Izraelští zdravotníci nabízejí očkování lidem s oslabeným imunitním systémem, jako jsou pacienti léčící se s rakovinou nebo po transplantaci srdce. Země, ve které očkování proti koronaviru postupuje skoro nejrychleji na světě, se k tomu rozhodla po novém nárůstu případů, spojeném s rozšířením vysoce nakažlivé varianty delta.
Zatím se však nerozhodlo, že by byla třetí dávka nabídnuta i lidem bez ohledu na zdravotní stav. A otálejí i americké úřady, které si v pondělí vyžádaly od farmaceutické společnosti Pfizer data o tom, jak moc třetí dávka, podaná s odstupem půl roku až rok po druhé, dokáže zlepšit ochranu před nákazou. Firma totiž minulý týden oznámila, že v USA a Evropě bude v řádu několika týdnů žádat o nouzové schválení dodatečné třetí dávky. Ta by měla účinek vakcíny zvýšit až na desetinásobek.
As we continue to be led by the science, today we are providing an update on our comprehensive #COVID19 vaccine booster strategy in light of emerging data including data relating to the #DeltaVariant. https://t.co/P0XmAGrxlt pic.twitter.com/JZ5JIIKwHC
— Pfizer Inc. (@pfizer) July 8, 2021
Firma přitom spoléhá na data právě z Izraele. Tato země se totiž dostala k dostatečnému počtu vakcín dříve než většina světa proto, že zdejší úřady souhlasily se sdílením velkého množství dat o své naočkované populaci s farmaceuty. Ti tady mohou pozorovat, jak vakcína působí i s časovým odstupem.
Podle klinických studií brání vakcíny od Pfizeru, Moderny nebo AstraZenecy propuknutí vážného průběhu nemoci covid-19, a to i v případě varianty delta. Ochrana proti nákaze, která organismus zasáhne "jen" středně silnými projevy, je ale slabší a nejistý je i účinek u lidí s oslabenou imunitou - nemocných nebo třeba seniorů nad 80 let.
Podle Pfizeru teď Izrael zaznamenává nárůst počtu nakažených i mezi naočkovanou populací. Data, která by to dokazovala, zatím firma nezveřejnila. Izraelské úřady ale uvádí, že z 46 pacientů, kteří jsou nyní ve vážném stavu v nemocnici, jich asi polovina byla naočkovaná. Většina z nich zároveň spadá do skupiny s rizikovou imunitou. Problémem může být i fakt, že právě tito zranitelnější lidé byli naočkováni už před víc než půl rokem.
Ministerstvo: S přeočkováním počítáme
Přeočkování není v medicíně nic neobvyklého. "Jako příklad můžeme uvést vakcínu, která se používá k ochraně proti nemoci způsobené virem klíšťové encefalitidy. Ochrana po základním schématu očkování není celoživotní a je třeba pravidelné přeočkování nejpozději za tři roky po třetí dávce. Další přeočkování se pak provádí každých pět let," vysvětluje Klára Brunclíková z českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle ní se i u zavedených vakcín v průběhu doby mohou očkovací schémata měnit.
Podle Daniela Dražana, lékaře a člena výboru České vakcinologické společnosti, by mělo Česko s další dávkou počítat i v případě koronaviru. "A pokud bude potřeba přeočkování, tak pro všechny vakcíny," uvádí. Jiní výrobci zatím o nutnosti schválit dodatečné dávky nemluví, v klinických testech ale už účinky prověřují. Pfizer chystá vlastní studii s deseti tisíci dobrovolníky na letošní podzim.
"Jsme připraveni na to, že přeočkování potřeba bude. V tuto chvíli ale nejde s jistotou říct, kdy přesně," uvedla na dotaz deníku Aktuálně.cz mluvčí tuzemského ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Resort se podle jejích slov hodlá řídit postojem evropských úřadů.
Rozhodující tak bude okamžik, kdy třetí dávku vakcíny schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Ta zatím oficiálně říká, že nemá dostatek důkazů, které by nezbytnost třetí dávky potvrzovaly. Nejmenovaný zdroj z agentury ale na dotaz serveru Euractiv uvedl, že scénář zahrnující doplňující vakcinaci je "vysoce pravděpodobný". Podle něj se nedá vyloučit, že nastane ještě letos.
Nejprve ti nejzranitelnější
Evropská unie, která s očkováním začala v závěru loňského roku právě u nejzranitelnějších obyvatel, má do roku 2023 předobjednáno 1,8 miliardy dávek vakcíny Pfizer. Tu v evropské sedmadvacítce dostalo zdaleka nejvíc lidí, bezmála 330 milionů. I v tuzemsku je nejrozšířenější.
Daniel Dražan odhaduje, že pokud na třetí dávku skutečně dojde, bude "fronta" na očkování podobná jako letos na jaře. "Tedy nejdřív pro lidi s poruchami imunitního systému, kterým první dvě dávky nemusí dostatečně fungovat, a pro seniory a případně zdravotníky. Všichni ostatní by mohli být zase na konci fronty," vysvětluje lékař.
Jak vyplývá z vyjádření amerických úřadů, i v USA by se posilovací vakcína mohla týkat nejprve pracovníků v domech s pečovatelskou službou, kteří byli očkováni už na přelomu roku. Není ale jasné, zda by dostali třetí dávku stejné látky, nebo nějaké speciálně upravené, která by chránila před mutací delta cíleněji.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nicméně požadavek Pfizeru na schválení třetí dávky odmítá. Místo toho by se podle ní měly vakcíny raději poskytnout těm částem světa, které s očkováním zaostávají. "Nejen že to je solidární, ale jenom rychlým doočkováním … je možné zabránit vzniku nových variant, a tím epidemii celosvětově kontrolovat," dodává také Dražan.
Za nejdůležitější ale považuje proočkování co největší části domácí populace dvěma dávkami. Dokončené očkování má v tuzemsku zatím 3,9 milionu lidí.
