Na přetřes zřejmě přijde i "narozeninová" deklarace k 50. výročí založení evropských společenství, kterou mají evropští představitelé vydat koncem měsíce v Berlíně.
Energie, energie, energie
Hlavním sporným tématem bruselkého summitu budou zřejmě obnovitelné zdroje energie.
Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá, usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % do roku 2020. Na limitu se dosud neshodla ani Rada ministrů zahraničí, ani Rada ministrů energetiky. Problém přenechali nejvyšším politikům.
Cílem je mimo jiné i snížit energetickou závislost na Rusku. Unie aspiruje na světového jedničku v "zelených" reformách, které mají Evropu ekonomicky zvýhodnit ve vývoji "čistých" technologií a jejich vývozu.
"Je zajímavé, že padesát let po podpisu Římské smlouvy je otázka energie opět v popředí," řekla Merkelová v předvečer zahájení summitu pro deník Financial Times.
Limity se nelíbí všem
Proti závaznému limitu se staví většina států sedmdvacítky v čele s Francií a Finskem. Podporují je nové členské státy s převážně "uhelnými" ekonomikami, jako je Polsko, Bulharsko, Maďarsko nebo Česká republika.
Obávají se, že nebudou mít dost přírodních obnovitelných zdrojů, aby nahradily stávající fosilní zdroje, nebo že by taková náhrada byla finančně neúnosná.
Nedostatkem zdrojů trpí například malý ostrovní stát Malta nebo Lucembursko bez řek a přístupu k moři. V sázce je, zda se Unie rozhodne mezi obnovitelné zdroje zařadit i jadernou energii. Pak by se Francie, která je největší producentem atomové energie v Evropě, k limitu stavěla příznivěji. Proti limitu lobbuje i řada evropských firem.
Obnovitelné zdroje jsou součástí energetického balíčku, který Radě ministrů a Evropské radě předložila Evropská komise. Mimo obnovitelné zdroje obsahuje balíček i požadavky na úspory energie o 20 % do roku 2020 a přidávání biopaliv do pohonných hmot. Energetickou reformu doplňuje podpora výzkumu v energetice a zahraniční energetická politika.
Evropa vede svět
Dlouhodobým cílem, který Merkelová prosazuje, je smlouva, která by zavedla celosvětový obchod s emisemi CO2 po vzoru EU. Smlouva by měla nahradit Kjótský protokol, jehož platnost skončí v roce 2012.
Merkelová chce k prosazení cíle využít předsednictví v G8 a v partnerských programech s Čínou, Indií, Mexikem, Brazílií a Jižní Afrikou.
Ve vztahu s Ruskem Merkelová volá po "reciprocitě". Požaduje, aby na ruské snahy získávat podíly v evropských firmách reagovaly evropské firmy stejně.
Výročí: 50 let evropských společenství
Dalším tématem, které se bude na summitu řešit, je oslava březnového padesátiletého výročí evropských společenství.
Merkelová chce proto na nynějším nejvyšším setkání EU také představit návrh tzv. Berlínské deklarace, která má shrnout dosavadní úspěchy a výzvy do budoucna pro evropskou integraci.
Merkelová slibuje, že text bude krátký a "čtivý" a vyhne se spornému tématu evropské ústavní smlouvy.
Co bude s ekonomikou
Evropská rada má také po roce zhodnotit posun v plnění tzv. Lisabonské strategie, která si stanovila za cíl učinit z EU nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vyjádřil optimismus nad obnoveným ekonomickým růstem a uzavíráním propasti mezi Evropou a USA.
"Nezaměstnanost poklesla na 7,5 %. To je stále vysoké číslo, ale je nejnižší za poslední desetiletí," řekl Barroso.
"Dohromady máme dobrý základ pro úspěšnou Evropskou radu," vyjádřil se německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Otázkou zůstává, zda dvoudenní setkání nejvyšších politiků Unie dokáže vyřešit to, co se jejich ministrům zatím nepodařilo.
