Grafika: Bolševická revoluce změnila chod dějin. Takhle se moci v Rusku chopil Lenin

Štěpán Plaček Jiří Kropáček Jan Gazdík Štěpán Plaček, Jiří Kropáček, Jan Gazdík
7. 11. 2017 20:15
Přesně před 101 lety se v Rusku chopili moci bolševici vedení Vladimirem Iljičem Leninem. Připomeňte si velkou grafiku Aktuálně.cz o jejich komunistické revoluci.

Odhalte plány klíčových aktérů revoluce

Víte, co si myslely klíčové postavy událostí v Rusku v bouřlivých měsících po pádu carského režimu v roce 1917, které vyvrcholily násilným bolševickým převzetím moci? Zkuste si kvíz a přiřaďte jednotlivé názory na situaci roku 1917 ke konkrétním aktérům.

načítám grafiku

Dny, které otřásly Ruskem

V září 1917 se v řadě důležitých sovětů přesunul poměr sil ve prospěch bolševiků a v říjnu se sešlo ilegální zasedání ústředního výboru, které rozhodlo o puči. To už byl v Petrohradě Lenin, který vypracoval plán převratu. Organizaci měl na starosti Lev Trockij.

2. listopadu – V Petrohradě zahájil činnost Vojenský revoluční výbor, který plánoval převrat. Plán převratu byl dílem Lenina, jeho provedení bylo pod vedením Trockého. Komisaři revolučního výboru nahradili velitele u řady ozbrojených pluků v Petrohradě.

4. listopadu – Petrohradský sovět uspořádal v dělnických obvodech úspěšná lidová shromáždění, kde promluvili bolševičtí činitelé.

5. listopadu – Ultimátum Kerenského vlády neprodleně požadovalo zrušení všech omezení činnosti petrohradského vojenského štábu. Vojenský revoluční výbor zahájil protiakci – byl vydán příkaz zabránit „protirevolučním silám“ vstoupit do města.

6. listopadu – Proti bolševikům prováděli vojenské akce kadeti vojenské akademie zvaní junkeři. Bolševické oddíly se ale nenechaly zastavit, navečer začaly systematicky obsazovat strategické body Petrohradu: mosty přes Něvu, vládní a veřejné budovy.

- V noci Lenin opouští ilegální byt v Petrohradě a pěšky a tramvají se dostává do sídla petrohradského sovětu. Zde je plně informován o událostech a plánech Vojenského revolučního výboru.

7. listopadu – den bolševického puče

Ráno se v ulicích Petrohradu objevilo Leninovo prohlášení Občanům Ruska, které oznamovalo sesazení prozatímní vlády a předání moci do rukou Vojenského revolučního výboru. Prohlášení bylo ve skutečnosti předčasné a událostem teprve předcházelo.

- Brzy ráno byl celý Petrohrad pod kontrolou ozbrojených složek petrohradského sovětu – vyjma Zimního paláce.

- Šéf prozatímní vlády Kerenskij se v přestrojení dostal ze Zimního paláce a vypravil do Pskova. Tam se neúspěšně pokoušel přesvědčit velitele štábu severní fronty, aby vyslal do Petrohradu jednotky. Kerenskij se po nezdařené misi uchýlil do ilegality mimo Petrohrad.

- Prozatímní vláda zůstávala izolovaná v Zimním paláci a stále čekala na vojenské síly.

- Povel k útoku měl být původně vydán v 15 hodin, ale i poté byl několikrát odložen. K uzavření obklíčení ze strany revolucionářů došlo až kolem 18 hodin odpoledne.

- I poté se povel k útoku na Zimní palác protahoval kvůli řadě zmatků, například ohledně způsobu vydání rozkazu. Až později večer, ve 21:45, jej měl dát výstřel z křižníku Aurora.

- Ve Smolném paláci začal II. všeruský sjezd sovětů, po výstřelu z Aurory řada umírněných delegátů sjezd na protest opustila, čímž přenechali většinu bolševikům. Plénum schválilo dva dekrety navržené Leninem: dekret o míru a dekret o půdě.
- Obléhatelé dali obráncům čas, aby mohli opustit palác. Pak začali střílet ostrými náboji. Vzhledem k poměrně slabému odporu obránců se útočníkům postupně dařilo vniknout do paláce a odzbrojovat obléhatele.

- Kolem druhé hodiny ráno obléhatelé našli místnost, kde zasedala vláda. Jednotka ministry prozatímní vlády zatkla.

načítám grafiku

Nenápadný puč

Většina petrohradského povstání proběhla za poměrně klidného chodu života v metropoli. Na občasnou střelbu byli obyvatelé města za poslední období již vesměs zvyklí.

