"Už od začátku války jsem věděl, že napadnout Ukrajince je nespravedlivé. Byl jsem tvrdě proti a nechtěl jsem bojovat," popsal dezertér Ivan pro nezávislý list The Moscow Times.
Pro mnoho Rusů, kteří nechtějí bojovat proti Ukrajině, ale nemohou se vyhnout povinné vojenské službě, je dezerce jedinou možností. Jejich důvody k útěku se liší. V některých případech se vojáci rozhodnou zběhnout ještě předtím, než narukují, jiní až poté, co na vlastní oči vidí hrůzy na frontě. "Mám ruce potřísněné krví," citoval The Insider ruského dezertéra Denise.
Rusko zpřísnilo tresty pro ty, kteří odmítají bojovat, krátce poté, co prezident Vladimir Putin v září 2022 vyhlásil částečnou mobilizaci s cílem posílit vojska bojující na Ukrajině o zhruba 300 tisíc rezervistů. Jde například o postih za dobrovolné vzdání se, dezerci během mobilizace nebo odmítnutí zapojit se do boje. Těm, kteří se proviní, hrozí až 15 let vězení.
Rusové, kteří již byli povoláni a odmítají bojovat, riskují také mučení od vlastních důstojníků, včetně uvěznění v jámách vykopaných v zemi nebo ve sklepech - někdy i bez přístupu k jídlu a vodě, popsaly The Moscow Times.
Přesto však podle protiválečných aktivistů počet dezertérů stále roste. List The Moscow Times upozornil, že přesné číslo nelze zjistit, organizace Get Lost, která organizuje útěky Rusů, ale pro deník v září uvedla, že pomohla utéct více než 900 lidem. Nejméně 35 tisíc Rusů se s ní také radilo ohledně toho, jak se vyhnout vojenské službě, opustit Rusko nebo najít útočiště uvnitř země.
Zlomový případ
Proces útěku obvykle začíná žádostí, kterou voják zašle organizaci přes komunikační platformu, většinou Telegram. Dobrovolníci následně připraví plán útěku a zajistí bezpečný komunikační kanál. Je také zásadní zjistit, zda dezertér chce po útěku zůstat v Rusku, nebo jestli potřebuje pomoci i s opuštěním země. Mužům pomáhá například ruský projekt s názvem Go by the Forest.
Novináři na konci října zaznamenali případ, kdy šest ruských vojáků, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, dokonce získalo dočasné povolení k pobytu ve Francii a v zemi požádali o politický azyl. Podle lidskoprávních aktivistů se jedná o první významný případ, kdy dezertéry přijala země EU.
Muži přiletěli do Paříže v průběhu posledních několika měsíců odděleně různými lety poté, co nejprve uprchli z Ruska do Kazachstánu v letech 2022 a 2023. "Když jsem přistál ve Francii, bylo to poprvé, kdy jsem se mohl plně nadechnout. Pocítil jsem klid a svobodu, to nejhorší bylo za mnou," řekl v rozhovoru pro britský deník Guardian Alexandr, bývalý ruský voják, kterého poslali bojovat na Ukrajinu a během léta 2023 dezertoval.
Schválně se nechal postřelit
Protože Rusové mají kvůli válce ztížený přístup do států Evropské unie, většina z nich utíká do zemí jako Kazachstán nebo Arménie, kam můžou vstoupit bez pasu. Mezi nimi i bývalý voják Jevgenij, který se nechal kamarádem střelit do nohy, aby nemusel bojovat. "Můžete odejít jen zranění nebo mrtví. Nikdo nechce odejít mrtvý," vylíčil na jaře voják reportérce agentury AP Erice Kinetzové.
Když sniper zasáhl Jevgenije, voják bolest popsal, jako kdyby mu silný muž zatloukl devítimilimetrovou kovovou tyč do těla. Ztratil hodně krve a brzy nato zjistil, že nemůže chodit. Vojáci ho odtáhli 300 metrů zpátky lesem od fronty, dostal sladký čaj a ještě téhož večera byl evakuován.
Jevgenij strávil měsíce na rehabilitaci a myslel si, že se ze zranění bude léčit až do doby, než mu v červnu 2023 vyprší smlouva. Po vyhlášení mobilizace předloni v září ale už nezáleželo na tom, co smlouva říká. Vojáci jako on byli najednou povinni sloužit až do konce války. Tehdy Jevgenij věděl, že musí utéct. "Rusové proti mně zahájili trestní stíhání, vyhrožují mojí rodině. Nemohu mít telefon ani bankovní účet, jinak by mě vystopovali," řekl pro AP muž.
Moskva vynakládá značné úsilí na vystopování dezertérů. Stále častěji dochází k případům, kdy zběhové, kteří se skrývají v postsovětských zemích na dosah Kremlu, byli uneseni nebo deportováni zpět do Ruska. Nezávislý ruský server Mediazona uvedl, že úřady za poslední dva roky zahájily nejméně 7400 případů proti ruským vojákům obviněným z opuštění jednotky bez povolení. Skutečné počty budou podle expertů pravděpodobně vyšší vzhledem k systematickým snahám Kremlu skrývat informace o armádě.
Protiváleční aktivisté věří, že ochota Francie přijmout dezertéry by mohla vytvořit precedens a vyslat silný signál dalším západním zemím. "Rozhodnutí Francie je výsledkem rozsáhlé spolupráce mezi francouzskými úřady a skupinou lidskoprávních organizací. Doufáme, že to znamená, že k tomu začne více evropských zemí přistupovat podobně," nechal se slyšet pro The Guardian mluvčí organizace Go by the Forest Ivan Čuviljajev, která s útěkem šestice vojáků pomáhala.
