Začátkem srpna zasáhly Afghánistán bleskové povodně. Desítky lidí při nich zemřely, stovky domů byly zničeny, stejně jako úroda na hektarech půdy. "Můj kamarád musel jet do provincie Lógar, aby pomohl své vzdálené rodině, která přišla o všechno," říká pro Aktuálně.cz profesor z American University of Afghanistan Obajdulláh Bahír.
Sám v červnu pomáhal na jihu země při jiné přírodní katastrofě, kdy po zemětřesení, které zabilo přes tisíc lidí, přišla velká voda. "Několik lidí se před námi utopilo," líčí.
Afghánci kromě záplav čelí také sesuvům půdy, lavinám, silným bouřím a stále častějšímu suchu. Jen v posledních pěti letech zažila země, jejíchž 80 procent obyvatel je závislých na zemědělství, tři takové vlny. Dochází tu navíc i k rozšiřování pouští, které pokrývají už tři čtvrtiny rozlohy státu.
Za častější a stále horší přírodní katastrofy může podle odborníků také klimatická změna. "Z velké míry je Afghánistán ovlivněn svojí polohou, La Nina a oteplováním," popisuje Jitka Trachtová z organizace Člověk v tísni, která v zemi působí. La Nina označuje atmosférické jevy, které dlouhodobě snižují teplotu oceánů a tím ovlivňují počasí po celé planetě - někde jsou zodpovědné za extrémně silné bouře, jinde způsobují sucho. Průměrná teplota tady za posledních 30 let vyšplhala o 1,8 stupně Celsia. Projekce OSN ukazují, že do roku 2100, pokud nedojde ke snížení vypouštěných skleníkových plynů oteplujících planetu, bude tepleji až o šest stupňů.
Afghánistán přitom sám vypouští jen málo emisí. V roce 2020 jich země se 38 miliony obyvatel vyprodukovala 12 milionů tun, uvádí server Our World in Data. Pro porovnání: Česko jich ve stejném roce vypustilo téměř 88 milionů tun, Evropská unie 2,6 miliardy tun a Čína jako největší znečišťovatel 10,6 miliardy tun.
Jen jedna z krizí
Klimatická změna navíc není jedinou krizí, se kterou se země, kde se vlády před rokem ujalo radikální islamistické hnutí Tálibán, potýká. "Afghánistán zažil mnoho dekád konfliktů a bojů a lidé přišli o možnost pracovat na půdě, tím pádem si nemohli udržet práci a stabilní příjem. V posledním roce vidíme zhoršující se ekonomickou krizi, v bankách není hotovost. A pod tím vším je náchylnost ke klimatickým změnám," líčí Anita Adullardová z asijské pobočky Mezinárodního Červeného kříže, který Afgháncům poskytuje pomoc.
V zemi nyní hlady trpí téměř 19 milionů lidí, uvádí Světový potravinový program.
Situaci zhoršuje také skutečnost, že Afghánistán nemá způsoby, jak se s následky extrémních projevů počasí vypořádat. Obajdulláh Bahír uvádí, že zde nefungují ani mechanismy, jak obyvatele varovat. "Ani nevím, jestli máme fungující meteorologický ústav," upozorňuje.
Větší strach ze sucha než z Tálibánu
Změny klimatu postupem času ovlivňují životy Afghánců stále víc. "Neobával jsem se tolik ani návratu Tálibánu jako sucha, které zničilo můj jediný příjem a zdroj potravy," líčí pro vědecký server Phys.org 37letý Allawddin Rahimi. Aby mohl dál vydělávat, odstěhoval se z vesnice do města, kde pracuje jako dělník na stavbě.
Afghánci své domovy opouští i kvůli povodním. "Běžní lidé v rozvinutých zemích ani nepoznají dopady změn klimatu, které zapříčinili. Mají rozvinutou infrastrukturu, takže když víc naprší, drasticky to jejich životy nezmění. Lidé třetího světa ale nemají takový luxus. Když přijdou záplavy, budou se muset stovky nebo tisíce lidí odstěhovat," říká Bahír.
Sucho jako trest za Tálibán
Nyní je podle Světového potravinového programu klimatickou změnou negativně ovlivněno na čtvrt milionu Afghánců. Trachtová z Člověka v tísni však uvádí, že například s nedostatkem vody se potýká snad každá vesnice. "Jasně je vidět pokles spodní vody, někde se objevují i boje o vodu," líčí. Afghánci si všímají i dalších dopadů klimatické změny. "Říkají: 'To tady takhle před 30 lety nebylo, to je nejhorší za posledních pět let,'" cituje některé z reakcí místních.
Obajdulláh Bahír ale dodává, že málokdo si zhoršující stav spojuje právě s klimatickou změnou. "Vždycky když se Tálibán dostane k moci, přijde sucho a mluví se o tom, že počasí může být způsobem, jakým Bůh trestá nás nebo vůdce země. Taková úroveň porozumění problému tu je," vysvětluje.
Přesto se lokální komunity snaží na změny adaptovat - například místo studní, které dříve pomáhal Člověk v tísni v zemi opravovat, se místní rozhodli používat společný zdroj vody, takzvané kandy, kamenné nádrže na tající sníh, ze kterých rozvádí kanál cenný zdroj do několika vesnic.
"Každá vesnice má komisi pro management přírodních zdrojů, který rozhoduje, co bude na pastvinách, a člověka zodpovědného za hospodaření s vodou," popisuje tuto praxi Jitka Trachtová. Afghánci staví také malé přehrady na zadržení vody nebo sází na úpatí kopců keře a kopou prohlubně na zpomalení valící se vody. "Jsou si vědomí, jak moc jsou závislí na přírodních zdrojích, tak pečují o krajinu a o svoje zdroje obživy," doplňuje.
Tálibán slibuje boj proti suchu
Minulá afghánská vláda, sesazená po dobytí Kábulu Tálibánem, chtěla v boji se suchem postavit desítky vodních rezervoárů. Podobný plán k výstavbě "největšího kanálu" s kapacitou pro zavlažování více než 580 tisíc hektarů zemědělské půdy představil i Tálibán, uvádí server Phys.org. Projekt za 60 miliard afghání (16 miliard korun) by měl vytvořit 200 tisíc pracovních míst. Detaily financování projektu však současná vláda radikálního islamistického hnutí nezveřejnila.
"Tálibán na politické úrovni adaptaci na klimatickou změnu zmínil, ale v praxi na to nebude mít finance. Myslím si, že teď žádný ze států nebude ochoten předat peníze do rukou neuznané vlády," domnívá se Trachtová.
Anita Adullardová z asijské pobočky Mezinárodního Červeného kříže k tomu podotýká, že bez mezinárodní pomoci se Afgánci s problémem nevypořádají.
