Rusko mění námořní doktrínu, významně posílí pozice u Krymu

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 27. 7. 2015 21:44
Kreml nově počítá s masivním posílením přítomnosti námořních sil v Černém moři a Severním ledovém oceánu při současném zachování stávajících sil ve Středozemním moři a v Atlantiku.
Přístav Sevastopol čeká modernizace.
Přístav Sevastopol čeká modernizace. | Foto: Reuters

Moskva - Kreml na svých stránkách informoval o změnách ruské námořní doktríny.

Ta nově počítá s masivním posílením přítomnosti námořních sil v Černém moři a Severním ledovém oceánu, a to při současném zachování stávajících sil ve Středozemním moři a v Atlantiku.

Konkrétně se pak chtějí Rusové zaměřit na loni anektovaný poloostrov Krym, kde hodlají vybudovat novou infrastrukturu pro svou Černomořskou flotilu.

Kromě toho plánují významně posílit Severní loďstvo, které brázdí Barentsovo a Norské moře, jakožto i Severní ledový oceán.

"Nepřípustná rozpínavost"

Strategické změny jsou podle ruského viceprezidenta Dmitrije Rogozina reakcí na "nepřípustnou rozpínavost NATO", tedy na plánovaný přesun těžké vojenské techniky směrem k východním hranicím Severoatlantické aliance.

Posílení námořnictva bude podle něj trvalé.

"Nová doktrína klade důraz i na regiony Atlantického a Severního ledového oceánu, což je naší reakcí na expanzi NATO směrem na východ," řekl Rogozin ruským novinářům.

Námořní doktrína navazuje na předchozí dokument z roku 2001 a přichází jen půl roku poté, co Moskva představila upravenou vojenskou doktrínu, ve které se rovněž výrazně vymezila vůči Západu. Svou strategii vůči NATO tak nyní demonstruje ještě otevřeněji.

Posílené Severní loďstvo podle ruského vicepremiéra "zajistí národní bezpečnost a zaručí stabilitu celého regionu".

"Popisované změny ukazují, že Rusové věnují obzvláštní pozornost zvýšení vojenského potenciálu v Arktickém moři a Severním ledovém moři. Pokud ale nebude jejich strategie podpořena významným materiálním i personálním posílením v regionu, nebude mít žádný význam," konstatoval vojenský expert Alexander Golts v ruském rádiu.

NATO přesouvá lodě i letectvo

O zmiňovaném posílení vojenské přítomnosti u východních hranic Severoatlantické aliance informoval letos v dubnu letošního roku tehdejší generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

V brzké době podle něj dojde k přeskupení pozemních, námořních i vzdušných sil NATO. "Pokud to bude nutné, budou v příštích týdnech a měsících následovat další opatření," varoval na jaře Rasmussen.

Upřesnil také, že lodě budou poslány "do Baltského moře, východního Středomoří a v případě nutnosti i jinam". "Budeme mít ve vzduchu více letadel, více lodí na moři a na pevnině budeme mít zvýšenou pohotovost."

 

Právě se děje

před 37 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy