Totální chaos v Řecku. Běžencům začali pomáhat i turisté

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 14. 8. 2015 9:26
Na řeckých ostrovech kolabuje systém přijímání uprchlíků. Vládě v Aténách chybí kvůli dluhové krizi peníze. S každým dnem jich přitom do země dorazí dalších tisíc.
Syrští uprchlíci na ostrově Kos. Jen za červenec k břehům ostrova připlulo na 7000 běženců.
Syrští uprchlíci na ostrově Kos. Jen za červenec k břehům ostrova připlulo na 7000 běženců. | Foto: Reuters

Atény - Řecko zažívá jedno z nejtěžších období ve své novodobé historii.

Kromě vleklé ekonomické krize čelí největší migrační vlně od 2. světové války. A podle mezinárodních organizací ji nezvládá.

OSN dokonce v souvislosti s uprchlíky na Peloponéském poloostrově hovoří o "totálním chaosu".

Nárůst uprchlíků? 750 procent

Srpnová zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k řeckým břehům dorazilo od začátku roku do konce července na 124 000 uprchlíků, což je v porovnání se stejným obdobím roku 2014 nárůst o 750 procent.

Každý den jich navíc přibude zhruba tisícovka dalších, přičemž velkou část tvoří ženy s malými dětmi. Všichni jsou po vylodění ve vysněné Evropě vystaveni otřesným podmínkám.

Zadlužená země se jim sice snaží poskytnout základní služby, ovšem ty jsou - vzhledem k faktu, že přijímací střediska na ostrovech jsou čím dál přeplněnější - velmi omezené. Ruku v ruce s tím jdou špatné hygienické podmínky a nedostatek jídla. Tisíce nově příchozích jsou proto nuceny nocovat venku, kde nemají k dispozici dostatek pitné vody či toalet. Ani příděly jídla, navzdory snahám úřadů, zdaleka nestačí všem.

O neutěšené situaci vypovídá i úterní incident, kdy několik set uprchlíků na ostrově Kos zablokovalo hlavní pobřežní silnici. Na protest proti pomalé administrativě.

Podle informací humanitární organizace Lékaři bez hranic dorazilo na ostrov během července 7000 uprchlíků. Často musí stát několikahodinové fronty na přímém slunci, aby mohli být vůbec registrováni. Není jim poskytnuto již žádné další místo, a policejními zásahy jsou dokonce vyháněni z veřejných prostranství na okraj města.

Peníze docházejí

Mezi obyvateli řeckých ostrovů se - navzdory vlastním problémům - šíří vlna solidarity. "Nemůžeme se jen tak dívat na ty stovky vysílených lidí s dětmi a nechat je umírat na ulicích. To je nemožné. Nechat někoho jen tak zemřít je zločin," vysvětlil listu The Guardian muž, jenž společně s dalšími lidmi vybudoval ze starého skautského tábora provizorní přijímací centrum pro uprchlíky.

Pouhý soucit a nadšení ovšem nestačí. Lidé nemají peníze a bez vládní podpory podobné projekty nemohou trvat věčně.

Skupina dobrovolníků, která na ostrově Kos poskytovala z vlastních zdrojů jídlo bezmála tisícovce uprchlíků, musela ukončit svoji činnost právě kvůli nedostatku peněz a času.

"Všichni naši dobrovolníci jsou zaměstnaní. Každý má svoji vlastní práci a musí si na pomoc najít čas. Jídlo jsme připravovali sami a to trvá spoustu hodin a stojí to spoustu peněz. A my moc peněz nemáme. Jsme jen parta přátel," uvedl pro server BBC jejich vedoucí člen.

Čím dál častěji se objevují zprávy, že pomáhají i turisté. Někteří s sebou berou oblečení navíc, aby ho mohli poskytnout strádajícím, což Aktuálně.cz potvrdila i Constantine Theisen z Lékařů bez hranic.

"Všimla jsem si tohoto pozitivního fenoménu. Když turisté trávící prázdniny na Lesbu a Kosu vidí, jakým způsobem jsou lidé nuceni přespávat venku v parcích nebo na náměstích, pokouší se jim pomáhat. Někteří jim nosí lahve s vodou, jiní dokonce obětují pár dní ze své dovolené a zapojí se mezi místní aktivisty. Pomůže vlastně cokoliv, dokonce i pouhé posezení s rodinami a popovídání si s nimi o jejich cestě," říká Constantine.

Nedostatek tlumočníků

Právě Lékaři bez hranic jsou na mnoha místech jediným poskytovatelem lékařské pomoci uprchlíkům, kteří se právě vylodili. Lidé překonávající Středozemní moře trpí nejčastěji kožními infekcemi, dýchacími potížemi, ale i nejrůznějšími zraněními.

Všechny tyto problémy se během jejich dalšího putování kvůli ztíženým životním podmínkám dále horší.

Jednotlivé týmy spolupracují s místními komunitami, které zároveň vyvíjejí tlak na místní orgány, aby jednaly. Práci ztěžuje jazyková bariéra, proto zaměstnávají vlastní překladatele, kteří pracují přímo s lékařskými týmy.

Řeckým orgánům ale tlumočníci chybí. Úředníci, policisté, a dokonce i členové pobřežní stráže tak používají pouze angličtinu, což jejich práci ještě více komplikuje.

Systém přijímání uprchlíků je na řeckých ostrovech vůbec na pokraji kolapsu.

Eva Cosse z organizace Human Rights Watch to v listu Daily Mail komentuje slovy: "Řecké úřady prostě nejsou schopné vypořádat se s tak obrovskými počty imigrantů v kombinaci s prohlubující se hospodářskou krizí. Existuje proto reálné riziko, že se situace bude v příštích dnech jedině zhoršovat."

Začarovaný kruh řecké dluhové krize

Řecko se navíc dostává do začarovaného kruhu. Rostoucí počet uprchlíků zatěžuje už tak zdecimovanou řeckou ekonomiku. Kvůli tomu pak přicházejí rozpočtové škrty, které mají za následek mimo jiné snižování hraničních kontrol. A to usnadňuje běžencům cestu do Řecka.

"Současná situace je porušením závazků Řecka a celé Evropské unie vůči žadatelům o azyl a migrantům. Vzhledem k hluboké hospodářské krizi, které Řecko čelí, nelze předpokládat, že se s ní dokáže vyrovnat samo," je přesvědčen šéf mise Lékařů bez hranic v Řecku Stathis Kyroussis.

Unie již přislíbila pomoc, kterou nejpozději v září poskytne přímo UNHCR, a to na koordinaci příjmu uprchlíků na řeckých ostrovech. Evropská komise pro změnu v pondělí schválila Řecku pomoc ve výši 474 milionů eur, a to na příštích šest let.

Zoufalý stav by mohl zlepšit i další záchranný balíček, jehož prostřednictvím by měli Řecku půjčit až 86 miliard eur. Ale hledat východisko z ekonomické krize je běh na dlouhou trať a na řeckých ostrovech se hraje o čas.

Pod tlakem neutuchající kritiky se řecké orgány snaží jednat. Vláda vyslala k ostrovu Kos obchodní loď, která dokáže ubytovat až 2500 běženců. Plavidlo bude od pátku sloužit nejen k poskytnutí přístřeší, ale také jako další místo pro kontrolu dokladů a registraci migrantů.

Stejně tak byly z Atén na Kos vyslány jednotky pořádkové policie a další policejní posily z okolních ostrovů. “Krize vrcholí právě teď. Potřebujeme, aby se věci daly do pohybu rychle, nejlépe hned," uzavírá Constantine Theisen z Lékařů bez hranic.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Italská policie provedla razie kvůli pádu janovského mostu

V rámci vyšetřování okolností tragického pádu mostu v Janově provedla nyní italská policie razie v sídle provozovatele dálniční sítě Autostrade per l'Italia (ASPI) a její dceřiné firmy SPEA, která dohlíží na bezpečnost staveb. Dnes o tom informovala agentura APA. Při neštěstí loni přišlo o život 43 lidí, dosavadní vyšetřování ukazuje na závažná bezpečnostní pochybení. Vlastníkovi obou společností, holdingu Atlantia, v důsledku hrozí, že přijde o koncesi na provoz dálnic.

Dálniční Morandiho most v Janově se loni v srpnu zřítil v délce 100 metrů. Tragédie vyvolala obavy o bezpečnost mostů v italské dálniční síti. Uvedené firmy čelí podezření, že falšovaly dokumenty o bezpečnostních kontrolách na mostech před neštěstím i po něm. Podle zjištění italského tisku byly už od roku 2014 obeznámeny s rizikem zřícení stavby. Tři zástupci firmy proto skončili ve vazbě, desítky dalších manažerů úřady vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy