Vancouver/Boston - Slíbila ukázat, že zbabělé útoky teroristů amerického ducha nezlomí. A svůj slib splnila.
Symbolicky rok po bombových útocích bratří Carnajevů na bostonském maratonu se 33letá tanečnice, kterou jedna z nastražených pum připravila o nohu, opět postavila na pódium a dojala obecenstvo k slzám.
Věděla jsem, že budu opět tančit.
"Věděla jsem, že budu opět tančit. Věděla jsem, že musím, a tady mě máte. Jsem nadšená," řekla bezprostředně po své taneční kreaci na skladbu Ring My Bells od Enriqua Iglesiase Adrianne Haslet-Davisová.
Spolu se svým manželem byla - stejně jako 262 dalších lidí - zraněna 15. dubna minulého roku v cíli tradičního závodu v běhu. Jedna z nastražených, podomácku vyrobených výbušnin ji poranila tak vážně, že jí museli lékaři amputovat nohu pod kolenem.
Vrátím se, slibovala už v nemocnici
Už v nemocnici slibovala, že se naučí znovu chodit a zúčastní se dalšího maratonu. To, že by se měla vrátit na pódium, si ale tehdy říci netroufala.
Její příběh však zaujal ředitele odboru biomechatroniky Michiganského technologického institutu Hugha Herra. Rozhodl se, že jí zkusí pomoci.
Chtěl jsem jí pomoci vrátit se k tomu, co miluje, a ukázat, že lidského ducha nic nezlomí.
"Chtěl jsem jí pomoci vrátit se k tomu, co miluje, a ukázat, že lidského ducha nic nezlomí," vysvětlil Herr serveru Huffington Post. On sám přišel o nohy v roce 1982 poté, co při horolezení spadl ze skály. Sám si pak navrhl protézy a oblíbenému sportu se díky tomu může věnovat dodnes.
Než mohl Hugh Herr začít pracovat na protéze pro handicapovanou tanečnici, strávil desítky hodiny studováním pohybů, které nohy při tanci vykonávají.
Jeho úsilí přineslo ovoce. Mladá žena se s na míru vyrobenou protézou rychle sžila a nacvičila si vystoupení na technologickou konferenci TED 2014 ve Vancouveru. Doufá ale, že brzy vystoupí i v běžném představení.
Teď se však chystá na letošní ročník maratonu.
Bratři, kteří se nevzdali ani po 50 operacích
Haslet-Davisová není jediná, kdo se postavil nepřízni osudu čelem. Začít znovu se rozhodli i bratři Nordenovi, kteří museli krom amputace prodělat ještě dalších padesát operací. Šlo to pomalu, ale nakonec se 34letý J. P. a jeho o dva roky mladší bratr Paul vrátili do života.
Odstěhovali se od matky a založili si vlastní firmu. Nyní, kdy si Amerika připomíná rok od bostonského teroru, se nicméně celé jejich rodině vracejí děsivé vzpomínky.
J. P. Norden si osudový okamžik vybavuje do posledního detailu.
"Snažil jsem se vstát, ale nešlo to. Podíval jsem se dolů a zjistil jsem, že nemám nohu. Hořely mi kalhoty i košile,” vzpomíná. Měl ale štěstí.
Další běžci a záchranáři, kteří už stihli přispěchat na místo, se k němu rychle seběhli a uhasili ho.
Mladšího z bratrů výbuch odhodil stranou. Byl v šoku a nemohl se hýbat. Také on zíral na svou utrženou nohu a nemohl uvěřit tomu, co se stalo.
Myslel jsem na to, že ji musím sebrat, ale tělo mě neposlouchalo.
"Myslel jsem na to, že ji musím sebrat, ale tělo mě neposlouchalo," vzpomíná. S bratrem leželi několik metrů od sebe, křičeli na sebe, ale neslyšeli se. Výbuch jim protrhl ušní bubínky.
Přestože už se nyní oba bratři se svým údělem smířili, přiznávají, že byly chvíle, kdy chtěli všechno vzdát. "Vybavuji si, že mi máma jednou v koupelně pomáhala se svlékáním a já si říkal, že by bývalo lepší, kdybych tehdy zemřel," svěřil se deníku The New York Times J. P. Norden.
Cíl byl zřejmý. Útočníci chtěli zabít co nejvíc lidí
Bostonského maratonu se loni zúčastnilo na 27 tisíc lidí. Hodinu poté, co cílem proběhl první závodník, explodovaly na konci trasy dvě bomby ukryté v černých pytlích. Zahynuli tři lidé, dalších 264 utrpělo zranění.
Nálože tvořily tlakové hrnce obsahující velké množství kuličkových ložisek, jež měla zasáhnout co nejvíce lidí.
Útok podle vyšetřovatelů připravil dvacetiletý mladík čečenského původu Džochar Carnajev spolu se svým bratrem Tamerlanem. Ten byl zabit při přestřelce s policií, Džochar byl těžce zraněn a letos v listopadu by měl stanout před soudem. V případě usvědčení mu hrozí trest smrti.
Pomsta za Irák a Afghánistán
Carnajev byl na nemocničním lůžku obviněn z použití zbraně hromadného ničení a zlovolného ničení majetku s následkem zabití.
Prohlásil, že se necítí být vinen a že byl útok pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku. Spolu s bratrem prý plánoval také útok na newyorském Times Square.
Pietní akce potrvají v Bostonu po celý týden a vyvrcholí 21. dubna, kdy se uskuteční letošní ročník závodu. Pořadatelé hlásí enormní zájem a museli navýšit počet startovních čísel.
Letos se nic nestane, ujišťuje policie
Rozšířené startovní pole bude čítat 36 000 běžců, což je druhý nejvyšší počet závodníků v historii a jen o 2708 vytrvalců méně, než bylo při rekordním stém ročníku v roce 1996. Organizátoři by se podle ČTK nebránili dalšímu navýšení, ale na startu v Hopkintonu a také v ulicích města by to už mohl být problém.
Závod budou provázet velmi přísná bezpečnostní opatření a policie ujišťuje, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby opakování loňské tragédie zabránila.
