Vakcína na koronavirus se začala testovat na lidech, vývoj postupuje nevídaně rychle

Helena Truchlá Helena Truchlá
18. 3. 2020 5:30
V době pandemie koronaviru většina firem na burzách po celém světě ztrácí. Ne tak německá biotechnologická společnost Biontech. Její akcie v posledních dnech prudce nabývají na hodnotě, jen v pondělí jejich cena na americkém trhu stoupla o třetinu. Biontech je jednou z firem, které pracují na vývoji vakcíny proti nákaze. A nově také může jako první uspět.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Firma oznámila, že novou vakcínu proti onemocnění Covid-19 chce už v dubnu začít testovat na lidech v Evropě, Spojených státech a Číně. Je to ještě o něco dříve, než slibují zástupci dalšího vývojáře, společnosti Curevac z jihoněmeckého Bádenska-Württemberska. Ti chtějí testy spustit začátkem léta. Podle odborníků má Biontech velkou šanci závod o vakcínu, která by mohla pomoct šíření smrtícího viru zabránit, vyhrát. 

Optimismus německých společností už minulý týden upoutal pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za odkup Curevacu nebo alespoň exkluzivní práva na vakcínu pro občany Spojených států nabídl podle informací listu Welt am Sonntag "vysokou částku peněz", nejspíš v řádu miliard dolarů. 

Trumpova administrativa přitom ještě před plným propuknutím pandemie odmítla využívat test na koronavirus doporučovaný Světovou zdravotnickou organizací a vyvinutý vědci v Berlíně. Spojené státy trvaly na výrobě vlastní testovací sady. Ta především na začátku poskytovala vadné výsledky, navíc jich Američané stále nezvládají vyrobit dost ani pro vlastní potřebu. 

Německá firma popřela, že by nějaká nabídka kdy vznikla, podle informací médií ji ale odmítla spolková vláda. V Berlíně kvůli informaci zasedl krizový štáb a ministři Curevacu přislíbili peníze na vývoj. Další podporu by měla firma dostat i z Bruselu, Evropská unie firmě půjčí až 80 milionů eur (v přepočtu víc než dvě miliardy korun). Americký šéf Curevacu mezitím dostal výpověď, vedení firmy se ujal Němec Ingmar Hoerr, který ji před dvaceti lety založil. 

Očkování proti koronaviru

Soupeření jednotlivých zemí i úspěchy na burze odráží naději, že Curevac nebo Biontech v nejbližších měsících nabídnou účinnou vakcínu a vydělají díky tomu spoustu peněz. Roční obraty největších světových výrobců očkování, mezi které patří například britský GlaxoSmithKline, americký Merck & Co nebo francouzský Sanofi, dosahují několika miliard dolarů. 

Na nový koronavirus zemřely tisíce lidí, další desetitisíce jsou po celém světě nakažené. 

Obě německé firmy se ve vývoji soustřeďují na stejnou technologii: očkování by mělo lidskému organismu umožnit bránit se proti nákaze vlastními silami, a to tak, že "naučí" lidské buňky vyrábět si vlastní verzi neškodných částí koronaviru a zároveň se jich dokázat zbavit.

Ve chvíli, kdy by na tyto buňky zaútočil vir skutečný, dokázaly by ho zneškodnit. Podle německého listu Handelsblatt je výhoda takového postupu mimo jiné v tom, že jakmile se podaří rozklíčovat genetickou stavbu nového koronaviru, je následný vývoj vakcíny velmi rychlý. Jestli ale taková technologie zrovna na koronavirus, který má původ v čínském Wu-chanu, zabere, zatím není jasné. Podle deníku by to byl první případ, kdy by úřady schválily používání léku nebo očkování vyvinutého právě na tomto principu. 

O účinnou ochranu proti nákaze Covid-19 v tuto chvíli podle údajů Asociace farmaceutických společností zaměřených na výzkum i Světové zdravotnické organizace (WHO) usilují více než čtyři desítky týmů po celém světě, včetně Číny a Spojených států. Podle databáze Clinicaltrials.gov jich je dokonce bezmála stovka. 

Vychází přitom ze zkušeností s nemocemi MERS a SARS, které se podobně jako wuchanský koronavirus na člověka přenesly ze zvířat. 

Dobrovolníci a vakcína

Americká společnost Moderna začala s prvními testy na lidech už toto pondělí. Cílem je s pomocí 45 zdravých dobrovolníků zjistit, jestli je vakcína, založená na podobném principu jako ta německých firem, pro lidi bezpečná. Jestli může fungovat, budou vědci ve spolupráci s americkým vládním Národním institutem pro alergie a infekční choroby zkoumat potom.

Hlavním rizikem podobných testů je, že očkování místo vytvoření imunity vyvolá samotnou nemoc. Odborníci oceňují, že v případě nového koronaviru postupuje vývoj nevídaně rychle dopředu. Do prodeje se však podle nich jakákoliv nová vakcína může dostat nejdříve za rok. 

Kromě očkování zatím na nemoc Covid-19, kterou nový virus způsobuje, neexistuje ani účinný lék. V Asii se lékařům částečně osvědčily prostředky proti viru HIV a ve Spojených státech vědci testují působení léku na ebolu remdesivir. Na jeho vývoji se podílel český biochemik Tomáš Cihlář, přípravek ale zatím není v prodeji. 

Britský GlaxoSmithKline se také ve spolupráci s Číňany spoléhá na již vyzkoušenou technologii, která v minulosti vedla k vytvoření například očkování proti chřipce. Americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson se pak pokouší zopakovat úspěch s očkováním proti ebole. To umožňuje "namaskovat" neškodné viry jako nový koronavirus. Tvořily by základ očkování a lidskému organismu by poskytly návod, jak zabíjet i skutečnou nákazu. 

Video: Lidé v pražské MHD respektují nařízení, zakrývají si obličeje 

Lidé v pražské MHD dodržují nařízení a zakrývají si ústa i nos | Video: Erika Šedivá
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 18 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy