Na ukrajinské město Dnipro spadl 21. listopadu nový typ balistické střely se šesti hlavicemi. Raketa středního doletu Orešnik, kterou ruský prezident Vladimir Putin označil za nezastavitelnou, se stala jednou z nejzásadnějších globálních událostí týdne.
Putin uvedl, že armáda odpálila raketu na město v reakci na to, že Kyjev použil na ruském území střely americké a britské výroby (ATACMS a Storm Shadow). Podle novinářů z The Moscow Times, nezávislého anglicky a rusky psaného média se sídlem v Amsterdamu, šlo však především o propagandistický tah.
Čtyři zdroje blízké Kremlu, jejichž identitu drží redakce v tajnosti, měly listu sdělit, že úder a jeho následná medializace byly pečlivě připravenou akcí, za níž stáli úředníci, armáda i zpravodajské agentury a kremelští PR experti. "Chtěli jsme usměrnit Američany a Brity poté, co Zelenskému umožnili používat zbraně dlouhého doletu. A zároveň vystrašit Německo a další evropské země," uvedl jeden ze zdrojů.
Výsledkem byla propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo zveličit schopnosti ruského vojensko-průmyslového komplexu a sílu nové zbraně. "Toto představení, které bylo zinscenováno a prezentováno veřejnosti, se skládalo z několika fází. Šlo o samotné odpálení Orešniku, ale i šíření záběrů na sociálních sítích a jeho pokrytí v zahraničních médiích," uvedl další ruský úředník.
"Mášo, o tom nemluv." Telefonát z Kremlu měl být součástí show
Na celé akci se zásadní měrou podíleli také mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová a Alexej Gromov, vysoce postavený úředník ministerstva zahraničí, který dohlíží také na fungování ruských propagandistických médií.
Byl to právě Gromov, kdo Zacharovové zavolal přímo na její brífink. V telefonátu, který jako by omylem bylo slyšet, mluvčí řekl, ať úder balistickou raketou na vojenský závod nekomentuje. "Na tenhle kousek byli někteří obzvlášť hrdí," prozradil webu jeden ze zdrojů, jak celá akce v Kremlu vznikla.
Kampaň vyvrcholila, když Putin na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, ruské odpovědi na Severoatlantickou alianci složené z Moskvy a ostatních bývalých sovětských republik, pohrozil úderem na "rozhodovací centra" v Kyjevě, tedy na klíčové vládní, vojenské nebo administrativní budovy.
"Summit se měl zabývat otázkami členských států. Putin se však v podstatě zmocnil veřejné agendy a využil ji k tomu, aby vyhrožoval spojencům Zelenského," řekl listu The Moscow Times úředník obeznámený s přípravami summitu.
"Předpokládám, že pro ostatní účastníky akce to bylo překvapení. Stali se v podstatě přílohou k našemu hlavnímu chodu: psychologické válečné operaci proti Západu," dodal.
Jen marketingový tah, hodnotí analytik
Podle vojenského analytika Pavla Aksjonova nebyl úder Orešnikem ničím jiným než PR trikem. "Putin mával jaderným klackem příliš dlouho. Potřeboval něco nového. Tak vytáhl Orešnik. Nic nezničil, pro armádu nebude v dohledné době k dispozici, ale všichni se ho bojí," řekl Aksjonov.
"Lidé si mysleli, že Putin nemá žádné nástroje k eskalaci války. Ale přišly íránské balistické střely, potom severokorejské, a pak dokonce i severokorejští vojáci," doplnil. "Ukázalo se, že metody eskalace má - ale nemá jich zdaleka tolik jako Západ," uzavírá analytik.
