Summit Bidena a Putina nepřinesl velké výsledky, píše tisk. Schůzku zhodnotil i Trump

ČTK ČTK
17. 6. 2021 11:07
Středeční schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesla podle hodnocení evropského tisku viditelnou změnu do chladných vztahů obou zemí. Deníky ji většinou vidí jako možný první krok k budoucímu zlepšení. Ruská média si zase všímají reakce Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.
Joe Biden s Vladimirem Putinem prozradili, o čem na společné schůzce v Ženevě mluvili. | Video: Reuters

Podle bruselského webu Politico přinesl summit jen málo hmatatelných výsledků a společné komuniké evokovalo rok 1985, kdy tehdejší prezidenti Ronald Reagan a Michail Gorbačov na sklonku studené války podepsali rovněž v Ženevě prohlášení odmítající jaderné útoky.

"Ale zvláště spojenci z EU, kteří doufají, že jim Biden pomůže uniknout z negativní spirály vztahů s Ruskem, o níž mluví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, budou nyní muset vložit dostatek důvěry v to, že americký lídr dokáže ukout pouto s mužem, který mátl a někdy až rozhněvával čtyři americké prezidenty," napsalo Politico s odkazem na to, že Putin si již ve funkci potřásl rukou s kvartetem Bidenových předchůdců.

Podle britského listu The Guardian byl summit jasným důkazem, že "podivná a nepředvídatelná" éra minulého prezidenta Donalda Trumpa je definitivně u konce. Deník připomněl Trumpovu schůzku s Putinem v Helsinkách v roce 2018, kde ke zděšení americké administrativy dal šéf Bílého domu ve věci údajného ruského vměšování do amerických voleb více na Putinova slova než na zjištění svých tajných služeb.

Oproti tehdejší "katastrofě" byl středeční summit "normální" a vrátil věci do předvídatelných mezí, píše deník. Dodává nicméně, že se ukázal trvající Putinův negativní pohled na Washington.

Také francouzský deník Le Parisien konstatoval, že bylo setkání samo o sobě známkou jistého uklidnění vztahů, vyplynulo z něj však, že "vztah mezi oběma mocnostmi zůstává napjatý".

Belgický Le Soir si všímá Putinovy neobvyklé dochvilnosti, kterou označuje za známku toho, že mu na schůzce s Bidenem skutečně záleželo. "Ruský prezident, známý svými promyšleně využívanými zpožděními s cílem rozhněvat americké protějšky, nyní neměl v úmyslu opozdit svůj příchod na scénu," konstatuje list s tím, že šlo možná o dobré znamení pro další vztahy obou velmocí.

"Rusko jako jediný vítěz"

Ruská média se většinou vyhýbají analýze skrytých významů a věnují se spíše základním výsledkům setkání, konstatoval ruský servis BBC.

"Od samého začátku jsme varovali před přehnanými očekáváními (…). Ale nyní mohu říci, především na základě zhodnocení samotného prezidenta, že proběhl spíše se znaménkem plus," řekl rádiu Echo Moskvy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj měli lídři "možnost přímo přednést svá stanoviska, více či méně pochopit, kde mohou spolupracovat a kde v současné době spolupráce nebude fungovat kvůli kvůli kategorickým rozporům v názorech".

Podle Peskova se Biden s Putinem na summitu rovněž shodli, že je zapotřebí co nejdříve začít jednat o nových úmluvách o kontrole jaderných zbraní. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru s listem Kommersant uvedl, že první bilaterální jednání je "otázka spíše týdnů, a nikoliv měsíců".

Korespondent deníku Kommersant Andrej Kolesnikov, jenž se do Ženevy vypravil na palubě prezidentského letounu, se podle BBC domnívá, že Putin si vzal schůzku s Bidenem k srdci, byť to hned nepřiznal.

Zpravodaj Kolesnikov svůj závěr vyvozuje zejména z toho, jak podrobně a srdečně podle něj šéf Kremlu odpovídal po jednání na dotazy novinářů. Putin se podle něj například podělil o dosud neznámé podrobnosti kolem slov Bidena, který ho před časem označil za zabijáka. "Poté mi prezident Biden telefonoval, vysvětlili jsme si to, mně ta vysvětlení postačují. Navrhnul nám setkání. To je jeho iniciativa! Setkali jsme se. Já jsem se znovu přesvědčil, že prezident Biden je člověk dostatečně zkušený," cituje Kommersant ruského prezidenta.

Ruské tiskové agentury si pak všímají i prohlášení bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. "Trump označil Rusko za jediného vítěze summitu v Ženevě," píše například Ria Novosti.

Některá média si popisují i reakce amerického tisku nebo veřejnosti. Například agentura Ria Novosti věnuje zvláštní text reakcím čtenářů amerického zpravodajského serveru konzervativní stanice Fox News na rusko-americký summit. "Slaboch. Američané byli z Bidena po summitu s Putinem rozčarovaní," píše v titulku agentura a dodává, že mnoho čtenářů webu mělo pocit, že vedle svého ruského protějšku se americký demokratický prezident neukázal z nejlepší strany.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy