Moskva – Pád letadla s Alexandrovci do Černého moře a smrt velvyslance v Ankaře Andreje Karlova jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina špatným koncem jinak dobrého roku.
Ruská ekonomika má sice hlavně kvůli nízkým cenám ropy problémy, bojuje s inflací a oslabením rublu. Ale fatální kolaps ruskému hospodářství nehrozí a Mezinárodní měnový fond na příští rok předpovídá ekonomice Ruska mírný růst.
Z hlediska příjmů a spotřeby domácností sice bude příští rok znovu slabý, ale ne natolik, aby to Putina vážně ohrožovalo.
"Ruské hospodářství připomíná člověka, který utrpěl v důsledku silného nárazu, moc ho neléčili a položili ho se svázanýma rukama na mokrý plech. Ale přesto přežil a snaží se vstát a projít se po chodbě. Tím spíš, že mu slavnostně věnovali berle, aby se o ně opíral,“ napsal server rg.ru.
V parlamentních volbách Putinova strana Jednotné Rusko podle oficiálních výsledků jasně dominovala. Kremelská vláda zpřísňuje kontrolu internetu a zvýšila tresty pro prezidentovy oponenty, kteří ho kritizují na sociálních sítích. Zatčení ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva má prokázat, že Moskva s korupcí bojuje ve stylu "padni komu padni".
Úspěchy za hranicemi
Především se ale Putinovi dařilo v roce 2016 za hranicemi Ruska.
Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Spolu s ním ve Washingtonu nastoupí administrativa, která bude alespoň zpočátku k Rusku vstřícnější, než byly ty předchozí. Zvažuje zrušení protiruských ekonomických sankcí kvůli anexi Krymu a nevadí jí ani ruská vojenská podpora syrského režimu.
I v Evropě pomalu mizí podpora protiruských sankcí. V prosinci je sice lídři EU znovu prodloužili o půl roku, ale mnozí tvrdili, že je to naposledy.
Britové v referendu rozhodli o Brexitu, takže globální vliv Evropské unie se zmenší. To je v Moskvě rozhodně důvod k radosti, ne ke smutku. Ve Francii jsou favority na postup do druhého kola prezidentských voleb 7. května Francois Fillon a Marine Le Penová.
Oba vstřícní k Rusku, oba chtějí zrušit sankce a s Moskvou spolupracovat. Le Penová dokonce hovoří o možnosti uznat anektovaný Krym za součást Ruska.
Putin tak letos kromě ruských parlamentních voleb do jisté míry vyhrál i v amerických volbách, britském referendu, a dokonce i ve Francii, kde se prezidentské volby uskuteční až za několik měsíců.
Syrský režim mimo nebezpečí
Nejen Spojené státy a Evropa, ale také Blízký východ Putinovi letos vycházel. V září 2015 se rozhodl riskovat a přímo vstoupit do války v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. Zapojením letectva a speciálních pozemních jednotek.
Povstalci v prosinci prohráli v Aleppu a závěrem je, že se Asad s Ruskem a Íránem v zádech udrží u moci, byť je Sýrie fakticky rusko-íránským protektorátem. Válka bude pokračovat, ale režim už není kriticky ohrožen. Ruský vliv potvrdilo příměří, na kterém se od 30. prosince dohodli Asad a opozice za prostřednictví Moskvy a Ankary.
Ba co víc: ruský krok se těší podpoře řady dalších důležitých režimů na Blízkém východě, kam se Moskva vrací poprvé po konci sovětské éry jako skutečná velmoc.
Kromě Íránu podpořily Putina Egypt, Alžírsko a po srpnovém usmíření mu dalo volnou ruku v Sýrii i Turecko.
Kreml se prezentuje jako bojovník proti terorismu a islamismu, což některým vládám v oblasti vyhovuje. Například egyptskému prezidentovi Abdalu Fattáhovi Sísímu.
"V Egyptě panuje v médiích silná protiamerická rétorika a Rusko je pojímáno jako určitá protiváha Spojeným státům. V pozitivním světle. Státní média například tvrdí, že USA založily Islámský stát," řekla Aktuálně.cz arabistka Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky, která studovala v Damašku.
Trump: spojenec, nebo nepřítel?
Donald Trump v pátek Putina pochválil na twitteru za to, že v reakci na vyhoštění ruských diplomatů z USA Barackem Obamou zachoval zdrženlivost a nevyhostil nikoho.
Great move on delay (by V. Putin) - I always knew he was very smart!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) December 30, 2016
Ale otázkou pro příští rok, kterou si nejspíše kladou i v Kremlu, je: Potvrdí se, že Trump bude spojencem Putina a sblíží USA s Ruskem? Nebo to dopadne naopak a zrodí se ještě větší nepřátelství ve chvíli, kdy se zásadním způsobem zkříží zájmy obou mocností a obou vůdců?
Bývalý šéf ruské těžařské společnosti Jukos a nyní odpůrce Putina v exilu Michail Chodorkovskij řekl v rozhovoru pro CNN, že současná ruská vláda obraz USA jako nepřítele potřebovala.
"Pokud Amerika přestane být v Rusku zobrazována jako nepřítel, bude těžší vysvětlit ruské populaci ekonomické problémy. (…) Putin vidí Trumpa jako slabého a ovladatelného, Trump Putina jako upřímného a čitelného. Pokud se oba zklamou, může nastat velmi vážný konflikt," uvedl Chodorkovskij.
"Obama před osmi lety nabízel Moskvě takzvaný reset, a jak to dopadlo," uvedl pro Aktuálně.cz bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý s tím, že neočekává až tak zásadní obrat mezi Ruskem a USA.
