Jeruzalém - V Izraeli je rušno. Země se připravuje na večerní oslavy nového roku židovského kalendáře, média přinesla zprávu o tom, že mladá generace palestinského Fatahu uvažuje o novém všelidovém povstání a odstupující premiér Ehud Olmert poskytl největšímu izraelskému listu Yediot Ahronot „bilancující interview".
A prohlásil v něm - jak sám zdůraznil - to, co před ním ještě žádný z premiérů židovského státu: Izrael se musí vzdát Východního Jeruzaléma a Golanských výšin.
Obě území získal během šestidenní války v roce 1967 a navzdory mezinárodnímu právu je od té doby okupuje. Spory ohledně navrácení Golanských výšin zabránily uzavřít mír se Sýrií na počátku desetiletí a otázka „nedělitelného Jeruzaléma", „věčného hlavního města Izraele", je největším kamenem úrazu v mírových jednáních s Palestinci.
Ti chtějí jeho východní část za své hlavní město.
Čtěte také: Dohoda o palestinském státu letos asi nebude, přiznává Olmert
Rozdělme Jeruzalém...
„Člověk, který myslí vážně udržení bezpečnosti v Jeruzalémě, ...se musí vzdát částí Jeruzaléma," řekl Olmert v rozhovoru. „Musíme se vzdát téměř všech teritorií včetně Východního Jeruzaléma a Golanských výšin."
Olmert se vyjádřil i k rozdělení té vůbec nejcitlivější části Východního Jeruzaléma - Chrámové hory, kde se nachází židovská Zeď nářků a muslimský Skalní dóm - místo, odkud se údajně Mohamed vznesl na nebesa.
Podle dosluhujícího premiéra ohledně nich musí Izrael a Palestinci dosáhnout „speciálního řešení".
Dnes to vidím jinak...
Olmertovo prohlášení je paradoxní hned ze dvou důvodů. Jednak už nemá v rukou žádnou faktickou moc, protože je jen prozatímním premiérem - než se (ne)podaří jeho nástupkyni ve straně Kadima Cipi Livniové zformovat novou vládu.
Čtěte také: Ehud Olmert rezignoval. Šanci dostane Livniová
Jednak je coby bývalý starosta Jeruzaléma za Likud v letech 1993 až 2003 za jeho ukrajování Palestincům z velké části zodpovědný. Sám Olmert v interview uznal, že jako politik jestřábího rázu dlouhé roky „nebyl připraven podívat se na skutečnost v celé její hloubce."
Podle Olmerta existuje jen „časově omezený prostor" k tomu, aby Izrael zlepšil své vztahy s Palestinci a Syřany. Stát údajně musí učinit „rozhodnutí, na které jsme se odmítali 40 let podívat otevřenýma očima".
Původní reportáž Aktuálně.cz: Golany zpět Sýrii? Nevěříme, říkají tamní lidé
Podle mezinárodního práva
Vstřícně mluvil Olmert i směrem k Syřanům, když se otázal, zdali je „ve státě Izrael jediný seriózní člověk, který si myslí, že je možné se Sýrií dosáhnout míru, aniž by jim byly nakonec postoupeny Golanské výšiny".
Dotkl se i mezinárodního práva - tématu, které Izraelci vždy přehlíželi s poukazem na svou bezpečnost. Cílem mírových jednání jsou údajně hranice s Palestinci, „které by uznal celý svět - USA, OSN, Evropa," a které by byly „zakotveny ve formálních rezolucích a mezinárodních institucích".
Ačkoliv nemá Olmert faktickou moc, může být jeho interview chápáno jako upozornění Izraelcům, kterým směrem se jednání s Palestinci vydají, tedy psychologická masáž připravující půdu pro následné - a u mnohých velmi nepopulární - kroky Livniové.
