O co se Vladimir Putin mocenskou rošádou snaží?
Pokud víme, tak především o to, aby zůstal naživu a udržel si kontrolu nad svým majetkem. A v tuto chvíli také o vyřešení takzvané "otázky 2024", tedy toho, co se stane, až mu skončí prezidentský mandát. Ze středečního projevu je jasné, že to řeší i elity, které ho obklopují.
Jedná podle nějakého skvěle promyšleného plánu?
Má mnohem lepší představu o tom, co je jeho plán, než všichni ostatní. Putin je z povahy spíš uzavřený člověk, zároveň si ale uvědomuje, že když zachová určitou míru nejistoty, udrží si tak moc. Vždycky, když něco udělá, vypadá to jako strategicky správný tah.
A není to tak?
Celé se mu to může vymknout z ruky. Politický systém Ruska byl vybudován kolem jeho osoby, neměli bychom se ale v jeho analýze fixovat jen na něj. To, kam bude Rusko směřovat, ovlivní celá řada dalších faktorů.
Dá se předpokládat, že se u moci i po dvaceti letech v roli prezidenta nebo premiéra Ruské federace udržet chce?
Jistí si nemůžeme být ani tím.
Jak to?
Putin možná ústavní změny navrhl proto, aby zabránil budoucím prezidentům ho pronásledovat, až odejde do politického důchodu. To je běžná obava všech autoritářů, kteří nezemřou v úřadu.
Je pravděpodobné, že by se Putin chystal do důchodu? Může se vůbec takový člověk vzdát moci jinak, než že zemře?
Myslím, že si dobře uvědomuje, jak by bylo složité předat někomu moc. Na druhou stranu - Putinovu předchůdci Borisu Jelcinovi se to podařilo. Vybral si Putina a lidi kolem něj právě s vírou v to, že ho jako jeho loajální nástupce nebude pronásledovat.
Jenže Jelcin byl z celé řady důvodů velmi nepopulární, a tedy relativně bezpečný. Takže Putinův odchod do důchodu není nereálný, ale jako pravděpodobnější se mi zdá, že se buď chce přesunout do jiné ústavní role, nebo si zachovat vliv jinak.
Bude podle vás chtít i po konci volebního období v roce 2024 zůstat prezidentem?
Myslím, že si můžeme být skoro jistí, že ne. Mimo jiné i kvůli jeho rozhodnutí prezidentské pravomoci omezit (Putinovy návrhy na změnu ústavy by příštího prezidenta omezily v opakovaném výkonu funkce i jmenovacích pravomocích, pozn. red.). Který z možných scénářů dalšího vývoje si ale vybere, nevím.
Jaké jsou podle vás ty další možné scénáře?
S lidmi, kteří se Ruskem zabývají, jsme poslední roky diskutovali o možnosti, že by se přesunul do státní rady. A to je i v souladu s tím, co ohlásil včera, tedy že státní rada by měla nově mít své místo v ústavě.
Co je zajímavé, je, že tohle včera oznámil v kontextu úplně jiného tématu, a to posílení pravomocí gubernátorů jednotlivých ruských regionů. Já to vnímám tak, že tohle mělo sloužit jako určitá zástěrka pro to, aby mohl přesunout těžiště politické moci směrem k předsedovi té státní rady.
Putin se také rozhodl posílit roli ruského premiéra. Mohl by znovu mířit i do úřadu, který zastával už v letech 2008 až 2012?
Je to jedna z možností. Ale když byl premiérem posledně, hlavně ke konci, úplně ztratil zájem o každodenní politické dění. Putina hospodářská politika a ekonomika nudí. Zajímá ho zahraniční politika, věci, které se odehrávají na globálním jevišti. A ta - alespoň podle stávající ústavy - není v pravomoci premiéra.
Bude celá ta rošáda nezbytně mít nějaké praktické dopady na rozložení moci v Rusku? Nebo se zas tak moc změnit nemusí?
Podle zákona v Rusku platí normální rozdělení moci - zákonodárné, výkonné a tak dále. Víme ale, že ve skutečnosti tu platí něco, čemu se říká "jednotný účel". Prostřednictvím své strany Jednotné Rusko, ale také skrz různé klientelistické a zájmové sítě může Putin vykonávat moc podle libosti. Takže jednou z možností je i ta, že se opravdu nic nezmění a Putin se jenom snaží, aby to tak vypadalo.
Neriskuje tedy Putin, když svěřuje víc pravomocí parlamentu? Z podstaty to může být destabilizující - sedí v něm víc lidí, závislých na výsledku voleb…
To bude skutečně záležet na výsledku hlasování příští rok. Je dost možné, že Jednotné Rusko nedosáhne na většinu, natož ústavní většinu.
Proč tedy k tomu celému - rezignace vlády, oznámení ústavních změn - došlo zrovna teď? Označuje se to za velké překvapení.
Vladimir Putin využil možnosti postavit se do role toho, kdo má kontrolu nad situací, někoho, kdo přináší změnu, po které ruské obyvatelstvo touží. Během loňského roku sílily hlasy, že tou žádoucí novinkou mohla být právě změna ústavy.
A proč zároveň odstoupila i celá vláda?
Zaprvé proto, že premiér Medveděv je součástí systému, který by se měl změnit. Takže si Putin pojistil, že záhy po jejich ohlášení změny skutečně nastanou. Medveděv je navíc neoblíbený a už jenom to, že ho Putin odstranil - ačkoliv oficiálně odstoupil sám -, bude vnímáno pozitivně. Zadruhé i kvůli tomu, že role premiéra se změní, že bude posílena, nemohl Putin nechat v úřadu stejného člověka. Musí jím být nějaká čerstvá tvář.
Tou je teď už bývalý šéf Federální daňové služby Ruské federace Michail Mišustin. Jaký je?
Má reputaci schopného a inteligentního technokrata. Je poměrně neznámý, nemá vlastní základnu podporovatelů, Putin se může spolehnout na to, že mu bude loajální. Někdy v budoucnu by se dokonce mohl stát prezidentem.
Už se ale objevily zprávy o tom, že může být stejně zkorumpovaný jako všichni ostatní. Alexej Navalnyj například přišel s informací, že jeho manželka si vydělala podivným způsobem miliony rublů.
Mišustin tedy nemá žádné speciální napojení na Putina?
Pokud víme, tak nepatří do okruhu jeho nejbližších spolupracovníků. Měl vlivný oficiální post, ale žádnou speciální neformální pozici.
Kdo je Ben Noble
Vystudoval prestižní Oxfordskou univerzitu, na britské University College London a Vysoké škole ekonomické v Moskvě se věnuje výzkumu současného Ruska. Zejména se soustředí na zákonodárné procesy v autoritativních režimech a vyučuje kurz o současné ruské politice a společnosti. Je autorem řady článků o politickém systému a představitelích Ruské federace.
Co se podle vás stane s Dmitrijem Medveděvem?
Nedá se říct, že jeho jmenování zástupcem předsedy bezpečnostní rady je nějaké fantastické povýšení, ale měl by zůstat v čele Jednotného Ruska. Což také dává smysl, protože když strana selže ve volbách, bude to Putin moct svést znovu právě na Medveděva.
Říkal jste, že Putina k jím ohlášeným změnám částečně navedla vůle lidí. Jak tedy veřejnost na středeční události reagovala?
Určitě méně rozčíleně, než když minule Putin s Medveděvem oznámili, že si vymění role premiéra a prezidenta. I proto po volbách 2011 následovaly obrovské demonstrace. Teď už byli ale lidé smíření s tím, že Putin bude prezidentem až do roku 2024.
A také to vysvětluje to, proč nechal tolik nejasného v odpovědích na otázku, jak se bude ruský systém dál vyvíjet. Jednak se snaží zabránit tomu, aby on sám se stal postradatelným hned v momentě, kdy se začne spekulovat o tom, kdo bude příští silný prezident. Ale také si nechává prostor, aby se mohl přizpůsobit reakci lidí.
Takže teď Putin nebyl v tak silné pozici, aby prostě řekl: Tak a teď budu vládnout, ať se vám to líbí, nebo ne?
Určitě ne. Kreml si totiž pravidelně, někdy i tajně, nechává zjišťovat názor obyvatel v řadě průzkumů. Není to tak, že by Putin dělal, co chce, a lidé jenom mlčky souhlasili. Jeho popularita se zakládá i na tom, co si veřejnost myslí. Což Putin samozřejmě také aktivně ovlivňuje, proto je pro něj důležitá kontrola nad médii.
Co se podle vás v Rusku stane dál?
To je otázka za milion dolarů. Šéfka volební komise ohlásila, že je možné neodkladně uspořádat referendum o ústavních změnách. Hlasování se uskuteční nejspíš ještě před nejbližšími volbami, které se mají konat letos v září.
Také vznikla pracovní skupina, která má návrhy ústavních změn připravit. Tím ústavní změny Putin opticky oddělí od otázky toho, co se stane na konci jeho mandátu v roce 2024. Také se nějak promění složení vlády, je otázka, jestli třeba Sergej Lavrov zůstane ministrem zahraničí.
Zajímavé podle mě bude sledovat, jaký Mišustin naváže vztah s předsedou parlamentu Vjačeslavem Volodinem, který se sám snaží uchopit pro sebe nějakou moc. Je otázka, jak se mu to bude dál dařit.
Dlouhé roky spousta lidí spekulovala nad tím, kdo bude ten jeden nový silný vůdce, který Putina v čele Ruska nahradí. Známe teď konkrétnější odpověď?
Ne. Bude se mluvit o různých lidech. O moskevském starostovi Sergeji Sobjaninovi, o Putinově někdejším bodyguardovi, o ministrovi pro hospodářský rozvoj Maximu Oreškinovi a tak dále. Ale ve skutečnosti jsou to všechno odhady. Pokud vůbec, tak myslím, že Putin teprve zvažuje několik hypotetických kandidátů.
