Přestože ruská strana ve čtvrtek vyjádřila spokojenost s obsahem telefonátu Vladimira Putina a amerického prezidenta Joea Bidena, z Moskvy dál zní slovní ofenzíva a obvinění na adresu NATO a Ukrajiny. Jaká jsou ta nejzávažnější?
1. Podněcování k válce
Na silvestra ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zchladil naděje, že telefonát Putina s Bidenem radikálně zmírnil napětí.
Obvinil Spojené státy a členské země NATO, že podněcují válečný konflikt na východě Ukrajiny. "Občanská válka na Ukrajině, která trvá už osm let, zdaleka není u konce. Ukrajinská vláda nechce řešit konflikt diplomatickou cestou. Bohužel Spojené státy a další země NATO podporují Kyjev v jeho militaristické politice. Poskytují Ukrajině zbraně a posílají tam vojenské specialisty," uvedl šéf ruské diplomacie.
Kreml a ruská média označují válku za občanskou. Popírají, že na Donbase bojují Rusové a že takzvané proruské separatisty na okupovaném území řídí Moskva.
2. Provokace s chemickými zbraněmi
Těsně před Vánoci vystoupil ruský ministr obrany Sergej Šojgu s šokujícím prohlášením. Uvedl, že američtí žoldnéři v utajení připravují speciální ukrajinské jednotky na rozmístění blíže neurčené chemické látky. Má prý jít o provokaci. Nepřímo tedy obvinil Kyjev z toho, že se chystá použít zakázané chemické zbraně a zodpovědnost hodit na Moskvu, respektive na Ruskem podporované separatisty na Donbase. Obvinění oznámil Šojgu na schůzce s armádními důstojníky, které se zúčastnil i prezident Putin.
Spor o nasazení chemických zbraní se objevil v minulých letech ve válce v Sýrii. Západ a OSN z jejich použití obvinily syrský režim prezidenta Bašára Asada. Moskva, která Asada podporuje a pomohla mu válku zvrátit, odmítá tato tvrzení jako neprůkazná.
3. Údajné plány ukrajinské ofenzívy
Den před Štědrým dnem odpovídal ruský prezident Vladimir Putin v televizi na dotazy diváků. Řeč přišla i na Ukrajinu. "Američané rozmístili své střely doslova na našem prahu," řekl. Ukrajinskou vládu obvinil z toho, že chystá ofenzívu na Donbasu proti územím, na kterých leží dvě samozvané republiky: Doněcká a Luhanská. Válku tak podle něj nechystá Rusko, ale Ukrajina.
4. Rozmístění dříve zakázaných zbraní
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tvrdí, že Severoatlantická aliance plánuje rozmístit ve východní Evropě zbraně, které dříve nasadit nesměla kvůli Smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Podle Rjabkova na to Rusko musí odpovědět.
Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsali v roce 1987 za USA a tehdejší Sovětský svaz Ronald Reagan a Michail Gorbačov. V roce 2019 od ní Spojené státy i Rusko odstoupily a navzájem se obvinily z jejího porušování.
4. Napětí v Černém a Azovském moři
Na setkání s velvyslanci některých zemí prohlásil Vladimir Putin v Kremlu, že jej "obzvláště znepokojují vojenské aktivity Spojených států a NATO v Černém moři". Situace je napjatá od roku 2018, kdy ruské námořnictvo zajalo v Kerčském průlivu třiadvacet ukrajinských vojáků a zadržela tři ukrajinské lodě - dva dělové čluny a remorkér.
Loni 10. prosince ruská tajná služba FSB oznámila, že plavidlo ukrajinského námořnictva znovu plulo směrem ke Kerčskému průlivu a nereagovalo na ruskou žádost o změnu kurzu. Ukrajina odpověděla, že loď s názvem Donbas nebyla vyzbrojena a proplouvala Azovským mořem, na což má právo. Kerčský průliv odděluje Krymský poloostrov a Rusko.
5. Přesuny dělostřelectva a pumpování zbraní
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v prosinci bez bližších podrobností uvedla, že Ukrajina přesunuje dělostřelectvo k hranicím Ruska a k území, které na Donbase ovládají proruští separatisté. "NATO pumpuje na Ukrajinu zbraně a Kyjev posiluje své jednotky na donbaské frontě," napsala mluvčí na Twitteru.
Video: Ustupte, střílí Putin. Ruský prezident dal v hokeji sedm gólů
