Živě: Golany zpět Sýrii? Nevěříme, říkají tamní lidé

Tomáš Rákos
7. 7. 2008 19:30
Olmert to jen hraje, tvrdí obyvatelé zabraného území
Minová pole jsou na Golanských výšinách všude.
Minová pole jsou na Golanských výšinách všude. | Foto: Tomáš Rákos

Golanské výšiny - Džíp s hebrejskými nápisy projel kolem stanu ověšeného syrskými vlajkami bez zájmu. Jako už tolikrát.

Kdyby plakáty s Bašárem Asadem plály v arabských vesnicích v Tel Avivu, izraelští vojáci by rozhodně zasáhli a portréty syrského prezidenta strhli.

V drúzském městě Madždal Šams na Golanských výšinách ale vládnou jiné poměry. S drobnými změnami od roku 1967, kdy Izrael někdejší syrské území po vyhrané válce zabral. Prý se možná vše změní, říkají v poslední době novinové titulky.

V Turecku proběhlo už několik kol nepřímých izraelsko-syrských jednání a na spadnutí jsou údajně i přímé rozhovory. Proslýchá se, že izraelská vláda v čele s premiérem Ehudem Olmertem zvažuje vrácení spoře obývané náhorní plošiny svému severnímu nepříteli.

Drúzové na Golanech tisknou své vlastní mapy. Výšiny označují jako území Syrské arabské republiky.
Drúzové na Golanech tisknou své vlastní mapy. Výšiny označují jako území Syrské arabské republiky. | Foto: Tomáš Rákos

Na místě tomu ale nikdo nevěří. Ať už jde právě o prosyrské drúzy, nebo izraelské osadníky.

Mír? Teď ještě ne

Stan byl ještě včera plný lidí. Představitelé místních drúzů - jedné z mnoha sekt šíitského islámu - ho v centru města vztyčili na podporu zhruba tuctu vězňů ze svých řad, kteří pobývají v izraelských věznicích.

Jak zde říkají: za boj proti okupaci. Ten byl vždy spíš symbolický, nenásilný. Rozhodně ve srovnání s palestinskými územími.
"Jsme Syřané, nikdo to nezmění," komentoval rozvěšené syrské prapory jeden z aktivistů Salmán Fachredin. Jeho názor sdílí naprostá většina bezmála dvacetitisícové komunity, jež tvoří polovinu celkového počtu obyvatel Golan.

Ti místní se od ostatních drúzů na severu Izraele liší. Nemají izraelské občanství, neslouží v armádě. Za svými náboženskými studii mohou cestovat do Damašku a pak zpět.

Izrael označují za okupační sílu. Hlasitě doufají, že se jednou znovu spojí se svými rodinami za hranicemi.

Málokdo z Izraelců by se chtěl malebné krajiny na Golanech vzdát.
Málokdo z Izraelců by se chtěl malebné krajiny na Golanech vzdát. | Foto: Tomáš Rákos

"Byla to jedna z největších etnických čistek," komentuje odchod stovky tisíc Arabů po Šestidenní válce Fachredin. "Návrat Golan Sýrii? Tomu nevěřím," dodává. "Jde o velkou příležitost, ale současná vláda míru se Sýrií nedosáhne."

Olmert půjde dřív než my

První židovská osada zde vyrostla hned po konci bojů před 41 lety. Od té doby se staly Golany bezpečným cílem miliónů turistů. Lákají je světově proslulé vinohrady, kopce a bezpočet rekreačních zařízení.

Význam Golan přesto naznačují nekonečná minová pole a projíždějící vojenská vozidla. Armáda argumentuje strategickou polohou, čtvrtina izraelských vodních zdrojů pochází právě odtud.

"Už mnoho politiků zvažovalo naše odsunutí," vzpomíná Jehuda Harel, člen Rady obyvatel Golanských výšin. V roce 1967 zakládal první osadu: Merom Golan. Kdyby náhorní plošina opravdu směřovala do syrských rukou, musel by s dalšími dvaceti tisíci Židy pryč.

Se sousední Sýrií je Izrael ve válečném stavu. Od války v roce 1967 tu je ale bezpečno.
Se sousední Sýrií je Izrael ve válečném stavu. Od války v roce 1967 tu je ale bezpečno. | Foto: Tomáš Rákos

Stejně jako obyvatelé osad z pásma Gazy před třemi lety. Také existenci jejich domovů považovalo mezinárodní společenství za porušení mezinárodního práva.

"Proč to naši politici pořád navrhují? Chtějí dobře vypadat v Evropě," soudí osadnický veterán. Nemá důvod nepochybovat o podpoře veřejnosti. Podle posledních průzkumů se tři čtvrtiny Izraelců nechtějí Golan vzdát.

"Myslím, že dřív než my bude muset odejít Olmert. Možná už za šest, sedm měsíců," shoduje se Harel se svými drúzskými sousedy.
 

 

Právě se děje

před 26 minutami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

před 38 minutami

Bolivijský prezident Morales věří, že mandát obhájil v nedělním prvním kole voleb. Volební soud ale přestal zveřejňovat výsledky sčítání

Bolivijský prezident Evo Morales, který stojí v čele země už téměř 14 let, vyhrál první kolo nedělních prezidentských voleb. Podle předběžných výsledků, které po sečtení zhruba 84 procent hlasů oznámil volební soud, ale nezískal přes padesát procent hlasů, ani nezvítězil s desetiprocentním náskokem. Pokud se tyto výsledky potvrdí, bude se 15. prosince poprvé v této zemi konat druhé kolo prezidentských voleb. Podle pozorovatelů Organizace amerických států (OAS) ale volební soud už několik hodin nezveřejňuje další sčítání výsledků.

Podle dosud zveřejněných výsledků získal Morales 45,3 procenta hlasů a jeho největší soupeř Carlos Mesa 38,2 procenta hlasů. A zatímco Mesa po zveřejnění těchto výsledků už vyzval ostatní opoziční kandidáty, aby ho podpořili ve druhém kole, Morales prohlásil, že druhé kolo nebude, protože "věří v sílu venkova". Zatím totiž nebyly sečteny všechny výsledky z venkovských oblastí, kde má nynější prezident více příznivců než Mesa.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Provoz na lince metra A byl před sedmou hodinou znovu obnoven

Vyplývá to z informací na stránkách Dopravního podniku hlavního města Prahy. Provoz metra na lince A mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař se brzo ráno na necelé dvě hodiny zastavil kvůli střetu soupravy s člověkem. Osoba, která spadla do kolejišti ve stanici Skalka, svým zraněním na místě podlehla, řekla mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.

Cestující museli místo metra jezdit povrchovou dopravou, dopravní podnik kvůli tomu upravil trasy některých tramvají a autobusů, vyplývá z informací na jeho webu.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy