Moskva/Praha – Ani ruští politici a ekonomové na nejvyšších místech neskrývají, že krize rublu je vážná. I ti, které pád ruské měny možná už brzy bude stát křeslo.
"Situace je kritická. To, co se děje, jsme nemohli před rokem předpokládat ani ve strašném snu," řekl v úterý náměstek šéfky ruské centrální banky Sergej Švecov.
"Bude třeba začít žít v nových podmínkách slabého rublu," prohlásila jeho nadřízená, guvernérka banky Elvira Nabiullinová.
Právě o jejím osudu kolují Moskvou různé zvěsti. Nejčastěji o tom, že bude jednou z obětí, které prezident Vladimir Putin položí na oltář vážných ruských ekonomických problémů.
Pád cen ropy a protiruské sankce Západu přivodily strmý - a zatím nezastavitelný - pád rublu. V úterý kurz překročil psychologickou hranici 80 rublů za dolar a 100 rublů za euro.
Mnozí Rusové sice problémy přičítají Evropě a Spojeným státům, ale změny doma se přesto zdají být nevyhnutelné.
Kromě Nabiullinové se spekuluje také o odchodu Dmitrije Medveděva. Muže, který Putina dočasně nahradil v prezidentské funkci v letech 2007 až 2012 a který s Putinem vytvořil takzvaný tandem, vládnoucí Rusku v zájmu stability a prosperity, jak Kreml v minulých letech zdůrazňoval.
Kandidátem na převzetí premiérské funkce v čase nejistoty a obav je paradoxně bývalý ministr financí Alexej Kudrin. Paradoxně proto, že s Medveděvem měl v minulosti spory, které se dostaly i na veřejnost, což v Rusku nebývá obvyklé.
Kudrin v roce 2011 prohlásil, že nesouhlasí s ekonomickou politikou Medveděva, a tím pádem nemůže být dál ve vládě. Medveděv ho - tehdy jako prezident - okamžitě vyzval k rezignaci, což se stalo.
Prostořeký ekonom
Alexej Kudrin je zastáncem přísné fiskální politiky a západní experti ho považují za mimořádně schopného ekonoma, kterých Rusko nemá mnoho. I Putin mu důvěřuje, především pro jeho profesionální schopnosti.
Pověstný je svojí - na ruské poměry nevídanou - "prostořekostí". Říká nahlas věci, které i Putin slyší nerad.
Jako jeden z mála ekonomů už na podzim varoval, že země je na cestě do katastrofy, a nyní tvrdí, že na vině nejsou jen sankce a levná ropa, ale také "nedostatek důvěry ve vládní ekonomickou politiku".
V minulosti například napadal spolupráci s Běloruskem Alexandra Lukašenka, který podle Kudrina parazituje na ruské ekonomice.
Jeho otevřenost se ukazuje i nyní. Z podílu na pádu rublu obvinil ruskou státní ropnou společnost Rosněfť, která si kvůli dluhům půjčila ve státních bankách horentní sumu 625 miliard rublů (přes 300 miliard korun).
Ředitel Rosněfti Igor Sečin, bývalý příslušník sovětské KGB a velký Putinův oblíbenec, v reakci označil tato slova za provokaci.
Zapírané spory
O tom, že Putin není zcela spokojený s Medveděvem, prosákly zprávy z Kremlu už několikrát. Oba to však vždy popírali.
Loni unikl na veřejnost záznam Medveděvova proslovu v soukromí, kde se vyjadřoval ironicky o některých lidech z Putinova okolí a říkal, že "to má těžké".
Veřejně se v názorech rozešli pouze jednou. V roce 2011, když Rada bezpečnosti OSN přijímala rezoluci opravňující mezinárodní zásah na ochranu civilistů v Libyi. Medveděv prosadil, aby se Moskva zdržela hlasování a umožnila zásah, Putin to později kritizoval.
Dmitrij Medveděv se prezentuje jako zastánce diverzifikace ruské ekonomiky a nových technologií. Prosazuje rozvoj speciální průmyslové zóny Skolkovo u Moskvy, která se má stát ruskou obdobou amerického Silicon Valley.
V nynější situaci to vypadá jako sci-fi, nemající mnoho společného s ruskou realitou.
Pád hvězdy
Pád šéfky ruské centrální banky Nabiullinové by byl pádem hvězdy, která stoupala díky Putinovi. Etnická Tatarka byla už jako studentka výjimečně nadanou matematičkou a v devadesátých letech získala práci ve vlivném Ruském svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP – Ruskyj sajuz promyšlennikov i predprinimatělej).
Pak přešla do Centra strategického rozvoje, vedeného současným ředitelem banky Sberbank Germanem Grefem. V roce 2007 si ji Putin vybral do vlády jako ministryni ekonomiky a od té doby Nabiullinová patří do jeho nejbližšího okruhu.
Krize rublu ale její pozicí otřásá. V ruském parlamentu (dumě) si ji chtějí pozvat na vysvětlení hlavně komunističtí poslanci. Naopak vládnoucí Jednotné Rusko odmítá kroky, které by mohly vyvolat paniku, píše deník Vedomosti.
"Je pod obrovským tlakem. Z různých stran je kritizována za to, co jako šéfka centrální banky udělala, neudělala, měla či neměla udělat," říká Jaroslav Lisovolik, analytik Deutsche Bank v Moskvě.