Obrana Zimního paláce
1800 junkerů a kozáků, včetně ženského oddílu Oběti: žádné, pouze ranění

Obléhatelé Zimního paláce
8000 ozbrojených vojáků a dělníků Oběti: 6 mrtvých

Aktéři dramatického roku 1917

×

Car Mikuláš II.

BŘEZEN 1917

Petrohradský sovět

Prozatímní vláda

PARALELNÍ MOC

PARALELNÍ MOC

Eseři

Kadeti

Menševici

Bolševická strana

HLAVNÍ POLITICKÉ STRANY

Vojenský

revoluční výbor

LISTOPAD 1917

II. všeruský

sjezd sovětů

Rada lidových komisařů

Petrohrad: místa, kde se rodila bolševická revoluce

Podívejte se na místa Petrohradu, která sehrála úlohu v událostech roku 1917: nádraží, kde Lenin řečnil po příjezdu z německého exilu, sídlo petrohradského sovětu, současné kotviště křižníku Aurora, jehož výstřel zahájil útok na Zimní palác, či jeden z tajných bytů, který bolševici využívali jako úkryt.

Důsledky bolševické revoluce

Bolševická revoluce 7. listopadu 1917 měla podle historiků fatální důsledky pro Rusko a následně celý svět. Její důsledky pociťujeme dodnes.

"Nejzásadnější a nejtragičtější událost 20. století, kdy se v největší zemi světa dostala k moci krajní levice v čele s Leninem, což ovlivnilo celý svět. V Rusku je bolševický komunismus dodnes silně zakořeněn, jakkoliv se snaží tvářit jako demokratická země. Je tím převratem bohužel poznamenáno - a vzhledem k jeho velikosti, nezanedbatelné síle i blízkosti vlastně i my a nejenom my - dodnes." Dalibor Vácha, historik

"Po tři čtvrtě století tvrdého totalitního režimu, pár letech perestrojky, jelcinismu, koketování s demokracií a brutální privatizaci národního bohatství ztratila většina Rusů všechny iluze, takže se rozhodli, že demokracie pro ně není. Že největší zemi světa je třeba řídit přinejmenším autoritativně." Libor Dvořák, rusista

Jak se o bolševické revoluci vyjadřoval její strůjce

"Nejbližší léta povedou v Evropě k lidovým povstáním vedeným proletariátem proti vládě finančního kapitálu, proti velkobankám, proti kapitalistům a tyto otřesy nemohou skončit jinak než vyvlastněním buržoazie, vítězstvím socialismu. My staří se možná nedočkáme rozhodujících bojů této nadcházející revoluce." V. I. Lenin, přednáška v lednu 1917 v Curychu

"Připomeňte si hlavní etapy naší revoluce. První etapa, abych tak řekl čistě politická, trvala od 25. října do 5. ledna, do rozehnání Ústavodárného shromáždění. Za nějakých deset týdnů jsme udělali pro skutečné a úplné vymýcení zbytků feudalismu v Rusku stokrát víc než menševici a eseři za osm měsíců, když oni byli u moci (únor-říjen 1917)." V. I. Lenin, Pravda, 28. 8. 1921

"Před 150 a 250 lety slibovali pokrokoví vůdcové revoluce národům, že osvobodí lidstvo od středověkých privilegií, od nerovnoprávného postavení ženy a od státních výsad toho nebo onoho náboženství (nebo ,ideje náboženství’, ,nábožnosti’ vůbec), od nerovnoprávného postavení národů. Slibovali - a nesplnili. Nemohli splnit, neboť jim v tom zabránila ,úcta’ - k ,posvátnému soukromému vlastnictví’. V naší proletářské revoluci nebylo této proklaté ,úcty’ k těmto tisíckrát prokletým středověkým přežitkům a k tomuto ,posvátnému soukromému vlastnictví’." V. I. Lenin, Pravda, 18. 10. 1921

"Z imperialistické války a z imperialistického míru vyprostila první stovku milionů lidí na světě první bolševická revoluce. Další revoluce vyprostí z takových válek a z takového míru celé lidstvo." V.I. Lenin, Pravda, 18. 10. 1921

Zdroje informací: Zrod velmoci, Michal Reiman a kol., Karolinum | Osudové okamžiky XX. století, K. Pacner, Plus | Krvavé země, Timothy Snyder, Paseka/Prostor | ČTK
Zdroje fotografií: Fotobanka ČTK | Profimedia | Shutterstock | Archiv Tomáše Jakla | Vojenský historický ústav | Wikipedie - Bundesarchiv

 

Právě se děje

Další zprávy