Češi nemají poslanců 200, ale ještě o jednoho víc. Je jím Vladimír Bílek, který reprezentuje v Záhřebu českou a slovenskou menšinu. Minulý rok už počtvrté hladce obhájil svůj mandát. V rozhovoru popisuje, jak se Chorvatsko připravilo na sezonu stále poznamenanou obavami z koronaviru.
Přestože většina zdejších turistů zamíří na jadranské pláže, centrum českého života v Chorvatsku leží na severu země v Daruvaru, kde Bílek místostarostuje. Jako poslanec se snaží o uzavření česko-chorvatské smlouvy o právech národnostních menšin. A také doufá, že se podaří dokončit vstup státu do schengenského prostoru, aby už napřesrok Češi mohli k oblíbenému moři bez jakýchkoliv hraničních kontrol.
Začíná letní sezona, statisíce Čechů míří na jaderské pláže. Momentálně ani není třeba dokládat negativní covid test. Zůstaly dovolenkářům vůbec nějaké povinnosti?
Česko i Chorvatsko jsou nyní zelené, tedy epidemiologicky bezpečné. Nyní nepotřebujete ani testování a při individuální dopravě ani covid pas. (pozn. red. Chorvatsko pravidla později změnilo. Od 1. července je nutný tzv. covid pas, doklad o očkování, negativní test nebo potvrzení o prodělání nemoci covid-19.) Sezona tedy začne bez zdržování na hranicích. Ale platí doporučení, abyste se přihlásili přes aplikaci na adrese Entercroatia.mup.hr. To opravdu pomůže.
Ještě byste měli vědět o užitečné iniciativě ministerstva cestovního ruchu, které vytvořilo nálepku Stay safe in Croatia, která signalizuje, že vstupujete do bezpečných prostor, kde se dodržují všechny hygienické předpisy. Najdete ji na hotelech, apartmánech, restauracích i barech, které plní své povinnosti.
Takže vše je připraveno, abychom se mohli potkat. Ať už na Jadranu, nebo tady u nás na Daruvarsku.
Kdo ale ví, jak se situace po náporu turistů vyvine. Kde pak člověk zjistí, co se změnilo a jaká nová opatření má očekávat?
Vše aktuální bude pořád dostupné na adrese Koronavirus.hr. A stejně tak i na stránkách českého velvyslanectví v Záhřebu nebo naopak chorvatského velvyslanectví v Praze.
Zmínil jste české velvyslanectví. Budou opět otevřeny i dva speciální letní konzuláty, kam mohu zajet, když třeba ztratím doklady?
Je to už zavedená praxe a ani letos tomu nebude jinak. Česká ambasáda bude opět provozovat konzuláty v Rijece a ve Splitu. Vedle spolupráce ministerstev zahraničí opět dobře funguje i spolupráce ministerstev vnitra, takže na pláži potkáte zase i české policisty, kteří vám případně pomohou v češtině.
Jaká vlastně v Chorvatsku panuje nálada?
Doufáme, že covidová vlna už se nevrátí. Opravdu jsme si dali záležet, aby vše bylo připraveno, hodně Chorvatů už má dvě dávky vakcíny. Snažíme se být co nejvíce otevření, ale zároveň zůstáváme ve střehu. Pohromadě nyní může být na jednom místě sto lidí, v příštích dnech se to asi ještě zvýší. Povolené jsou tedy koncerty, kina i další zábava. Léto zvládneme, protože je hodně lidí venku. Snad se nám pak podaří ustát i podzim a zimu.
Takže venku celkem neomezená zábava. Co vevnitř?
Tam je stále předepsaná rouška. Myslet je na to třeba při nákupech a vstupech do restaurací.
Pojďme od nás turistů k vám, místní české menšině. Vy jste krom jiného i místostarostou Daruvaru, kde pětinu obyvatel tvoří Češi - jak se vlastně tak početná komunita ocitla na severu Chorvatska?
To je dlouhá historie. Po pádu Osmanské říše pozemky kolem města od Marie Terezie dostal hrabě Janković a ten před 200 lety pozval z Čech rolníky a řemeslníky. To je základ zdejší české menšiny. Pak to sem táhlo i další, protože je tu úrodná půda, vinice. Daruvar je příjemné lázeňské město.
A českému živlu se nyní žije dobře?
Určitě. Máme ve svém jazyce dvě školky a dvě základní školy. Je tu 32 českých besed sdružených ve Svazu Čechů v Chorvatské republice. Daří se nám udržovat tradici i jazyk a Češi se těší pověsti pracovitých lidí, kteří mají rádi svou kulturu.
Zastavují se u vás čeští turisté při cestě zpět?
Ti, kteří jezdí přes Maďarsko, často ano. Daruvar láká i proto, že pravidelně vyhrává soutěž o nejhezčí malé město Chorvatska. Nejen díky lázeňské pohodě, ale i proto, že se zde mixuje mnoho národností. Restaurace nabízejí českou, chorvatskou, maďarskou, srbskou i mnoho dalších kuchyní. A nejstarší pivovar v Chorvatsku k tomu nabízí Staročeško.
Zrovna letos slavíte sté výročí založení Svazu Čechů v Chorvatské republice - respektive Čechů a Slováků v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Kdy bylo Čechům nejhůře? Za jugoslávských válek?
Asi ano. Letos to bude 30 let od vypuknutí domovinské války. Když se tehdy Daruvar ocitl v obklíčení, Česko velmi pomohlo - na čtyři měsíce pozvalo 1600 dětí z daruvarského kraje a zachránilo tak mnoho mladých životů. Celkově bych ale řekl, že těch sto let bylo hlavně šťastných.
A jestli se mohu zeptat, zasáhla válka i vás a vaše blízké?
Moji rodiče se hned v prvních dnech zapojili do obrany. Vlastně jsme nechtěli nic jiného, než si vše smírně vyřešit jako Češi a Slováci v roce 1992. Bohužel tomu část srbských extremistů nepřála, což nás všechny stálo spoustu životů. Už je to ale za námi, nyní je Daruvar multikulturní středisko. Mezi kamarády mám Chorvaty, Srby, Slovince i Albánce. Všechny národy bývalé Jugoslávie.
Jak se vám poslouchalo, když se prezident Zeman omluvil svému srbskému protějšku za bombardování v roce 1999?
Rozhodně mi nepřísluší jakkoliv komentovat výroky čelných představitelů státu. Mohu ale říci, že je důležité znát tehdejší kontext: docházelo tady k válečným zvěrstvům a nálety je dokázaly ukončit. Je jasné, že na něco takového nelze nikdy zapomenout, ale podle mě se musíme dívat do budoucnosti. A v té se snad všichni sejdeme jako spolupracující národy v rámci Evropské unie.
V chorvatském parlamentu je ze zákona zastoupeno mnoho minorit, což vhledem k historii dává smysl. Vy reprezentujete Čechy a Slováky. Jak to vlastně funguje? Vždy hlasujete s vládní většinou?
Ne úplně. V chorvatském parlamentu je osm zástupců menšin, které volí právě jejich příslušníci. Takže mně dali mandát Češi a Slováci, kteří žijí v Chorvatsku. Jsme ale zcela rovnocenní se zbytkem parlamentu, takže o náš hlas jde. Dohromady máme poslanecký klub, kterému já předsedám. Jsme součástí vládní koalice, máme společně dohodnutý program pro národnostní menšiny, který rozvíjíme.
Jaké jsou oblasti, které si hlídáte?
Samozřejmě národnostní práva. Máme české školství, máme právo na širší používání jazyka, a to i ve služebním jednání. Dále kulturní autonomii, média. Můžeme být i v zastupitelstvech, já jsem nyní například i místostarostou Daruvaru.
O co se však nyní nejvíce snažím, je dokončení nové smlouvy o záštitě národnostních práv Čechů v Chorvatsku a Chorvatů v Česku.
Oč jde?
Chorvatsko má podepsány takové smlouvy s pěti státy, odkud jsou tradiční menšiny. Byl bych rád, abychom se k nim přidali. Nepřináší to žádné nové nároky ohledně autonomie či financí, jde opravdu hlavně o tu záštitu. Věc má podporu chorvatské vlády, nyní je míč na české straně.
V čem by podle vás Česko mělo nyní Chorvaty výrazněji podpořit? Napadá mě vstup do schengenského prostoru.
Nepochybně. Pevně doufám, že se to podaří už příští rok, všechny podmínky už Chorvatsko splnilo. Výzvou je zajištění hranice s Bosnou a Hercegovinou - to je tisíc kilometrů a půjde o nejdelší hranici Schengenu s třetí zemí. Ale to se zvládne, potřebujeme být v Schengenu kvůli turistice i hospodářství.
Takže už napřesrok bychom mohli z Česka do Chorvatska kompletně bez hraniční kontroly?
Pokud půjde vše, jak je naplánováno, tak ano.
Když teď probíhá fotbalové Euro, řekněte mi na závěr: Komu fandíte při zápase české reprezentace s chorvatskou?
Mám to jednoduché. Když se mě na to lidé ptají, odpovídám: Moji nikdy nemůžou prohrát.
Vladimír Bílek (42)
Narodil se v Pakraci, v Daruvaru vystudoval elektrotechnickou školu. Už roky se podílí na českém kulturním životě v Chorvatsku a speciálně pak v Daruvaru. Nyní je místostarostou města. V parlamentních volbách minulého roku byl počtvrté zvolen poslancem za českou a slovenskou menšinu. Stal se předsedou parlamentního klubu zástupců menšin, který má osm členů.
