Čtyři roky trvalo, než Británie odešla z Evropské unie. Takzvaný brexit měl podle představ jeho zastánců udělat ze země znovu globální velmoc. Místo toho však odchod z EU prohloubil ekonomické problémy a vyvolal nesčetné hádky mezi Londýnem a Bruselem. Nejasné vize a porušování dojednaných pravidel podle expertů zapříčinily, že se unie na ostrovech stala na několik let téměř sprostým slovem. Kdo chtěl mít na domě vlajku EU, potřeboval k tomu zvláštní povolení.
Poté, co se před rokem stal premiérem Rishi Sunak, který vystřídal Liz Trussovou po jejím politickém fiasku a pouhých padesáti dnech ve funkci, se mnohé změnilo. "Série turbulentních politických změn otřásla britskou společností. Se stabilizací ve vedení konzervativců ale nastal posun ve vyjednávání postbrexitových problémů," říká pro Aktuálně.cz profesor soudobé politiky na Univerzitě v Essexu Anthony Clavane.
S tím souhlasí i zástupce vedoucího katedry evropských studií na Univerzitě Karlově Jan Váška. "S nástupem Rishiho Sunaka oslabilo dogmaticky euroskeptické, nacionalistické křídlo konzervativců, pro které bylo co nejúplnější přetnutí vazeb Británie na státy kontinentální Evropy cílem samo o sobě," popisuje.
Jak ukazují poslední měsíce, opětovné navazování vztahů se starými partnery se stalo Sunakovou prioritou. Letos v únoru s Evropskou unií uzavřel novou dohodu týkající se takzvaného severoirského protokolu, která upravuje obchodní pravidla v Severním Irsku. To po brexitu zůstalo součástí jak britského, tak i unijního trhu.
Obě strany se dohodly, že ponechají hranici mezi Irskem a Severním Irskem bez celních kontrol. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že tím začala nová kapitola ve vztazích mezi Londýnem a sedmadvacítkou.
Stejného názoru je i britský velvyslanec v Česku Matt Field. "Od schválení Windsorského rámce (dohody o Severním Irsku, pozn. red.) na začátku tohoto roku se vztahy mezi EU a Spojeným královstvím nadále rozvíjejí ku prospěchu všech stran. Společná práce na podpoře Ukrajiny, spolupráce v oblasti vědeckých inovací, řešení výzev a příležitostí, které přinášejí nové technologie, nás spojuje mnohem více než to, co nás rozděluje," řekl pro Aktuálně.cz.
V září se pak Evropská komise a Velká Británie dohodly, že se Spojené království vrátí do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a pro pozorování Země Copernicus. Spojí tak brexitem rozdělené výzkumné a kosmické komunity a umožní zemím spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu.
Právě Sunak si podle Vášky uvědomuje, že mnoho současných britských problémů, mezi které patří nedostatek pracovních sil, problémy v dodavatelských řetězcích nebo zkomplikování snah o potírání neregulérní migrace, vzniklo v důsledku brexitu. "Ví, že jsou mnohem lépe řešitelné ve spolupráci s EU a jejími členskými státy," vysvětluje pro Aktuálně.cz. A to i proto, že je zároveň těžké vliv brexitu oddělit od dopadů pandemie koronaviru, ruské agrese proti Ukrajině a jí způsobené ekonomické krize.
"Stydím se přiznat, že jsem hlasovala pro brexit"
Byť je však Sunakova evropská politika mnohem pragmatičtější, než tomu bylo za jeho předchůdců, kteří často vyostřovali spory s EU, do unie se Británie v blízké době podle oslovených expertů rozhodně nevrátí. Iniciovat znovupřipojení k EU totiž neplánuje ani opoziční Labouristická strana, která je favoritem blížících se parlamentních voleb. "Jde jen o usnadnění spolupráce," upozorňuje Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky.
Postupem času nicméně narůstá počet Britů, kteří brexit považují za chybu. Koncem září například centrum Londýna zaplavilo moře modrých a žlutých barev, kdy tisíce demonstrantů požadovaly opětovné přistoupení Británie k Evropské unii. Národní pochod za znovupřipojení přilákal zhruba tři tisíce lidí, kteří prošli trasu od hotelu Hilton na Parliament Square.
Také vládní průzkumy ukazují, že počet Britů nespokojených s brexitem roste. Organizace YouGov v průběhu tří let zkoumá pobrexitovou náladu v zemi. Podle její poslední ankety, která proběhla letos 11. a 12. října, byl pro nadpoloviční většinu Britů odchod z unie chybou.
"Stydím se přiznat, že jsem hlasovala pro brexit," uvedla pro BBC Judy Thomasová z anglického Stratfordu nad Avonou, rodného města Williama Shakespeara, kde těsná většina obyvatel byla pro odchod z EU. "Evidentně nám hrozně lhali. Byla to velká chyba… a cítím se jako hlupák."
Podle komentátora Financial Times Gideona Rachmana je posun veřejného mínění logický. "Brexit konzervativci prodali jako způsob získání kontroly nad migrací a zlepšení britského systému zdravotnictví. Imigrace ale zůstává vysoká, jenom nově příchozí ze světa mimo EU nahradili migranty z východu EU. A zdravotnictví je na tom hůře než v roce 2016," napsal ve Financial Times.
Kruliš však upozorňuje, že je z průzkumů těžké hodnotit, jestli Britové skutečně litují svých kroků. "Myslet si, že je brexit chyba, se nerovná tomu, že chtějí všichni zpátky do EU. Kdyby otázky směřovaly čistě na to, jestli chtějí vstup do EU, tak by podpora byla rozhodně slabší. Jestli to o něčem skutečně vypovídá, tak o rozhořčení z domácí politiky," dodává.
Ze všech států skupiny G20 (dvaceti hospodářsky nejvyspělejších států světa) si podle listu The Independent Spojené království letos vede nejhůře. Znamená to, že je jedinou zemí - kromě Ruska, které čelí sankcím za rozpoutání války -, která letos zaznamenala pokles ekonomiky. Británie tak investuje diplomatický kapitál do obnovení vztahů s EU a podle expertů se očekává, že postupně bude chtít prohlubovat spolupráci nejen ve vědě, ale i v bezpečnostní a obranné politice.
