"Rusko odstoupilo od dohody omezující testy atomových bomb a dalším potenciálním krokem by mohl být ze strany Kremlu právě takový test. To by byl jasný signál," míní švédský analytik, který působí jako zástupce ředitele Stockholmského centra východoevropských studií. Je také autorem knihy Padlé impérium: Rusko a Západ v Putinově éře.
Kragh také soudí, že případnému ruskému nasazení jaderných zbraní by zřejmě předcházel atomový test. Kreml je podle něj připravený na dlouhé boje, které jsou nyní velmi intenzivní a brutální.
"Poslední čtyři měsíce byly pro Kreml vůbec nejhorší od začátku války, co se ztrát na životech vojáků týče," tvrdí a dodává, že západní sankce fungují.
Všechno ukazuje na to, že Kreml je připraven vést dlouhou válku. Spíše roky než měsíce?
Rusko je připravené na velmi dlouhou válku. Jasně o tom svědčí opravdu strmý nárůst zbrojních výdajů v rozpočtu na tento rok. Průmysl se postupně plně podřizuje armádě a zbrojní výrobě, a to na všech úrovních. Ekonomicky i politicky se Rusko adaptuje na válečný stav a na dlouhotrvající opotřebovávací válku.
Dá se už ruská ekonomika označit za válečnou?
Priority ve státním rozpočtu jsou jasné: obrana, armáda, zbraně. Průmysl dostává státní zakázky ve stále větší míře pro válečné potřeby. Takže ano, dá se hovořit o válečné ekonomice.
V této souvislosti se často debatuje o tom, nakolik mají evropské a americké hospodářské sankce uvalené na Rusko efekt.
Mají velký efekt, ale samozřejmě nemohou ruskou ekonomiku úplně zničit a dostat na dno. Rusové se sankcím přizpůsobili. Ropu a zemní plyn exportují jinam než do Evropské unie, což jim umožňuje mírnit dopady sankcí. Nahrává jim také vysoká cena ropy, kolem osmdesáti dolarů za barel. Za normální situace - bez sankcí - by v takových podmínkách ruská ekonomika rostla. Ale teď stagnuje, což není jen přímý důsledek sankcí, ale také nízké důvěry investorů a byznysu v ruský stát a jeho politický systém. Málokdo chce v Rusku za současné situace investovat.
Je Rusko ekonomicky závislé na Číně?
Do určité míry. Rusko dováží víc výrobků z Číny než dříve a Čína kupuje v Rusku více ropy a zemního plynu, ale do nějaké úplné nebo zásadní závislosti Moskvy na Pekingu to má daleko.
Postavit se veřejně Putinovi
Vraťme se k válce. Čtete situaci tak, že Rusové na začátku invaze prohráli u Kyjeva, ale změnili taktiku a rozhodli se pokračovat ve válce bez ohledu na čas, peníze a vlastní lidské ztráty?
Teď už jde o opotřebovávací válku. Tím myslím boje, při kterých je už velmi těžké získat další území a vytlačit protivníka. Ačkoliv nemáme přesná čísla, víme, že ruské ztráty jsou obrovské. Poslední čtyři měsíce byly pro Kreml vůbec nejhorší od začátku války, co se ztrát na životech vojáků týče.
Boje jsou velmi brutální, ale kontaktní linie se prakticky neposunuje. Může se zdát, že se vlastně nic na frontě neděje, protože je stabilní, ale ve skutečnosti jsou boje velmi intenzivní.
Mohou rostoucí ruské ztráty přece jen představovat pro prezidenta Vladimira Putina a lidi kolem něj problém?
Upřímně: nikdo neví, kdy a jak velké ztráty mohou vést v Rusku k nějakým velkým protestům nebo nespokojenosti. V roce 2022 jsme viděli několik menších demonstrací, ale o nějaké vzepětí odporu proti Putinovi nešlo.
Martin Kragh
- Vystudovaný ekonom.
- Působí jako zástupce ředitele Stockholmského centra východoevropských studií.
- Zabývá se historií a ekonomikou Ruska, Ukrajiny a dalších východoevropských zemí.
- Je autorem knihy Padlé Impérium: Rusko a Západ v Putinově éře.
Je také třeba mít na paměti, že režim je už hluboce autoritativní a i nepatrný, malý protest může vést pro jeho účastníky k trestu deseti až patnácti let vězení. Postavit se veřejně Putinovi je v dnešním Rusku velmi nebezpečné.
Putinovy cíle
Dokážete si představit, že by Rusko v nějaké situaci použilo taktické jaderné zbraně, jak o tom často mluví například bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv?
Současná ruská rétorika týkající se jaderných zbraní je extrémní. Taková agresivita v Moskvě nezaznívala ani za Sovětského svazu v době studené války. Nicméně strašení atomovými zbraněmi má podle mne hlavně politické a psychologické důvody: kdykoliv Západ poskytl v uplynulých dvou letech Ukrajině větší dodávku zbraní, ozvaly se z Ruska jaderné hrozby.
Každopádně Rusko odstoupilo od dohody omezující testy atomových bomb a dalším potenciálním krokem by mohl být ze strany Kremlu právě takový test. To by byl jasný signál.
Možná, kdyby Rusku hrozila ztráta Krymu?
Nemuselo by jít jen o Krym, ale nechci spekulovat o tom, kdy a za jakých podmínek může Rusko tyto zbraně použít.
Je i přes neúspěch na počátku invaze Putinovým cílem na Ukrajině stále dobytí velkých měst, jako jsou Dnipro, Charkov nebo Kyjev?
Myslím, že Rusové rozdělují cíle na územní a politické. Minimum je pro Putina trvalé připojení pěti okupovaných oblastí Ukrajiny k Rusku, tedy Doněcké, Luhanské, Záporožské, Chersonské plus Krymu. Tyto regiony Kreml nyní neokupuje celé a domnívám se, že Putin je rozhodně chce získat celé. Politickým cílem Kremlu je pak instalace vlády v Kyjevě, která by byla závislá na Rusku.
