Naše společnost zkolabuje, říkají Řekové a bojí se chaosu

Tereza Holanová Tereza Holanová
5. 8. 2015 6:43
Odchod Řecka z eurozóny se před pár dny podařilo zažehnat. Podle obyčejných lidí ale země stále ještě klesá ke dnu.
Řecká krize. Ilustrační foto
Řecká krize. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Atény - Odchod Řecka z eurozóny se během července podařilo zažehnat. Do místních bankomatů se vrátily peníze, dluhová krize už nezaplňuje titulní stránky evropských novin a v průběhu srpna by měli zahraniční věřitelé schválit další záchranný balíček. V jeho rámci mají Řecku půjčit až 85 miliard eur.

Na první pohled je tedy jihoevropská ekonomika z nejhoršího venku. Lidé oslovení online deníkem Aktuálně.cz ovšem mají na situaci jiný názor.

"K žádnému posunu k lepšímu nedošlo. Jakmile začnou platit všechny nové škrty, tak se naše situace naopak ještě zhorší," zdůrazňuje Danai Vafidou, která vyučuje na základní škole v Aténách.

Výměnou za další půjčku totiž musí Řecko podstoupit tvrdé úspory. Některé vláda schválila již v červenci, včetně zvýšení daně z přidané hodnoty. K dalším patří třeba posunutí věku odchodu do důchodu, modernizace trhu práce či privatizace. Nové škrty přitom na začátku července přes 61 procent Řeků odmítlo v referendu a k tomu, aby řekli Ne, je tehdy vyzýval přímo premiér Alexis Tsipras - který ovšem následně kývl na ještě tvrdší reformy.

Společnost zkolabuje

Podle Vafidou potrvá několik měsíců, než Řekové úspory pocítí. "Pak ale bude teprve špatně," bojí se a říká, že toto je "všeobecný pocit". "Celá naše společnost zkolabuje a nastane chaos bez ohledu na to, zda máme, nebo nemáme euro," varuje. 

V mnoha případech už přitom podle ní není kde šetřit. "Takže vláda od nás nic moc nezíská a nevím, co se bude dít potom. Nechápu, proč jsou Evropané tak posedlí politikou, která nikomu nepomůže. Je to absurdní," stěžuje si.

Obyčejní lidé na tom podle ní nejsou o nic lépe než před měsícem, kdy byly zavřené banky a vážně se mluvilo o návratu k drachmě.

Podobný názor má i psycholog Christos Kaspersky. „Ale samozřejmě záleží na tom, co považujete za nejhorší. Jestli zavřené banky, nebo to, že tu máme rodiny, které žijí bez elektřiny a nemohou si dovolit zdravotní péči," dodává.

Tento pesimismus přitom sdílejí i Řekové, kteří hlasovali v referendu pro reformy a další spolupráci s evropskými věřiteli. "Myslím si, že na úplné dno jsme se ještě nedostali,“ předpokládá studentka Konstantia Natsiou. "I když tu už teď málokdo věří, že by mohl nastat Grexit, tak jsme zatím ještě nepocítili skutečné dopady té poslední dohody. Podle mě to bude kritické až tak od září," dodává.

Omezení trvají

Fronty před bankomaty na většině míst v Řecku polevily, stejně tak se už nestává, že by kvůli výběru hotovosti bylo nutné obejít více míst - a hledat bankomat, kde jsou ještě peníze.

Řekové si ale stále mohou vyzvednout jen 420 eur týdně. Stejně tak platí omezení pro platby do ciziny, nelze otevírat nové účty ani předčasně splácet půjčky, pokud to nebude hotově nebo penězi ze zahraničního konta.

S komplikacemi se místní přitom setkávají i jindy. "Chtěl jsem si objednat z Británie notebook, nepodařilo se ho ale zaplatit kartou," popisuje Kaspersky. "Poslal jsem proto peníze kamarádovi, který ho koupil. Když přijel před pár dny do Řecka na prázdniny, přivezl mi ho," dodává. S touto platbou podle svých slov problém už neměl. "E-shop mi ji odmítl proto, že si nebyli jistí, jestli by jim od mé banky peníze skutečně přišly," tvrdí Řek.

Ani on přitom ještě tamním bankám stoprocentně nevěří. Nejvyšší povolenou částku už sice nevybírá, zároveň si ale nemyslí, že by jeho úspory byly v bezpečí. Větší jistotu bude mít prý teprve, až začne běžet další záchranný program. "Osobně si vybírám jen to, co potřebuji, zbytek mám dál v bance. Jen budoucnost ukáže, co byla správná volba," souhlasí s ním Vafidou.

"Už se nebojím tolik jako před měsícem. Kdyby ale teď všechna omezení skončila, tak podle mě skoro každý půjde do banky a raději si to, co tam má, vezme. Holt nejistota," shrnuje aktuální náladu v Řecku Natsiou.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Držitel několika francouzských filmových cen podlehl rakovině

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Stanici BFM TV to oznámil umělcův agent. Držitel několika francouzských filmových cen César Bacri podlehl rakovině.

Bacri se narodil v roce 1951 na severu Alžírska. Na začátku 60. let se s rodinou přestěhoval do Francie, na stříbrném plátně i na divadelních prknech se poprvé objevil v 80. letech. V této době se setkal také se svou pozdější partnerkou, režisérkou a scenáristkou Agnès Jaouiovou, s níž spolupracoval na řadě divadelních her a filmů. Jejich poslední snímek - komedie Place publique (Veřejné místo) - byla do francouzských kin uvedena v roce 2018.

V 90. letech získal společně s Jaouiovou první divadelní Moliérovu cenu a za scénář ke komedii režiséra Alaina Resnaise Smoking/No Smoking (Kouření/Zákaz Kouření) také Césara. Tuto cenu za scénář získal ještě několikrát, jednoho Césara dostal za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Šest členů rady vlády pro Romy kritizuje ombudsmana za postoj ke strategii integrace. Křeček cíleně podkopává důstojnost Romů i svého úřadu, uvedli

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Svět knihy bude v červnu, pořadatelé jsou připraveni testovat návštěvníky

Po loňském zrušeném ročníku veletrhu Svět knihy Praha jej pořadatelé chtějí letos uspořádat od 10. do 13. června, tedy o měsíc později, než bývá zvykem. Akce by se měla konat jako tradičně v Průmyslovém paláci na Výstavišti v pražských Holešovicích. Maximum literárního programu však organizátoři plánují přesunout mimo palác, aby eliminovali úzký kontakt mezi návštěvníky. Pořadatelé jsou také připraveni provádět na místě antigenní testy.

Čestným hostem má být Francie. Zvláštní pozornost má být dopřána i Polsku, které se mělo zúčastnit loňského zrušeného ročníku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy