Hadísa (Irák) – Muhammad Hilál a dalších asi sto příslušníků kmene Albu Nimr se na útěku před ozbrojenci Islámského státu cítili bezpečně, když se skryli ve vysoké trávě.
Až do chvíle, než dorazilo na místo několik aut a řidiči zapnuli dálková světla. Bylo jasné, že jsou prozrazeni.
"Vy zrádci, víme, že tam jste," křičeli bojovníci Islámského státu (IS) a spustili palbu. Většina z Hilálových soukmenovců ji nepřežila, někteří skončili v zajetí.
Hilál měl štěstí. Kulky ho zasáhly do ruky i do nohy, ale ne smrtelně. Aby přežil, musel před postupujícími islamisty, kteří prohledávali okolí, hrát mrtvého. Ukryl se pod ostatky zastřelených mužů a doufal, že si ho útočníci nevšimnou.
Viděl, jak ozbrojenci IS dobíjejí raněné a při tom je urážejí a nadávají jim.
"Nemohu vůbec nic dělat"
Později se dal na útěk. O kus dál minul v mělké jámě těla lidí zastřelených už dříve. Podařilo se mu ale dostat do města Hadísa, které se nachází už pod kontrolou irácké armády, ale blízko pozic Islámského státu.
Tam vyprávěl o svých zážitcích reportérovi agentury Reuters.
"Čekám tady na svoji rodinu, ale nemám o nich žádné zprávy. Nemohu se nijak dovolat, mobily jsou vypnuté. Nemohu vůbec nic dělat," říká.
Jeho kmen Albu Nimr se Islámskému státu na severozápadě Iráku vzepřel a tvrdě za to pyká. Islamisté zavraždili během uplynulých týdnů stovky mužů.
Poté, co radikálové obsadili hlavní vesnici kmene, prohledávají celou oblast a nedovolují nikomu uniknout.
Hluchý Bagdád
Pokračující vraždění a represe vyvolávají pochybnosti o šancích irácké vlády porazit fanatiky z Islámského státu, kteří severozápadní Irák obsadili mohutnou ofenzívou v červnu. Zahnali iráckou armádu na útěk a zmocnili se jejích moderních amerických zbraní.
Kmenoví předáci si teď ale stěžují, že Bagdád dlouho ignoroval jejich výzvy k akci v době, kdy bojovníci Islámského státu začali v provincii Anbar dobývat jednu vesnici za druhou.
Provincii, která se skládá z větší části z pouště, ale také z měst kolem řeky Eufrat a sahá od hranice se Sýrií na západě až k předměstím Bagdádu.
Teď islamisté ovládají většinu provincie a drží v obklíčení přehradu v Hadíse na Eufratu a také velkou leteckou základnu Ajn al-Asad.
Promyšlený plán
Masakry členů kmene Albu Nimr měl zřejmě IS dopředu naplánované.
Do vesnice Zuvíját Albu Nimr a do dalších míst pronikli zvědové, kteří sbírali informace o zbraních, které kmen má, nebo o tom, kdo místní domobranu vede.
"Když v noci přišli, armáda se stáhla na okraj vesnice a pak zmizela. Zbyli tu jen místní bojovníci s nedostatečnou výzbrojí, takže jsme se museli vzdát," vypráví bývalý majitel obchodu ve vesnici Hadží Rudajf.
Sám později uprchl jen s oblečením, které měl na sobě. I on měl štěstí, protože neutíkal po dálnici směrem k městu Hít. Islámský stát slíbil, že tato cesta bude bezpečná, a kdo chce, může tudy odejít. Pak tam ale islamisté zadrželi a zastřelili nejméně pětatřicet mužů z kmene.
Padesátiletý Abú Ibtisám šel šest kilometrů směrem do pouště poté, co ho na prvním stanovišti ozbrojenci IS okradli o veškeré peníze a zlato. Dceři strhli z krku náhrdelník. Sušené mléko vysypali na zem.
"Říkali, že ani naše děti si nezaslouží žít, protože jednou dospějí a budou chtít proti nim bojovat," říká Ibtisám.
Pochybuje, že sunnitské kmeny a převážně šíitská vláda naleznou společnou řeč a vytvoří společnou koalici proti radikálům.
"Vládu nezajímáme, ať se děje cokoliv. Udělal jsem chybu, že jsem bojoval proti Islámskému státu. Přišel jsem o všechno," říká padesátiletý muž.
Likvidace odpůrců
Islámský stát používá jasnou taktiku. Dobývá území a pak na něm likviduje všechny, u kterých předpokládá možný odpor. Což je případ kmene Albu Nimr.
Další uprchlík Madžíd Udá vypráví, jak se skrýval v poušti pět dní a spolu s několika příbuznými jedl jen datle a pil špinavou vodu z nedalekého malého jezera.
V místech, kde byl signál, se snažil telefonicky spojit s matkou. Tak se dozvěděl, že jeho třináctiletého bratra Muhammada ozbrojenci IS zajali a odvlekli.
"Řekl jsem jí, aby se nebála. Je to ještě dítě, které se nezúčastnilo žádných bojů," říká. O den později mu ale jeden z příbuzných volal, že bratr je mrtev.
"Jeho a dalších sedmačtyřicet studentů zastřelili na křižovatce u Hítu. Zemřel prý kvůli tomu, že jsem dřív byl policistou."
Abu Taká rovněž musel uprchnout a jeho rodinu postihla cestou tragédie. Jeho nedávno narozený syn zemřel, protože manželka nebyla schopná ho kvůli dehydrataci kojit.
Odmítala přitom dítě dát pryč, ještě dva dny ho neustále nosila na rukou mrtvé.
"Nebyl ani čas ho pořádně pohřbít. Báli jsme se, že je nám Islámský stát v patách," říká Abu Taká.
