1. Druhá korejská válka je na spadnutí
Máme-li z očekávaných událostí tohoto roku vybrat tu, kolem které se bude obrazně řečeno točit celá zeměkoule, pak je to pravděpodobně hrozba války v Koreji.
Na konci listopadu 2017 se dramaticky změnila situace, když Severní Korea otestovala raketu Hwasong-15, která je schopná zasáhnout kterékoli místo ve Spojených státech a Evropě.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že nedovolí Pchjongjangu, aby mohl byť jen teoreticky ohrozit USA. Severokorejský vůdce Kim Čong-un ale právě takovou odstrašující sílu chce mít.
Válka by hrozila obrovskými ztrátami na lidských životech. Hlavně v Severní i Jižní Koreji a v Japonsku.
"Severokorejcům je celý život vštěpováno, že Američané jsou ztělesněním zla. Ti, kteří zůstanou Kim Čong-unovi loajální, budou bojovat partyzánským způsobem a v utajených buňkách. Bude to podobné jako v Iráku nebo Afghánistánu, ale intenzivnější," předpovídá Mark Fizpatrick, ředitel Mezinárodního institutu strategických studií ve Washingtonu.
Americký senátor Lindsey Graham na konci roku v rozhovoru pro list The Atlantic uvedl, že pokud severokorejský vůdce Kim Čong-un bude pokračovat v testech atomových náloží a balistických raket, je sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že prezident USA Donald Trump vydá příkaz k útoku na KLDR.
2. Návrat migrantů z Německa?
Německo nepřestane uprchlíky a imigranty přijímat, ale v roce 2018 chce deportovat více těch, kteří azyl nedostali.
Vláda chystá finanční pobídky pro ty, kteří se rozhodnou pro dobrovolný návrat. Do konce února má rodina nárok na jednorázový příspěvek tři tisíce eur, jednotlivci na tisíc eur. Podmínkou k odchodnému je souhlas s tím, že nebudou usilovat o návrat do Německa.
Zamítnutí azylu se týká především Afghánců nebo občanů afrických zemí.
Ministři vnitra Saska a Bavorska chtějí, aby spolková vláda situaci v tomto duchu posoudila a v příštím roce zrušila zákaz deportací do Sýrie.
Krajně pravicová a protiimigrantská Alternativa pro Německo vyzývá k dohodě mezi Berlínem a Damaškem o navracení syrských uprchlíků.
Francouzský Institut mezinárodních a strategických vztahů (IRIS) ve své analýze vývoje migrační krize pro rok 2018 nepředpokládá, že by se počet lidí snažících se dostat do Evropy oproti uplynulému roku zvýšil.
Varuje však, že na periferii Evropské unie (Libyi, na jihu Itálie či na řeckých ostrovech) se podmínky v uprchlických centrech ještě zhorší, a obává se, že veřejnou debatu o migraci v Evropě ovládne ještě více krajní pravice a její spojování migrace s kriminalitou a terorismem.
"Pro migranty se život v Evropě stane obtížnějším, více států jim omezí sociální podporu," uvádí se v analýze.
3. Chalífát se přesunuje do kyberprostoru
Chalífát, vyhlášený vůdcem Islámského státu Abú Bakrem Bagdádím, zmizel loni z mapy Iráku i Sýrie. Bagdádí ale kdesi v poušti na syrsko-iráckém pomezí žije a džihádisté virtuálně hrozí dál. Naposledy na internetu varovali Spojené státy před "smrští ohně" kvůli uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele.
Stoupenci Islámského státu změnili taktiku a prezentují zánik chalífátu jen jako jednu bitvu ve válce. Tedy jako součást boje, který je dlouhodobý. Výzvy a inspirace k teroristickým útokům v Evropě, na Blízkém východě a jinde nepoleví.
Úspěšnost útoků závisí hlavně na tom, zda se zpravodajské službě podaří v konkrétní zemi atentátu předejít.
Například Velká Británie loni zažila čtyři útoky islamistů, kontrarozvědka MI5 dalších devět odhalila a odvrátila.
Chalífát už neexistuje ve skutečnosti, ale v kyberprostoru ano. "Internet je základním nástrojem pro radikalizaci muslimů a žádná skupina v tom nebyla tak úspěšná jako IS," řekl agentuře Reuters Nikki Floris, náměstek ředitele FBI pro boj s terorismem.
4. Klidné volby pro Putina, obávané pro Trumpa
Rusové v březnu vyberou nového prezidenta a žádné drama to opět nebude. Lépe než kdokoliv jiný to charakterizovala ruská tisková agentura Tass, která v listopadu napsala, že se dosavadní prezident Vladimir Putin v květnu 2018 sejde s japonským premiérem. Jako by volby v březnu ani nebyly.
V samotném závěru roku volební komise vyřadila kandidaturu jediného Putinova skutečného oponenta. Alexeje Navalného.
To Donald Trump bude mít kongresové volby v listopadu podstatně složitější. Pokud do té doby nepřesvědčí více Američanů, že je dobrý prezident, hrozí mu, že v obou komorách Kongresu budou mít většinu opoziční demokraté.
Leccos už naznačily v prosinci doplňovací senátní volby v Alabamě. V jižanském, velmi konzervativním a tradičně republikánském státě prohrál Trumpem podporovaný kandidát Roy Moore.
A když volby takto dopadly v baště republikánů, jaká bude situace ve státech, kde je poměr voličů demokratů a republikánů vyrovnanější?
5. Reforma eurozóny
Francie a Německo chtějí v roce 2018 provést reformu eurozóny. Diskuse o její podobě by měla skončit do června, navrhl na summitu EU francouzský prezident Emmanuel Macron.
Před mnoha zeměmi tak stojí otázka, zda být v takzvaném tvrdém jádru Evropské unie, nebo mimo něj. Přitom je zřejmé, že rozhodujícím bude postoj k euru.
Zatímco slovenský premiér Robert Fico deklaroval, že si přeje být v tvrdém jádru, nový český premiér Andrej Babiš euro odmítl před volbami i po nich jako "zatím nevýhodné".
Po kritických letech souvisejících s pomocí Řecku se ale přímo v zemích eurozóny podařilo důvěru v jednotnou měnu obnovit. Podle průzkumu, zveřejněného na konci loňského roku Evropskou komisí, věří 74 procent obyvatel eurozóny v prospěšnost společné měny.
Podívejte se na rozhovor DVTV s novinářem a komentátorem týdeníku Economist Edwardem Lucasem:
