Stýská se nám, zní z českého pohraničí. Místní spustili srazy "na čáře" s Německem

Helena Truchlá Helena Truchlá
26. 5. 2020 19:34
Předposlední květnovou sobotu se na horském hraničním přechodu Klínská brána nedaleko Litvínova sešla zvláštní skupina lidí. Rodina v turistickém oblečení sedí u dřevěného stolu a popíjí čaj z termosky. K odpočinku si vybrala místo mezi dvěma hraničními kameny, které značí, kde začíná a končí Česko a Německo. O kus vedle brzdí na podmáčeném plácku policejní auto.

Klíny (od naší zpravodajky) - Je krátce po 14. hodině a policisté sem jako běžně v posledních týdnech přijeli na hlídku podél takzvané zelené hranice, tedy úseku, na kterém nejsou oficiální přechody. Jeho překračování je od půlky března zakázané kvůli koronavirové pandemii.

Tady v severních Čechách tak nákaza zpřetrhala mimo jiné i turistické trasy, které spojují české a německé Krušnohoří. Kdo chce jít na výlet, musí se držet na jedné nebo druhé straně.

Dnes je uprostřed lesa klid, jiná sobotní odpoledne se ale sem sjíždějí desítky lidí. Pravidelná mezinárodní setkání začali na Klíny nebo ke Krásnému lesu na Ústecku svolávat Češi z pohraničí a jejich němečtí přátelé začátkem května.

Mezi účastníky jsou právě i policejní hlídky. Dohlíží na to, aby každý zůstal na svojí straně zavřené hranice, ideálně s dostatečným odstupem. Výjimky se ale připouštějí. "Kdyby policisté byli opravdu důslední, tak se nemůžeme vzít ani za ruku přes cestu, která vede mezi hraničními kameny," říká pobaveně Eliška Venglařová. Sama pochází z Ústí nad Labem, její partner René Schönfelder  bydlí v Drážďanech.

Ačkoliv Venglařová pracuje v Ústí, neoficiálně žila před pandemií v Drážďanech. "13. března jsem jela ráno do práce a v poledne jsem v rozhlase slyšela, že se zavírají hranice. Takže už jsem se nedostala domů, jinak bych musela do karantény," vzpomíná Venglařová. Partner jí tehdy poslal oblečení a další osobní věci poštou. 

Nyní mladí lidé využili sousedského setkání na louce, aby se mohli poprvé po dvou měsících osobně potkat. Společně s asi stovkou dalších lidí.

"Praktické to moc není, ale pro nás je to důležité i symbolicky," vysvětluje Venglařová. "Mnoho z nás něco napeklo, navařilo. Vyložili jsme to přesně na hranici a pak se zpívalo," popisuje. Mezi vlajkami obou států zazněla i Včelka Mája od Karla Gotta, v dvoujazyčném provedení. 

Piknik na hranici

Podobná setkání se během května uskutečnila na více než desítce míst po obvodu republiky už dvakrát. Třetí, zatím největší setkání je v plánu na poslední sobotu v měsíci.

"Už nám to lezlo na nervy. Že se situace s koronavirem zklidňovala a sjednocovala se pravidla nošení roušek, ale hranice zůstávaly zavřené," vysvětluje Jan Kvapil z Ústí nad Labem. Právě on s nápadem mezinárodního pikniku na hranici přišel.

"První setkání bylo moc pěkné, tak jsme se rozhodli pokračovat. Greta Thunbergová měla pátky pro budoucnost, tak jsme si řekli, aby to mělo nějakou formu, že uděláme soboty pro sousedství," směje se Vladan Reňák. Ten už od roku 2018 organizuje společně s Klubem česko-německého partnerství výlety a srazy nadšenců. Nyní se stal "patronem" setkání na Klínské bráně nedaleko Litvínova.

Lidé jako Venglařová a Schönfelder by se podle pravidel, která začala platit o půlnoci v úterý na 26. května, už sejít mohli. Jenže i pokud by se Venglařová po návštěvě Německa vrátila do Česka do tří dnů, vztahovalo by se na ni dvoutýdenní omezení volného pohybu. Nesměla by jinam než do práce, k lékaři, na nákup nebo na úřad. Její partner by si pro vstup do Česka musel zařídit speciální potvrzení a potřeboval by negativní test na koronavirus. Za ten se v obou zemích platí.

Červen, červenec? 

Kontroly, které Česko zavedlo na hranicích s Rakouskem a Německem, jsou od úterý jen namátkové. Urychlené otevírání v červnu, o které usiluje ministerstvo zahraničí, se zatím týká jen Slovenska a Rakouska, nikoliv Německa. "Jednání ale nejsou u konce, může ještě dojít ke změnám," popisuje současnou situaci mluvčí českého ministerstva Zuzana Štíchová.

Německo by mělo přijít na řadu nejpozději 1. července. Od úterý se otevřely také silniční a železniční přechody do Rakouska a Německa, zelená hranice nebo turistické přechody ale zůstávají nadále neprostupné. 

"Kanci nebo vlci v okolních lesích mají víc svobody než my, to nedává smysl," odmítá takový postup Kvapil. Podporuje, aby se dalo do sousedních zemí jezdit snadněji. "S velkou slávou se otevírají přechody, ale zůstává povinnost testů, které jsou drahé. Přitom z hlediska rizika je úplně jedno, jestli jdu nakoupit u nás, nebo vedle v Pirně," tvrdí organizátor schůzek.

Situace v Německu je ale během pandemie horší než v Česku co do počtu nakažených. Celkově se v ČR nakazilo 84 lidí na 100 tisíc obyvatel, zatímco v Německu zhruba 216. Na Ústecku to bylo 65 lidí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, ve spolkové zemi Sasko 128. Nicméně v Bavorsku, na jehož hranicích se setkání také konají, 357. V obou státech se ale šíření nákazy podle epidemiologů podařilo zastavit. 

Jako přejet Vltavu v Praze

"Nejde jen o to, že lidé chtějí jezdit do Chorvatska. Od roku 2007, kdy vznikl Schengen (evropská zóna bez hraničních kontrol, pozn. red.), ty pohraniční regiony prorostly. Zavření hranic je podobné, jako kdyby někdo Pražákům zakázal přejet z jednoho břehu Vltavy na druhý," říká Reňák. Sám pochází z hlavního města, do severních Čech se přiženil.

Někteří lidé podle něj hranice překračují i nyní, musí si ale vymýšlet důvody. "Návštěvu u lékaře, u příbuzných nebo tak podobně. Systém, který nutí lidi lhát, není dobrý," je přesvědčený také Vítek.

Důvodů, proč by potřebovali jet k sousedům, přitom lidé na "srazech na hranicích" uvádějí celou řadu. Někdo by si rád vyzvedl čtecí brýle, objednané v německé optice. Pracující rodiče by potřebovali dát děti na hlídání k příbuzným do ČR. Další z účastníků se přiznává ke stesku po hermelínovém salátu, Kofole a českých rohlících. 

"Kdyby se hranice měly zase někdy zavřít, mělo by být dopředu jasné, za jakých okolností, aby bylo možné předvídat," je přesvědčený Jan Kvapil. S tím souhlasí také Venglařová. "Byli jsme zoufalí právě z toho zmatku. Nejdřív řekli, že se hranice zavírají do Velikonoc, pak jeden řekl, že to bude na dva roky, další, že na měsíc," vzpomíná na uplynulé týdny.

Evropské řešení

Organizátoři se svými postřehy oslovili předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. "Rádi bychom docílili toho, aby do budoucna vznikl nějaký systém na evropské úrovni - například když se hovoří o chytré karanténě a mobilních aplikacích. Ty ale přestanou fungovat, jakmile překročím hranici," popisuje Kvapil.

Dopis a pozvánka předsedkyni Evropské komise.
Dopis a pozvánka předsedkyni Evropské komise. | Foto: Soboty pro sousedství

Německou političku na setkání chystané na poslední květnovou sobotu rovnou i pozval. Pokud by von der Leyenová chtěla přijet, bude si podle organizátorů tentokrát moct vybrat z dvou desítek míst, kde se srazy mají uskutečnit. "Vždycky se najde člověk, který do toho má chuť. Je to iniciativa zezdola, někde se zapojují i starostové obcí," vysvětluje Kvapil.

Podle Reňáka mají velký zájem o organizaci i Němci. Právě region česko-německého pohraničí byl přitom v polovině minulého století výrazně zasažen děním během druhé světové války. "S ohledem na historii je dnešní spontánní pospolitost opravdu fantastická," dodává Reňák. 

Video: Opuštěné Drážďany vyhlížejí návštěvníky z Čech

Opuštěné Drážďany vyhlížejí Čechy. Roušky v ulicích nenařizují, spoléhají na rozum. | Video: Helena Truchlá, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy