starý život leží za mnou. Za plotem leží budoucnost," líčí.
Abú se vůbec nejvíce bojí, že se svého snu bude muset vzdát a vrátit se zpět do Mali. Tato obava ho straší i ve snech.
"Nejhorší je, když se mi zdá, že se musím vrátit zpět do Mali. Všem mým přátelům se ve snu podařilo dostat za plot. Až na mě, a tak se musím vrátit zpět," popisuje. "Probudím se a pláču," dodává.
V uplynulých týdnech a měsících se stovky Afričanů pokusily zdolat ploty u španělských enkláv Melilla a Ceuta. Mnohým z nich se podařilo dostat na španělské území.
Those Who Jump (Přeskočit zeď). Režie: Estephan Wagner, Moritz Siebert, Abou Bakar Sidibé. Španělské město Melilla leží na pobřeží severní Afriky. Přístav odděluje od marockého souseda pouze trojřadý, kamerami hlídaný hraniční plot. Pro stovky afrických uprchlíků, přežívajících na úpatí nedaleké hory Gurugu, představuje masivní oplocení poslední překážku před cílem - životem v Evropě. Pro svůj sen jsou ochotni zkusit vše, riskují i to, že při pokusu překonat hranici zemřou. Každodenní boj o přežití, zmar i naděje uprchlíků v hrubých a autentických obrazech zachytil na ruční kameru jeden z nich, Malijec Abou Bakar Sidibé. Mrazivý snímek z místa, které v souvislosti s migrační krizí zůstává stranou zájmu širší veřejnosti.
