Helsinki/Praha - Výraz "finlandizace", který český prezident Miloš Zeman použil v návrhu na řešení ukrajinského konfliktu, je v samotném Finsku neoblíbený, až urážlivý.
Novinářská cena 2014
Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí docent a historik Vesa Vares z Univerzity v Turku, který se specializuje na moderní finské dějiny.
Finsko podle něj v dohledné době zřejmě nevstoupí do NATO, a to navzdory obavám z Ruska. Osud Čechů je pro Finy příkladem špatného konce těch, kteří se vzdávají bez boje.
Aktuálně.cz: Český prezident Miloš Zeman tento týden navrhl jako řešení pro Ukrajinu finlandizaci. Jak se na to díváte vy, jako historik?
Vesa Vares: Finové nemají termín "finlandizace" rádi. Vnímají ho jako tvrzení, že snadno ustoupili Sovětům. To je zde považováno za urážku, protože Finové si především zakládají na tom, že bojovali, když museli. Tak jako například v zimní válce (konfliktu, ve kterém finské ozbrojené síly na přelomu let 1939 a 1940 čelily mnohem silnější Rudé armádě a přes ztrátu části území uhájily samostatnost Finska - pozn. red.). Proto nepovažujeme za správné, aby velmoci, které jsou v bezpečí, naznačovaly, že jsme šli Rusům příliš na ruku.
Finové si nicméně zároveň myslí, že Rusku rozumějí mnohem lépe než geograficky vzdálené západní země. Že vědí lépe, jak s ním jednat. Obzvláště v období vlády prezidenta Urho Kekkonena (v letech 1956 až 1982 - pozn. red.) chtěli Západu radit. Nyní převládá mínění, že Finsko má - coby členský stát - zastávat stejné postoje jako Evropská unie. Přesto rádi zdůrazňujeme, že dokážeme věci týkající se Ruska posoudit realističtěji než jiní.
Osobně se domnívám, že i když by většina Finů možná souhlasila, aby se Ukrajina chovala podobně jako Finsko do roku 1991 (rok zániku Sovětského svazu - pozn. red.), rozhodně by to nenazvali "finlandizací".
A.cz: Nakolik ovlivňuje současné generace Finů zimní válka a její dědictví?
Zimní válka je pro nás dodnes hrdinským zápasem ve stylu Davida proti Goliášovi. Je také dokladem toho, že Finové se nevzdávají bez boje. V 70. a 80. letech bylo období, kdy média i politici nehovořili o zimní válce s velkým nadšením. Spíše tehdy vítězila teze, že šlo o selhání zahraniční politiky. Ale když se rozpadl Sovětský svaz, pozitivní hodnocení opět převážilo. Kromě komunistů nemá tuto válku nikdo za selhání či neúspěch.
K tomu bych rád dodal - byť to může být ze strany Finů trochu nezdvořilé -, že když se u nás vyzdvihuje rozhodnutí postavit se Sovětům a bojovat s nimi, jsou jako varování obvykle zmiňovány případy pobaltských republik a Čechů.
Když se někdo vzdá bez boje, je s ním konec.
A.cz: Mění se ve Finsku kvůli krizi na Ukrajině postoj vůči Rusku a Putinovi?
V poslední době jednoznačně vzrostlo protiruské a protiputinovské smýšlení. Je paradoxní, že z politických stran nejvíce varovali před Ruskem Zelení, ale dokonce bývalí komunisté nesouhlasí s autoritářskými tendencemi v Rusku. Zejména s tamní homofobií.
Na politické scéně se ale mnoho nemění. Podpora vstupu do NATO sice o něco vzrostla, ale je tak na třiceti procentech. Pro členství jsou jen konzervativní Národní koaliční strana a Švédská lidová strana (formace reprezentující hlavně příslušníky švédské menšiny ve Finsku - pozn. red.), ovšem ani tyto strany neprosazují členství proti vůli většiny obyvatel. Je také mnoho těch, kteří se naopak domnívají, že právě teď bychom do NATO vstupovat neměli, protože Rusko je nebezpečnější než kdy dříve.
Chci ale zdůraznit, že kritika politiky Ruska neznamená nějaké nepřátelství vůči Rusům jako takovým. Ve Finsku žije šedesát až sto tisíc Rusů a nemají žádný problém související s krizí na Ukrajině.
A.cz: Takže spekulace o možném vstupu Finska do NATO jsou přehnané?
Vstup do NATO není aktuální. Ale pokud vstoupí do Aliance Švédsko, je téměř jisté, že tak učiní i Finsko. Ačkoliv je podle průzkumů pro vstup jen třicet procent obyvatel, šedesát procent uvedlo, že když budou pro členství prezident, vláda a parlament, mohli by hlasovat pro. Nicméně se domnívám, že pokud nedojde k ničemu mimořádnému, Finsko zatím přihlášku nepodá.
A.cz: Jak moc se Finska dotýkají protiruské sankce Evropské unie a následná ruská odveta?
To je věc, o které se skutečně dost diskutuje a která vyvolává mnoho reptání, protože naše ekonomika měla problémy už několik let před ukrajinskou krizí.
Finové těžce nesou, že Evropská unie kompenzuje ztráty mlékárenským firmám v pobaltských republikách, ale o Finsku se vůbec nezmínila. Je ovšem třeba to vidět v kontextu. Stále nemáme tolik ekonomických problémů jako Pobaltí nebo jižní Evropa.
