Rok pod Tálibánem: Neválčí se, ale roste chudoba a na ženy dohlíží náboženská policie

Martin Novák Martin Novák
15. 8. 2022 6:11
Je to už rok, co 15. srpna 2021 vstoupili bojovníci Tálibánu do Kábulu a nesetkali se s žádným odporem. Snadnost a rychlost, s jakou se zmocnili vlády nad Afghánistánem, šokovala celý svět.
Člen Tálibánu pózuje fotografovi na ulici v Kábulu.
Člen Tálibánu pózuje fotografovi na ulici v Kábulu. | Foto: Reuters

Afghánská armáda, vycvičená Spojenými státy a jejich spojenci, se zhroutila. Prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země a požádal o azyl ve Spojených arabských emirátech. Kábulské letiště zaplavili lidé, kteří se s příchodem tálibánců báli o svůj život.

Ruská agrese vůči Ukrajině později úplně vytlačila Afghánistán z médií. Co se tam mezitím dělo a jak to v zemi vypadá o rok později?

Jedním z pozitiv - možná jediným, které dotázaní Afghánci zmiňují - je konec války. Nikde se nestřílí, nikdo neutíká kvůli bojům. Poprvé po více než čtyřiceti letech v Afghánistánu není válka, byť teroristická organizace Islámský stát na některých místech stále provádí teroristické útoky.

Chudá země se však propadla do ještě větší chudoby. Západní státy většinou přestaly s Afghánistánem obchodovat a pomáhat mu, neziskové organizace se zčásti stáhly. Afghánistán má zmražené veškeré rezervy centrální banky v zahraničí. Ceny pohonných hmot a potravin jsou nyní o padesát procent vyšší než před rokem.

A přidalo se i počasí: sucho a nedostatek deště zničily úrodu pěstitelům melounů a dalšího ovoce a zeleniny.

Návrat do stavu před dvaceti lety

Sliby Tálibánu o tom, že nebude tak utlačovatelský vůči ženám jako v devadesátých letech, zatím vypadají spíše nenaplněně. Dívky například nemohou navštěvovat střední a vysoké školy a mnoho dospělých žen ztratilo práci. Ženy také nemohou cestovat bez doprovodu mužského příbuzného.

V uplynulých dvaceti letech, po pádu Tálibánu v roce 2001, přitom vyrostla v afghánských městech generace žen, které studovat mohly. Staly se lékařkami, novinářkami, právničkami či obchodnicemi. Teď s návratem tálibánců pracovat nemohou, s výjimkou gynekoložek a některých dalších lékařských oborů.

V ulicích znovu působí takzvaná náboženská policie, která dohlíží na nařízené zahalení žen a napadá muže, když nemají dostatečně dlouhý plnovous.

Deník Financial Times v nedávné reportáži psal s odvoláním na své zdroje o tom, že ve vedení Tálibánu se vede o ženské otázce diskuse a že část hnutí je pro to, aby dívky chodily do škol a ženy do zaměstnání. Odpůrcem je ale údajně sám vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda.

Výdělečné opium

Tálibán před rokem také sliboval, že skončí s pěstováním opia a Afghánistán už nebude celosvětovou zásobárnou drog. Na závěry v tomto směru je ještě brzy, přesná data nejsou.

Oficiální zákaz vyhlásilo hnutí až letos v dubnu a není zatím jasné, nakolik se dodržuje a jak moc ho nová vláda vymáhá. "Ti, kdo zákaz poruší, budou zatčeni a souzeni podle zákonů šaría u příslušných soudů," řekl v hlavním městě provincie Hílmand Laškargáhu tálibánský náměstek ministra vnitra pro boj proti drogám Abdul Hak Achund. V roce 2021 Afghánistán vyprodukoval opium odhadem za zhruba 2,5 miliardy dolarů (přibližně 60 miliard korun), což tvořilo asi 14 procent hrubého domácího produktu (HDP) země.

A další závazek dostal nedávno trhliny. Tálibán tvrdil, že nebude poskytovat útočiště islamistickým teroristům a členům sítě al-Káida. Jenže nedávno Američané zaútočili raketami na dům v Kábulu, ve kterém žil vůdce al-Káidy Ajmán Zavahrí. Americký prezident Joe Biden poté oznámil, že Zavahrí byl zabit, a jeho ministr zahraničí Antony Blinken obvinil Tálibán z porušení dohody, kterou hnutí uzavřelo se Spojenými státy v Kataru.

Mezinárodně je Tálibán nadále izolován. Diplomaticky jeho vládu nikdo neuznává, ačkoliv některé země s ním kontakty udržují. Například Rusko, Čína, Pákistán nebo Turkmenistán. Zástupce Tálibánu přijal pozvání na červnové Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradě (PMEF). Fotograf jej však přistihl a zachytil, jak spí během projevu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Video: Otec uvažuje o prodeji dětí. Afghánská rodina už není schopná se uživit

Otec uvažuje o prodeji dětí. Rodina už nezvládá uživit trojčata. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

USA a Korea odpálily čtyři rakety v reakci na balistický test KLDR

Armády Koreje a Spojených států dnes ve směru Japonského moře odpálily čtyři rakety země-země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.

Jihokorejský rezort obrany informoval, že jedna z raket se krátce po odpálení zřítila.

Úterní severokorejský test, který byl pátým během deseti dnů, ostře odsoudily jak Spojené státy, tak NATO. USA a Jižní Korea na test reagovaly leteckým cvičením, během něhož jihokorejský bojový letoun F-15K odpálil naváděné bomby na cíl v moři západně od korejského pobřeží. Armáda cvičení označila za "ukázku schopnosti přesného úderu".

V roce 2017, kdy Severní Korea naposledy odpálila raketu přes japonské území, podnikla jen o několik dnů později test atomové zbraně. Někteří analytici tvrdí, že je velmi pravděpodobné, že Pchjongjang koncem měsíce opět vyzkouší jadernou zbraň.

Rezoluce OSN zakazují Severní Koreji provádět zkoušky balistických raket jakéhokoliv doletu, které by byly schopné nést jadernou hlavici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy