Dvojice se společně nechala vyfotografovat v křeslech před knihovnou z roku 1821, která čítá patnáct tisíc titulů a patří k pýše vily La Grange na břehu Ženevského jezera. Tedy v budově, kde se schůzka konala.
"Summit byl úspěšný a proběhl se znaménkem plus," zhodnotil schůzku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve smyslu konkrétních dopadů není moc co hodnotit, protože se oba státníci dohodli jen na jediné věci: návratu velvyslanců obou zemí do Moskvy a Washingtonu. Což se čekalo.
Uvedli také, že chtějí obnovit jednání o snížení počtu atomových zbraní, o takzvané dohodě Nový START. Podpisy pod americkými smlouvami o odzbrojení jsou ale spíše formalitami, protože obě strany disponují větším arzenálem, než by aktuálně mohly použít.
Podstatné na summitu bylo hlavně to, o čem Putin ani Biden před novináři nehovořili. Tedy že Bidenova administrativa nebude sankcionovat rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2. Ten povede zemní plyn z Ruska po dně Baltského moře rovnou do Německa a vynechá tranzitní země, jako jsou Ukrajina nebo Polsko. K jejich nevoli, k radosti Ruska a k úlevě Německa, které svoji ekonomiku a energetickou bezpečnost odmítá spojovat s politikou vůči Rusku.
Předchozí americký prezident Donald Trump pohrozil sankcemi všem firmám, které se na plynovodu podílejí. Biden hrozbu stáhl, takže opoziční Republikáni ho nyní vykreslují jako slabého vůči Kremlu. Před volbami paradoxně vykreslovali demokraté úplně stejně Trumpa, který Putina veřejně nikdy nekritizoval.
"Biden chce zmírnit napětí ve vztazích obou zemí, ale nemyslím si, že je totéž přání Putina," prohlásil bývalý Trumpův poradce pro bezpečnostní otázky Tim Morrison.
Spíš setkání než summit
"Ani bych to nenazval summitem, opravdu jen setkáním. Nikdo nic neočekával, protože v současnosti není žádný prostor pro rusko-americkou spolupráci. Americká strana se snaží trochu srazit teplotu na teploměru v napjatých vzájemných vztazích a zároveň namalovat červenou čáru, jejíž překročení v některých věcech nebude tolerovat," uvedl pro agenturu Reuters analytik Max Bergmann z výzkumného ústavu Center for American Progress.
V Ženevě se představitelé velmocí setkali po jedenatřiceti letech. V roce 1985 se v tomto městě, ale v jiné vile, sešli poprvé tváří v tvář americký prezident Ronald Reagan a nový sovětský vůdce Michail Gorbačov. Ti se ovšem navzájem neznali, zatímco Biden a Putin se znají dobře. Biden byl osm let Obamovým viceprezidentem a s Putinem jednal kromě jiného i v Moskvě.
Ženevská schůzka mezi Reaganem a Gorbačovem sama o sobě nepřinesla nic víc než jejich první kontakt. Přispěla ale k pozdějšímu průlomu ve studené válce. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se zlepšily natolik, že Reagan svůj původní slogan o "sovětské říši zla" z roku 1981 zmírnil a prohlásil, že věci se mění. Biden neoznačil Rusko za říši zla, ale nedávno prohlásil, že Vladimir Putin je zabiják. Bude časem i on tento výrok mírnit, jako tři desetiletí před ním Reagan?
Video: Biden s Putinem prozradili, o čem mluvili
