Odborníci: Zemanova "finlandizace" je dalším krokem k Rusku

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 25. 11. 2014 18:06
Výrok prezidenta Miloše Zemana o potřebě finlandizace Ukrajiny podle odborníků posouvá původní význam tohoto termínu.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: Matej Slávik, Economia

Praha - Miloš Zeman dál rozviřuje debaty o svém proruském postoji. Naposledy výrokem o potřebě finlandizace Ukrajiny. Podle vysvětlení Hradu by Ukrajina měla mít neutrální status a působit jako "pomyslný most".

Podle odborníka na Rusko z Ústavu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Jana Šíra je však takové vysvětlení nepřesné a účelové. "Obávám se, že toto je další způsob ze strany pana prezidenta, jak prosadit názor, že Západ by se neměl více angažovat na Ukrajině," říká Šír.

Termín totiž souvisí se situací v poválečném Finsku, kde výměnou za odstoupení části území Sovětskému svazu, poměrně výrazné reparace a další omezení (nesmělo se například stát součástí NATO) mohl být zachován demokratický politický systém a Finsko mohlo být součástí "Západu". Nešlo tak o neutralitu, jako tomu bylo třeba v případě poválečného Rakouska.

"V podstatě ale bylo Finsko i ekonomicky velmi orientováno na Rusko. A proto i v devadesátých letech, kdy se ruský trh zhroutil, mělo obrovský problém. A zahraniční politika fakticky neutrální rovněž nebyla," podotýká profesorka politologie na pražské VŠE Vladimíra Dvořáková.

Podle Šíra by navíc, pokud by k takovému procesu hypoteticky došlo, finlandizace Ukrajiny mohla znamenat ještě větší destabilizaci poměrů v zemi. Ukrajina by totiž pravděpodobně musela rezignovat na příklon k NATO a dost možná i Evropské unii. "Což by znamenalo další odkládání a zpoždění transformace Ukrajiny, která by tak zůstávala nereformovaným státem, který by byl velmi zranitelný vůči tlaku zvenčí," upozorňuje odborník.

Podle něj by tím navíc padla poslední bariéra, která ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi brání v tom, aby si s Ukrajinou dělal, co chce. "Rusko by totiž vidělo, že Západ nemá vůli angažovat se,“ vysvětluje Šír.

Dvořákovou navíc překvapuje vůbec postoj českého prezidenta, který podle ní přistupuje na hru rozdělování sfér vlivu. "Samozřejmě že do značné míry bude záležet, jak se dohodnou velmoci, ale nabízet, že tuto zemi obětujeme, to mi přijde nešťastné," říká Dvořáková s tím, že Rusko se na druhou stranu cítí právem ohroženo, protože NATO na východ expandovat nemělo.

Požadovat finlandizaci Ukrajiny? Pozoruhodné

Zemanův výrok kritizuje i předseda sněmovního zahraničního výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09). "Za prvé je to po porážce, za druhé to není úplně dobrovolné a za třetí je to podřízení se sousedovi. Tohle vyžadovat po Ukrajině hlavou třetího státu je opravdu pozoruhodný výkon," shrnuje termín exministr zahraničí.

Zeman by podle něj měl dávat větší pozor na to, co říká. Schwarzenberg se nicméně domnívá, že hlava státu tento výrok pronesla zcela při vědomí skutečného významu pojmu finlandizace. "Pan prezident se v poslední době vyznačuje tím, že kde může, zaujímá ruské stanovisko," konstatuje.

Prezidenta za výroky na dálku pokáral i ministr financí Andrej Babiš. "Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne aby mu to někdo diktoval zvenčí," uvedl v Rádiu Impuls.

Zeman svůj výrok pronesl na státní návštěvě Kazachstánu, kdy komentoval vyjádření šéfa německé diplomacie Frank-Waltera Steinmeiera. Ten se v rozhovoru pro časopis Der Spiegel vymezil proti členství Kyjeva v Severoatlantické alianci.

"Já s tímto názorem naprosto souhlasím," prohlásil v kazašské metropoli Astaně Zeman. "Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci," dodal.

Zaorálek: Ukrajina o sobě musí rozhodnout sama

Česká republika by neměla říkat Ukrajině, jakou si má zvolit budoucnost. V reakci na dnešní prohlášení prezidenta Miloše Zeman, že by Ukrajina neměla vstoupit do NATO, měla by být neutrální a mělo by dojít k její takzvané finlandizaci, to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. S tím souhlasí i jeho litevský kolega Linas Linkevičius, podle něhož se Kyjevu nemá říkat, co má dělat.

"Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by si měli vybrat," uvedl Zaorálek na tiskové konferenci s Linkevičiusem v reakci na Zemanova slova. "Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny," zdůraznil šéf české diplomacie.

Právě Ukrajina patřila k jednomu z hlavních témat dnešního jednání Zaorálka s Linkevičiusem. Český ministr zdůraznil nutnost ctít územní celistvost nejen Ukrajiny, ale všech zemí v Evropě, a odmítl zpochybňování teritoriální integrity států. "Nejde jenom o Ukrajinu a o to, co se děje v této zemi a v Evropě, ale i o nás, o náš postoj a reakci na tamní dění, které je zcela neakceptovatelné. Musí udělat vše, co je v naších silách, abychom vývoj situace ovlivnili," doplnil Linkevičius.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Čas se krátí, je třeba jednat o kontrole jaderných zbraní, řekl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před středečním setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Joem Bidenem v Ženevě zdůraznil, že podle Moskvy je zapotřebí urychleně zahájit jednání o dohodě o kontrole jaderných zbraní. Obě země letos o pět let prodloužily smlouvu známou pod zkratkami START 3 či Nový START, jejíž platnost by jinak vypršela v únoru. Prezidenti podle Peskova mají mimo jiné řešit, jak a kdy nová jednání na toto téma začnou.

"Ano, dohoda (Nový START) byla prodloužena, Bidenova administrativa učinila politické rozhodnutí. To je pozitivní fakt, ale čas se krátí (…) Je nutné začít jednání," uvedl podle agentury TASS kremelský mluvčí.

Podle Peskova Moskvu zaujalo, že americký prezident Joe Biden podle něj připustil "hypotetickou možnost" vstupu Ukrajiny do NATO. "Dříve žádná taková prohlášení nebyla učiněna. V Moskvě tomu samozřejmě věnujeme plnou pozornost," nechal se slyšet Peskov s tím, že Putin má vždy jasno v tom, kde jsou pro Rusko "červené čáry" a věří, že pokud to bude nutné, na setkání šéf Kremlu postoj Moskvy jasně sdělí.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Ceny v českém průmyslu v květnu zrychlily růst na 5,1 procenta

Ceny v průmyslu v Česku vzrostly v květnu počtvrté za sebou, meziročně se zvýšily o 5,1 procenta. Jejich růst tak dál zrychlil. Proti loňskému květnu byly o 4,4 procenta vyšší také ceny v zemědělství. Meziročně dražší byly rovněž stavební práce a tržní služby pro firmy. Oznámil to ve středu Český statistický úřad. Ceny v průmyslu, zemědělství a stavebnictví byly vyšší také v meziměsíčním srovnání, ceny služeb dál stagnovaly na úrovni z předešlého měsíce.

Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Míra spotřebitelské inflace v květnu klesla na 2,9 procenta z dubnových 3,1 procenta. Na květnovém růstu cen se podepsalo hlavně zdražování pohonných hmot, meziročně naopak dále zlevnila řada potravin.

Ceny průmyslových výrobců loni v prosinci a letos v lednu stagnovaly, od té doby tempo jejich meziročního růstu zrychluje. Květnový růst o 5,1 procenta je stejně jako bylo už dubnové zvýšení cen v průmyslu o 4,6 procenta nejvýraznější od listopadu 2011. Vyšší byly v květnu proti loňsku ceny ropy a zemního plynu téměř o dvě třetiny a chemických látek a výrobků o 43,3 procenta. Ceny kovů a kovodělných výrobků se zvýšily o víc než desetinu. Klesly ceny dopravních prostředků o 3,7 procenta, ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se snížily o necelé procento.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 53 minutami

Izrael podnikl nálety na Pásmo Gazy, odkud byly vypuštěny zápalné balony

Izraelské vzdušné síly v noci na středu podnikly nálety na palestinské Pásmo Gazy. Stalo se tak nedlouho poté, co zápalné balony vypuštěné z Pásma Gazy způsobily asi dvacítku požárů na jihu Izraele. Jedná se o první významnější incidenty mezi Izraelci a Palestinci od příměří z 21. května, které ukončilo 11denní přeshraniční boje, informovala agentura AFP. Podle Hamásu nebyl při náletech nikdo zraněn.

Izraelská armáda uvedla, že její letadla zasáhla vojenské cíle využívané členy Hamásu v Chán Júnisu a ve městě Gaza. "Ta místa, na něž jsme útočili, využívali k teroristickým aktivitám," sdělil armádní mluvčí. Dodal, že šlo o odvetnou operaci za žhářské útoky na jižní Izrael.

Izraelská média uvádějí, že Palestinci v úterý vyslali přes hranici z Pásma Gazy zápalné balony, které způsobily 26 požárů v západním Negevu. Patnáct z nich vzplálo v lese u kibucu Beeri. K jednomu z balonů bylo připojeno výbušné zařízení, které explodovalo ve vzduchu nad školkou v západním Negevu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy