reklama
 
 

Živě: Golany zpět Sýrii? Nevěříme, říkají tamní lidé

7. 7. 2008 19:30
Olmert to jen hraje, tvrdí obyvatelé zabraného území

Golanské výšiny - Džíp s hebrejskými nápisy projel kolem stanu ověšeného syrskými vlajkami bez zájmu. Jako už tolikrát.

Kdyby plakáty s Bašárem Asadem plály v arabských vesnicích v Tel Avivu, izraelští vojáci by rozhodně zasáhli a portréty syrského prezidenta strhli.

V drúzském městě Madždal Šams na Golanských výšinách ale vládnou jiné poměry. S drobnými změnami od roku 1967, kdy Izrael někdejší syrské území po vyhrané válce zabral. Prý se možná vše změní, říkají v poslední době novinové titulky.

V Turecku proběhlo už několik kol nepřímých izraelsko-syrských jednání a na spadnutí jsou údajně i přímé rozhovory. Proslýchá se, že izraelská vláda v čele s premiérem Ehudem Olmertem zvažuje vrácení spoře obývané náhorní plošiny svému severnímu nepříteli.

Na místě tomu ale nikdo nevěří. Ať už jde právě o prosyrské drúzy, nebo izraelské osadníky.

Mír? Teď ještě ne

Stan byl ještě včera plný lidí. Představitelé místních drúzů - jedné z mnoha sekt šíitského islámu - ho v centru města vztyčili na podporu zhruba tuctu vězňů ze svých řad, kteří pobývají v izraelských věznicích.

Jak zde říkají: za boj proti okupaci. Ten byl vždy spíš symbolický, nenásilný. Rozhodně ve srovnání s palestinskými územími.
"Jsme Syřané, nikdo to nezmění," komentoval rozvěšené syrské prapory jeden z aktivistů Salmán Fachredin. Jeho názor sdílí naprostá většina bezmála dvacetitisícové komunity, jež tvoří polovinu celkového počtu obyvatel Golan.

Ti místní se od ostatních drúzů na severu Izraele liší. Nemají izraelské občanství, neslouží v armádě. Za svými náboženskými studii mohou cestovat do Damašku a pak zpět.

Izrael označují za okupační sílu. Hlasitě doufají, že se jednou znovu spojí se svými rodinami za hranicemi.

"Byla to jedna z největších etnických čistek," komentuje odchod stovky tisíc Arabů po Šestidenní válce Fachredin. "Návrat Golan Sýrii? Tomu nevěřím," dodává. "Jde o velkou příležitost, ale současná vláda míru se Sýrií nedosáhne."

Olmert půjde dřív než my

První židovská osada zde vyrostla hned po konci bojů před 41 lety. Od té doby se staly Golany bezpečným cílem miliónů turistů. Lákají je světově proslulé vinohrady, kopce a bezpočet rekreačních zařízení.

Význam Golan přesto naznačují nekonečná minová pole a projíždějící vojenská vozidla. Armáda argumentuje strategickou polohou, čtvrtina izraelských vodních zdrojů pochází právě odtud.

"Už mnoho politiků zvažovalo naše odsunutí," vzpomíná Jehuda Harel, člen Rady obyvatel Golanských výšin. V roce 1967 zakládal první osadu: Merom Golan. Kdyby náhorní plošina opravdu směřovala do syrských rukou, musel by s dalšími dvaceti tisíci Židy pryč.

Stejně jako obyvatelé osad z pásma Gazy před třemi lety. Také existenci jejich domovů považovalo mezinárodní společenství za porušení mezinárodního práva.

"Proč to naši politici pořád navrhují? Chtějí dobře vypadat v Evropě," soudí osadnický veterán. Nemá důvod nepochybovat o podpoře veřejnosti. Podle posledních průzkumů se tři čtvrtiny Izraelců nechtějí Golan vzdát.

"Myslím, že dřív než my bude muset odejít Olmert. Možná už za šest, sedm měsíců," shoduje se Harel se svými drúzskými sousedy.
 

autor: Tomáš Rákos | 7. 7. 2008 19:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama