O skoro tři měsíce později přesto řada států po celém světě hlásí problém s nedostatečným testováním obyvatel. A tedy rizikem, že nakažených je mezi nimi mnohem více, než naznačují dostupná čísla. Zdravotníci hledají možnosti, jak testování zrychlit. Právě co nejmasovější testování obyvatel se například v Jižní Koreji prokázalo jako účinná taktika v zamezení dalšího šíření koronaviru. Doporučuje ho i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Česko, Slovensko, ale třeba také Ukrajina se chtěly spolehnout na rychlotesty z Číny. Ty nezkoumají na rozdíl od těch delších přítomnost viru jako takového, ale protilátek, které si vytváří lidský organismus. Pomohou tedy identifikovat osoby, které Covid-19 měly a třeba to ani nevědí. K testování lidí těsně po nakažení, kdy ještě nemají příznaky, ale už jsou infekční, ale nemusí být vhodné.
To spolehlivě dokáže až test, který jako první na světě vyvinul právě Berlíňan Olfert Landt se svým třicetičlenným týmem. Laboratoř firmy TIB Molbiol, která sídlí nedaleko starého letiště Tempelhof v centru německé metropole, poslední dobou Landt málokdy opouští před půlnocí. Do konce února stihl podle vlastních odhadů vyrobit celkem čtyři miliony testů, od března pokračuje tempem 1,5 milionu testovacích sad týdně.
Ty fungují na principu takzvané polymerázové řetězové reakce (PCR), během které se upravený genetický materiál viru nechá zreagovat s různými látkami. Pokud je reakce silná, což změří zvláštní přístroj, je testovaný člověk nakažený.
Obrovský zájem
Podle Nathana Grubaugha, epidemiologa z lékařské fakulty americké Yaleovy univerzity, samotný vývoj testu není komplikovaný. Klíčové je zajistit, aby neukazoval i nákazu jinými typy virů. Výsledky Landtova testu například odhalí nákazu Covid-19 i SARS.
Landt svoje testy prodává po baleních 100 kusů, každé stojí 160 eur (v přepočtu asi 4400 korun), a to zákazníkům v 60 zemích, včetně Evropy. S balením a lepením etiket mu pomáhá manželka, která ve firmě pracovala posledních 15 let, dvě dospělé děti a od zavedení karanténních opatření i zaměstnanci firmy jeho souseda.
Každý den teď biochemikovi volají laboratoře, vlády i ambasády z celého světa a pokouší se si u něj objednat jeho koronavirový test. Pro dodávku určenou Rwandě si podle deníku Tagesspiegel přijel berlínský velvyslanec této africké země osobně autem.
"Nedělám to pro peníze. Beru si je, ano, což je fér, děláme dobrou práci, ale nepotřebuji je," řekl americké stanici CNN. Vloni měla firma TIB Molbiol roční obrat asi 18 milionů eur (bezmála půl miliardy korun), letos to bude nejspíš několikanásobně víc. Jen za únor vydělala trojnásobek toho co obvykle. I proto si může dovolit dodávat WHO a chudým zemím testy za poloviční cenu nebo úplně zadarmo.
Jeho firma, kterou založil ještě jako student berlínské Freie Universität, nyní vydělává především díky tomu, že se rozhodl od samého začátku postupovat jinak, než jak většinou virologové reagují na objev nového původce nákazy. Nečekal, než vědci rozklíčují jeho genetickou stavbu, a už 9. ledna přišel jako první s třemi variantami testu.
Sáček s asi dvoucentimetrovou plastovou ampulkou, která obsahuje zrníčka chemické látky, poslal o dva dny později Tchajwanskému centru pro kontrolu nemocí a zdravotnické společnosti Roche sídlící v Hongkongu, aby jejich funkčnost ověřili. Ve stejný den čínští vědci zveřejnili jeho genetickou strukturu. 17. ledna už Landtův test, který se dobře osvědčil, schválila k používání WHO.
Aby nedošly tyčinky
Landt na test nemá žádný patent. Podobné proto začaly záhy vyrábět i další společnosti, mimo jiné česká laboratoř Tilia. A podle vědců, které oslovila CNN, je potřeba, aby jich vyvíjeli vědci po celém světě co nejvíc.
Několik málo laboratoří těžko může pokrýt globální poptávku, sám německý biochemik se s malou berlínskou laboratoří podle svých slov dostává na pokraj výrobních možností.
Výsledky testů může podle expertů ovlivnit také různá míra rozšíření některých nemocí v populaci, a měly by tak být vyráběny s ohledem na to, kde budou použity. Některé země - například Austrálie nebo také Spojené státy - se navíc už nyní potýkají s nedostatkem materiálu, který je pro výrobu Landtova testu potřeba. Jde o stírací tyčinky nebo látky, se kterými virus reaguje.
Austrálie je jednou ze zemí, které na riziko rozšíření nákazy zareagovaly rychle. Tamní úřady si záhy nechaly poslat ukázku Landtových sad, a na testování obyvatel tak byly připravené ještě před objevením prvního případu nákazy. Od té doby otestovala 25milionová Austrálie bezmála 170 tisíc lidí.
Na nedostatek materiálu tam teď reagují podobně jako v Číně nebo Japonsku snahami o vývoj vlastních rychlotestů. Ty zkoumají vzorek krve, jsou výrazně levnější než běžné testování a slibují nákazu odhalit do 15 minut.
I australští experti nicméně varují před jejich nespolehlivostí. "Mohou být užitečné, protože mohou udržet infikované lidi mimo zdravotnická zařízení a také uklidňovat. Jestli se někdo, kdo si myslí, že je nakažený, může sám za 15 minut otestovat doma, nebude chodit do nemocnice nebo k lékaři," vysvětlil pro list Guardian australský virolog Peter White z Univerzity v Novém Jižním Walesu.
S nadějnou zprávou mezitím přišli vědci z britské Oxfordské univerzity. Údajně se jim podařilo vytvořit test, který odhalí přítomnost viru (tedy ne pouze protilátek), a to se stoprocentní spolehlivostí a do půl hodiny. Během příštích dvou týdnů by ho chtěli začít testovat na lidech.
Video: Na konci dubna bude 15 tisíc nakažených, říká epidemiolog
