Živě: Golany zpět Sýrii? Nevěříme, říkají tamní lidé

Tomáš Rákos
7. 7. 2008 19:30
Olmert to jen hraje, tvrdí obyvatelé zabraného území
Minová pole jsou na Golanských výšinách všude.
Minová pole jsou na Golanských výšinách všude. | Foto: Tomáš Rákos

Golanské výšiny - Džíp s hebrejskými nápisy projel kolem stanu ověšeného syrskými vlajkami bez zájmu. Jako už tolikrát.

Kdyby plakáty s Bašárem Asadem plály v arabských vesnicích v Tel Avivu, izraelští vojáci by rozhodně zasáhli a portréty syrského prezidenta strhli.

V drúzském městě Madždal Šams na Golanských výšinách ale vládnou jiné poměry. S drobnými změnami od roku 1967, kdy Izrael někdejší syrské území po vyhrané válce zabral. Prý se možná vše změní, říkají v poslední době novinové titulky.

V Turecku proběhlo už několik kol nepřímých izraelsko-syrských jednání a na spadnutí jsou údajně i přímé rozhovory. Proslýchá se, že izraelská vláda v čele s premiérem Ehudem Olmertem zvažuje vrácení spoře obývané náhorní plošiny svému severnímu nepříteli.

Drúzové na Golanech tisknou své vlastní mapy. Výšiny označují jako území Syrské arabské republiky.
Drúzové na Golanech tisknou své vlastní mapy. Výšiny označují jako území Syrské arabské republiky. | Foto: Tomáš Rákos

Na místě tomu ale nikdo nevěří. Ať už jde právě o prosyrské drúzy, nebo izraelské osadníky.

Mír? Teď ještě ne

Stan byl ještě včera plný lidí. Představitelé místních drúzů - jedné z mnoha sekt šíitského islámu - ho v centru města vztyčili na podporu zhruba tuctu vězňů ze svých řad, kteří pobývají v izraelských věznicích.

Jak zde říkají: za boj proti okupaci. Ten byl vždy spíš symbolický, nenásilný. Rozhodně ve srovnání s palestinskými územími.
"Jsme Syřané, nikdo to nezmění," komentoval rozvěšené syrské prapory jeden z aktivistů Salmán Fachredin. Jeho názor sdílí naprostá většina bezmála dvacetitisícové komunity, jež tvoří polovinu celkového počtu obyvatel Golan.

Ti místní se od ostatních drúzů na severu Izraele liší. Nemají izraelské občanství, neslouží v armádě. Za svými náboženskými studii mohou cestovat do Damašku a pak zpět.

Izrael označují za okupační sílu. Hlasitě doufají, že se jednou znovu spojí se svými rodinami za hranicemi.

Málokdo z Izraelců by se chtěl malebné krajiny na Golanech vzdát.
Málokdo z Izraelců by se chtěl malebné krajiny na Golanech vzdát. | Foto: Tomáš Rákos

"Byla to jedna z největších etnických čistek," komentuje odchod stovky tisíc Arabů po Šestidenní válce Fachredin. "Návrat Golan Sýrii? Tomu nevěřím," dodává. "Jde o velkou příležitost, ale současná vláda míru se Sýrií nedosáhne."

Olmert půjde dřív než my

První židovská osada zde vyrostla hned po konci bojů před 41 lety. Od té doby se staly Golany bezpečným cílem miliónů turistů. Lákají je světově proslulé vinohrady, kopce a bezpočet rekreačních zařízení.

Význam Golan přesto naznačují nekonečná minová pole a projíždějící vojenská vozidla. Armáda argumentuje strategickou polohou, čtvrtina izraelských vodních zdrojů pochází právě odtud.

"Už mnoho politiků zvažovalo naše odsunutí," vzpomíná Jehuda Harel, člen Rady obyvatel Golanských výšin. V roce 1967 zakládal první osadu: Merom Golan. Kdyby náhorní plošina opravdu směřovala do syrských rukou, musel by s dalšími dvaceti tisíci Židy pryč.

Se sousední Sýrií je Izrael ve válečném stavu. Od války v roce 1967 tu je ale bezpečno.
Se sousední Sýrií je Izrael ve válečném stavu. Od války v roce 1967 tu je ale bezpečno. | Foto: Tomáš Rákos

Stejně jako obyvatelé osad z pásma Gazy před třemi lety. Také existenci jejich domovů považovalo mezinárodní společenství za porušení mezinárodního práva.

"Proč to naši politici pořád navrhují? Chtějí dobře vypadat v Evropě," soudí osadnický veterán. Nemá důvod nepochybovat o podpoře veřejnosti. Podle posledních průzkumů se tři čtvrtiny Izraelců nechtějí Golan vzdát.

"Myslím, že dřív než my bude muset odejít Olmert. Možná už za šest, sedm měsíců," shoduje se Harel se svými drúzskými sousedy.
 

 

Právě se děje

před 52 minutami

Vláda podpořila uzákonění dohody rodičů o dětech po rozvodu

Poslaneckou novelu občanského zákoníku, která má umožnit dohodu rodičů o opatrovnictví dětí a placení výživného po rozvodu bez rozhodnutí opatrovnického soudu, vláda na dnešním jednání podpořila. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu. Poslanecká novela je obsahově shodná s loňskou vládní předlohou, kterou ale Sněmovna dosud nezačala projednávat. Poslaneckou verzi by dolní komora podle předkladatelů měla schválit zrychleně už v prvním kole tak, aby novela byla přijata do říjnových sněmovních voleb. Platit by měla od začátku příštího roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy