Washington - Rodiny lidí, kteří se stali oběťmi šíleného střelce v denverském kině, by se svými žalobami na hollywoodské studio Warner Brothers kvůli náhradě škody nejspíš neuspěly.
Studio, které stojí za batmanovským filmem Temný rytíř povstal, by se totiž oprávněně mohlo bránit poukazem na první dodatek americké ústavy, který zaručuje svobodu projevu. Podobné žaloby navíc u amerických soudů neprošly ani v minulosti. Ve své analýze to napsala agentura Reuters.
Útočník James Holmes v pátek během střelby v kině na předměstí Denveru zabil 12 lidí, pět desítek dalších zranil. Během jeho řádění kino promítalo v premiéře třetí díl série o Batmanovi a střelec si toto představení zřejmě nevybral náhodně.
Podle některých zdrojů z policie byl totiž namaskovaný jako jeden ze záporných hrdinů batmanovského světa - načerveno nabarvenými vlasy připomínal postavu Jokera a sám tvrdil, že to je jeho záměr. Joker v komiksové sérii vystupuje jako hlavní Batmanův protivník, psychopat, který svět děsí svou náklonností k násilí a chaosu.
Právě toto úzké spojení útočníka s filmem by mohli pozůstalí v žalobách použít a hnát k soudu hollywoodské studio, ale i další společnosti, které za snímkem stojí. A to s poukazem na to, že pachatele k činu mohl inspirovat právě příběh o Batmanovi.
Mohou za některé masové vrahy filmy a počítačové hry?
Žaloby na producenty, ale také na média či výrobce videoher jsou po takto násilných incidentech v USA poměrně obvyklé. Rodiny obětí totiž tvrdí, že některé filmy či videohry nabádají uživatele k násilí a že jsou tedy do určité míry viníky těchto tragédií. Až na jednu výjimku však soudy zatím nikdy takovou argumentaci neuznaly.
"Pokaždé, když se něco takhle strašného stane, obviňují se v první řadě média," říká Paul Smith, právník z kanceláře Jenner & Block, který se na tyto případy specializuje. V minulosti zastupoval například společnost Nintendo, Activision a Sony Computer, s nimiž se chtěli soudit pozůstalí po 13 obětech útoku na střední škole Columbine v Denveru.
Tehdy žalobci žádali po celkem 25 firmách pět miliard dolarů jako odškodné za to, že jejich produkty inspirovaly dva mladíky, kteří hrůzný čin v roce 1999 spáchali.
Coloradský federální soud ale žalobu v roce 2002 zamítl s odůvodněním, že výrobci her a filmů nemohou nijak předvídat, že jimi vyprodukovaný obsah může mít tak dalekosáhlé následky.
Stejný verdikt padl i o dva roky dříve, a to v případě střelby na střední škole Heath High School ve městě West Paducah v Kentucky. Tam v roce 1997 čtrnáctiletý chlapec zastřelil tři lidi. Soud tehdy uvedl, že "od střílení postav na obrazovce (činnosti, kterou provozují miliony lidí), je jednoduše příliš daleko ke střílení spolužáků ve třídě (činnosti, kterou provozuje nanejvýš hrstka z nich)".
Svoboda projevu nade vše
Navíc - i kdyby se žalující straně povedlo prokázat, že producent hry nebo filmu mohl předvídat, že jeho výrobek může konzumenty negativně ovlivnit, stojí v cestě ještě první ústavní dodatek. Právě vzhledem k ústavně zaručené svobodě projevu americký nejvyšší soud v roce 2011 odmítl kalifornský zákon, který omezoval půjčování a prodej násilných videoher nezletilým.
"Vláda prostě ve svobodné společnosti nemá v ruce žádný nástroj, kterým by mohla omezit svobodné vyjadřování jen proto, že někdo této svobody využívá jako roznětky k násilí," myslí si bývalý státní zástupce a nyní právník Walter Dellinger.
