


Slovenský prezident Peter Pellegrini ve čtvrtek vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby přezkoumal zákon a pozastavil účinnost normy, která by měla vystoupit do praxe na začátku příštího roku.

Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
Absence důvodů pro zkrácené legislativní řízení, vážné věcné připomínky k nedostatečné ochraně obětí a nevyřešené výhrady ze strany EK s možnými následky pro Slovensko vedly prezidenta k rozhodnutí vrátit zákon jako celek parlamentu, uvedla prezidentská kancelář v komuniké.
"Jsem přesvědčen, že své legitimní cíle může vláda a vládní kolice plnit i bez porušování legislativních pravidel, bez možných porušení principů právního státu a bez ohrožování slovenských zájmů v Evropské unii," uvedl Pellegrini.
Upozornil, že úřad na ochranu oznamovatelů má důležitou roli při plnění podmínek pro čerpání miliard z EU, které zlepšují život ve slovenských regionech.
"Považuji za chybu, že Národní rada (slovenský parlament) při přijímání zákona neodstranila pochybnosti, zda výsledná norma je v souladu se směrnicemi EU. Trvají tak obavy z rizika pozastavení části evropských prostředků pro Slovensko," zdůraznil prezident. Pokládá za mimořádně důležité, aby Slovensko všechny pochyby dostatečně vysvětlilo bez možných sankcí.
Pellegrini také kritizoval průběh přijímání zákona, počínaje sobotním zasedáním Ficovy vlády, zkráceným legislativní řízením a vleklou diskusí. "Lidé těžko pochopí, proč v situaci, kdy je jejich život čím dál náročnější, je nezbytné dva týdny v parlamentu řešit zánik a následný vznik jednoho úřadu," řekl.
Odmítl argumenty vlády, že jejím cílem je vytvořit nový úřad s rozšířenou působností a zajistit účinnější ochranu obětí trestných činů. "Zákon však právě tuto oblast neřeší. Dokonce se může stát, že přinejmenším v počátcích působení nového úřadu bude ochrana obětí některých trestných činů oslabená," uvedl prezident. "Může se stát, že právě přijetím schváleného zákona může dojít k ohrožení základních lidských práv a svobod, čemuž se vláda podle vlastního vyjádření snaží zabránit," dodal.



Ukrajina není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, řekl v rozhovoru pro Deník.cz premiér Andrej Babiš. Uvedl také, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.



Nejméně 16 zraněných, včetně dvou dětí, si v noci na čtvrtek vyžádal ruský útok na Charkov, oznámili záchranáři. Ve městě Kryvyj Rih byli zraněni dva lidé, 89letý muž a 82letá žena. Výbuchy byly během noci slyšet také v Kyjevě či Záporoží. Polsko kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu preventivně vyslalo do vzduchu stíhačky a letoun včasné výstrahy, oznámilo velitelství ozbrojených sil.



Americká první dáma Melania Trumpová bude v pondělí předsedat schůzce Rady bezpečnosti OSN, oznámil podle agentury Reuters Bílý dům. Spojené státy totiž přebírají měsíční rotující předsednictví. Trumpová chce na jednání zdůraznit význam vzdělání jako cesty k posílení tolerance a udržení světového míru. Podle její kanceláře půjde o historicky první případ, kdy první dáma USA takové jednání povede.



Co v pondělí v New Yorku začalo jako radostná zimní koulovačka, se postupně změnilo v politickou bouři. Účastníci domluvené akce začali házet na policisty sníh a led. Starosta města se postavil za obviněné, zatímco vedení policie jeho výrok ostře kritizovalo.



Mistr podvratné íránské kinematografie Džafar Panahí přichází s filmem, který je inspirovaný jeho vlastními zážitky z vězení. I proto Drobná nehoda kromě autorova typického humoru přináší nezvykle otevřený a rozhořčený políček autoritářskému režimu, jenž pohrdá lidskou důstojností i právem na svobodné vyjádření.