NATO posílí na východě Evropy. Obrátilo se i na Česko

Jan Gazdík Jan Gazdík
17. 4. 2014 16:15
O konkrétní podobě zapojení českých vojáků do operací NATO kvůli krizi na Ukrajině ještě nebylo rozhodnuto. Možností je ale několik.
JAS 39 Gripen.
JAS 39 Gripen. | Foto: Martin Holcman

Praha - Severoatlantická aliance posílí vojenskou přítomnost na východě Evropy, oznámil ve středu její generální tajemník Anders Fogh Rasmussen. V brzké době podle něj dojde k přeskupení pozemních, námořních i vzdušných sil NATO. "Pokud to bude nutné, budou v příštích týdnech a měsících následovat další opatření," řekl v Bruselu.

Rasmussen upřesnil, že lodě budou poslány "do Baltského moře, východního Středomoří a v případě nutnosti i jinam". "Budeme mít ve vzduchu více letadel, více lodí na moři a na pevnině budeme mít zvýšenou pohotovost," řekl doslova.

Protože Česká republika je jedním z členů Aliance, velení NATO se obrátilo i na nás. "Teprve včera, na základě schválení rámcových opatření Severoatlantickou radou, se obrátil s tímto požadavkem vrchní velitel spojeneckých sil (SACEUR) na členské státy Aliance," řekl Aktuálně.cz český náčelník generálního štábu Petr Pavel.

O konkrétní podobě možného zapojení českých vojáků do operací NATO kvůli krizi na Ukrajině podle něj ještě nebylo rozhodnuto.

"V současné době zvažujeme různé možnosti. Včetně posílení ochrany vzdušného prostoru (Air Policing), podpory velitelských struktur, zapojení našich jednotek do systému cvičení - a to zejména z jednotek vyčleněných pro potřeby sil rychlé reakce NATO. Vyčlenit můžeme i další kapacity. Pokud o ně budeme požádáni," vysvětluje velitel české armády.

Poletí gripeny?

Kvůli krizi na Ukrajině křižují už dnes Baltským či Černým mořem válečné lodě NATO a se stejným úkolem kopírují hranice s Východem (kromě šestice amerických stíhaček F-16 v Polsku) vzdušné řídicí a průzkumné letouny AWACS s výstražným radarovým systémem.

Česko by podle bezpečnostních expertů mohlo vyslat stíhačky JAS 39 Gripen do pobaltských zemí, které podobnými stroji k ochraně svého vzdušného prostoru nedisponují.

Čeští piloti se sice nyní s gripeny připravují k ochraně Islandu (je na tom se stíhacím letectvem stejně jako trojice pobaltských států), analytici ale doporučují, aby se kvůli vývoji na Ukrajině změnily priority a gripeny se neposílaly na západní, nýbrž na východní hranici NATO.

A to tím spíše, že čeští piloti mají s ochranou vzdušného prostoru Pobaltí - a tím pádem i testovacích provokací ruského letectva - značné zkušenosti. "Právě v této chvíli by mohlo jít o silný a potřebný vzkaz Rusku, že své spojence nehodláme nechat na holičkách," myslí si například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Další varianty

Jedním z operačních prostorů pro české gripeny by ale mohlo být i například Rumunsko. Jeho technická úroveň a vycvičenost letectva se tomu ruskému nepřibližuje ani vzdáleně.

Nejde přitom o to, aby Češi, Poláci či Američané s ruským letectvem bojovali, ale byli v případě nutnosti schopni reagovat na jeho chování či provokace. A to právě v koordinaci s řídicími vzdušnými stanovišti AWACS přesně v duchu zásady: pokud překročíte hranice, tak narazíte.

Aby NATO vyslalo své pozemní či vzdušné jednotky přímo na Ukrajinu, ale kvůli další možné eskalaci krize nepřichází v úvahu.

SNĚŽKA a VĚRA

K posílení východní hranice Aliance může navíc Česko podle bezpečnostních expertů, které Aktuálně.cz oslovilo, nabídnout i výkonné monitorovací a sledovací prostředky SNĚŽKA, LOS či pasivní radary VĚRA. Vojenský technický ústav disponuje kromě toho bezpilotními letouny, které mohou rovněž zefektivnit nepropustnost, a tudíž i bezpečnost východních aliančních hranic.

Samotné Ukrajině by pak Česko mohlo po konzultacích s velením NATO poskytnout odborníky, kteří by zaškolili a vycvičili své partnery - například ukrajinskou pohraniční stráž - v ovládání zmíněných průzkumných a varovných prostředků. Ukrajinské armádě, ale i pohraniční stráži chybí právě tyto sofistikované obranné technologie.

Česká armáda se koneckonců podle všeho už v tuto chvíli zapojuje do sledovacích akcí NATO: osm jejích expertů je totiž včleněno do posádek letounů AWACS - ať již jako piloti, anebo operátoři.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Lidé a firmy zatím odevzdali 349 tisíc přiznání, loni 2,7 milionu

Lidé a firmy zatím odevzdali 348 602 daňových přiznání za loňský rok. V případě firem je to 48 525 a fyzických osob 300 077. Data v úterý zveřejnila Finanční správa na twitteru. Loni správa evidovala za rok 2019 zhruba 2,7 milionu daňových přiznání k daním z příjmů. Z toho 2,3 milionu od fyzických osob a 470 000 od firem. Pro letošní rok zatím odhad počtu správa s ohledem na situaci kolem pandemie neuvedla.

Přiznání je třeba letos odevzdat do 1. dubna, v případě využití služeb daňového poradce do 1. července. Nově je pak od letoška i další lhůta, pro ty kteří podají přiznání elektroniky. Těm se termín prodlužuje o měsíc, tedy do 3. května.

Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby. Přiznání lze podat v listinné podobě osobně na podatelnách finančních úřadů, poštou nebo elektronicky. Nově je také možné letos podat přiznání přes on-line finanční úřad, který funguje od neděle.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Rohlik Group získala od investorů asi 5 miliard Kč, bude expandovat

On-line prodejce potravin Rohlik Group získal od investorů 190 milionů eur (asi pět miliard Kč). Finance firmě pomohou k rychlejší expanzi na stávajících trzích, pro plánovaný vstup do Německa, ale i v pokračování investic do technologií a zlepšování služby. Společnost o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Hlavními investory jsou Partech a Index Ventures, dále investice poskytly EBRD, J&T Banka, Quadrille Capital, R2G a dosavadní investor Enern.

Rohlik Group uplynulý kalendářní rok uzavřela s obratem přes 300 milionů eur (7,8 miliardy Kč), což je roční nárůst o více než 100 procent, a 750 000 zákazníky. Rohlik.cz funguje v Česku od roku 2014, předloni vstoupila společnost na maďarský trh a loni v prosinci do Rakouska.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Lidovci budou ve sněmovně žádat zřízení vyšetřovací komise k Bečvě

Na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny chce opoziční KDU-ČSL zařadit bod o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Na tiskové konferenci to řekl lidovecký předseda Marian Jurečka. ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které budou v podzimních volbách kandidovat v koalici Spolu, o tom hovořily už v lednu.

"Budeme chtít i nadále usilovat o to, aby i na půdě Sněmovny vznikla vyšetřovací komise expertů, poslanců, aby se tématu věnovala pozornost, aby se upravily třeba i legislativní záležitosti. Budeme chtít zařadit na projednání programu této sněmovní schůze bod zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě," řekl Jurečka. Opoziční strany už v lednu uvedly, že pokud by neuspěly s žádostí o zřízení komise, založí vlastní expertní tým.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Kriminalisté případ nadále prověřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy