Reportéři Ukrajinské pravdy 9. října informovali, že státní úředníci dostali příkaz, aby s těmito novináři přerušili veškerou komunikaci. Vláda údajně také tlačí firmy k tomu, aby na zpravodajském portálu přestaly inzerovat. Podle Musajevové za kampaní stojí poradce prezidenta Zelenského Dmytro Lytvyn. Ten ale obvinění odmítá a v rozhovoru z 15. října pro Liga.net označil tato tvrzení za nepravdivá.
Novinářka si tlak vysvětluje tím, že Ukrajinska pravda i během války kritizuje kabinet prezidenta Volodymyra Zelenského za korupci a poukazuje na vládní neduhy.
Musajevová pro Aktuálně.cz říká, že Ukrajina zůstává demokracií, a tak je nutné zachovat kritické zpravodajství i v době války. "Problémy, jako je korupce a pochybení, stále přetrvávají, a rozhodli jsme se, že o nich budeme informovat stejně, jako jsme to dělali v době míru," vysvětluje v rozhovoru, který repotérce Aktuálně.cz poskytla přímo v Kyjevě. Ani během válečného konfliktu novináři nesmí zavírat oči před problémy doma, zdůrazňuje.
Korupce na Ukrajině je přetrvávajícím problémem, který komplikuje také případný vstup země do EU. V říjnu například specializovaná prokuratura pro korupci obvinila nejmenovanou poslankyni ukrajinského parlamentu z nezákonného obohacení o více než 20 milionů hřiven (v přepočtu zhruba 11 milionů korun). Server Ukrajinska pravda uvedl, že se podle všeho jedná o členku strany Sluha národa prezidenta Volodymyra Zelenského Irynu Allachverdijevovou.
O několik týdnů dříve vyšlo najevo, že dva ukrajinští úředníci z Chmelnycké oblasti měli doma téměř šest milionů dolarů v hotovosti, které získali za to, že padělali oficiální dokumenty pro muže, jež se chtěli vyhnout vojenské službě. "V bytě našli policisté peníze doslova v každém koutě - ve skříních, zásuvkách, výklencích," popisuje Musajevová.
"Bojujeme za naše právo existovat jako země, ale nejen jako země, nýbrž jako demokratická země, která musí být transparentní. Když nebudeme jako novináři dál upozorňovat na to, co se děje pod pokličkou, tak se nikdy nepřiblížíme evropským standardům, ke kterým chceme patřit," dodává Musajevová.
Jak uvádí květnový průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie, přibližně polovina Ukrajinců považuje za důležité kritizovat kroky vlády i během války, přestože se většina shodne, že by taková kritika měla být konstruktivní a neměla by destabilizovat situaci. K tomu podle Musajevové nedochází. Ba naopak, lidé si cení, že se v médiích dozví pravdu, míní.
Vzpomínky na začátek invaze
Musajevová vyrostla na Krymu, který Rusové před deseti lety anektovali, a jako šéfredaktorka Ukrajinské pravdy působí od roku 2014. Během rozhovoru několikrát zmíní, jak je vyčerpaná, což podle jejích slov odráží stav celé populace. "My, Ukrajinci, vlastně nemáme dostatek času pochopit tuto úroveň traumatu, porozumět míře ztráty a pořádně si uvědomit, co se děje. Nepochybně nás to dožene po válce, a toho se já osobně teď bojím nejvíc," svěřuje se novinářka.
Na rozdíl od mnoha jiných odborníků a komentátorů si Musajevová byla jistá, že k invazi dojde. Tvrdí, že její přesvědčení o tom, že Putin pošle vojska na Ukrajinu, vycházelo z osobní zkušenosti a dobrého porozumění agresivního chování ruské vlády. "Nedělala jsem si žádné iluze, bylo mi to jasné hned," říká.
"O svůj domov jsem přišla už jednou, nedopustím, aby se to stalo znova," dodává. Na Krymu byla naposledy před deseti lety. Má tam rodinu a v posledních čtyřech letech jí zemřeli čtyři strýcové. "Většinou proto, že se jim nedostalo patřičné zdravotní péče. Poslední zemřel předminulý víkend, bylo mu jen 56 let. Měl rakovinu. Nemohla jsem ho navštívit a ani jít na pohřeb. Narodilo se také mnoho dětí a já jsem je nikdy neviděla. Některým už je sedm let. Láme mi to srdce," říká.
Nejsložitější však podle Musajevové bylo, když v prvním měsíci plnohodnotné invaze, která vypukla předloni v únoru, ztratila svého dobrého přítele a partnera své sestry. Šlo o amerického novináře, kterého zabil ostřelovač v Irpini.
"Byla to jeho první návštěva Ukrajiny, pracoval na dokumentu o uprchlících. Musela jsem zorganizovat převoz jeho těla zpět do USA. Byla jsem fyzicky vyčerpaná, protože jsme od rána do večera psali zprávy pro celý svět. A pak se to stalo. Byla jsem na pokraji zhroucení," líčí reportérka.
Prý tehdy dokonce uvažovala o tom, že se připojí k armádě. "Všechno, co jsem dělala, mi přišlo beznadějné," říká.
