Berlín - Letité přistěhovalecké komunity v Německu patří mezi skupiny, které nejvíce pomáhají uprchlíkům a migrantům.
Zároveň ale v jejich řadách panují obavy, že nově příchozí ohrozí staré "jádro", které má samo i po letech nemálo problémů.
"Starou gardu nové stráže netěší,“ vysvětluje Gilles Duhem, šéf jedné z berlínských neziskovek, které se zaměřují na integraci přistěhovalců. "Nikdo vám to samozřejmě takhle neřekne, nicméně bude se zápasit o byty, práci, sociální dávky i o školy."
Studie společnosti YouGov z loňského listopadu dokonce ukázala, že dva z pěti lidí s přistěhovaleckými kořeny se domnívají, že například Berlín by měl uprchlíků přijímat méně. Skoro čtvrtina z respondentů dokonce odpověděla, že by se měl proud uprchlíků zastavit úplně, naspal server Foreign Policy.
Bojí se o práci i o bydlení
"Ne každý ze zdejších migrantů automaticky řekne 'Ty jsi také migrant, pomůžu ti',“ doplňuje Wolfgang Kaschuba, ředitel berlínského Institutu pro výzkum migrace (Berlin Institute for Integration and Migration Research - BIM). "Obávají se o svoje pozice, které se jim pro ně samé teprve podařilo získat," vysvětluje.
Mnozí z přistěhovalců, ať už Arabů, Afričanů, nebo Turků, dnes i po letech žijí na předměstí velkých německých měst a de facto i na okraji německé společnosti. Poptávka po zaměstnání s nízkou kvalifikací i po příhodném levném bydlení je velká. Nyní se podle serveru musí vyrovnat s dalšími 300 000 běženci v produktivním věku, kteří budou zaměstnání hledat ve stejných, převážně méně placených vodách.
Přišli... a už zůstali
V Německu dnes žije okolo tří milionů lidí s tureckými kořeny, a tvoří tak největší přistěhovaleckou menšinu v zemi.
Přicházet sem ve velkém začali v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se souhlasem úřadů, aby pomohli rozproudit poválečnou ekonomiku. Jenže mnozí Němci nečekali, že se tu usídlí natrvalo. Turci ale zůstali a vytvořili si vlastní komunity s vlastní kulturou - vlastními obchody i svatostánky.
Obtížím a diskriminaci dnes čelí i jejich potomci. Druhé a třetí generace přistěhovalců, které se už narodily přímo v Německu. Jejich integrace se v mnoha ohledech nezdařila, z čehož se Turci a německé úřady obviňují navzájem. Podle zprávy Úřadu pro migraci a uprchlíky z roku 2010 téměř polovina potomků těchto Turků přiznala, že se s kovanými Němci do bližšího kontaktu moc nedostává.
Nynější uprchlická vlna by ale mohla přinést nový impuls i do těchto struktur. Německá vláda už představila řadu opatření, jak nové příchozí více integrovat do společnosti. Pomoci by měly zvláštní studijní programy, vyučování pro děti běženců i bezplatné jazykové kurzy.
Německo se učí z vlastních chyb
"Posledních dvacet let jsem si stěžovala, že integrace neprobíhala promyšleně. Je dobré vidět, že se učí z vlastních chyb. Že se uprchlíci mohou do jazykových kurzů ihned zapojit," řekla serveru Gulcan Kirazová. Její rodiče z Turecka měli dlouho problémy s němčinou, její bratr měl problémy ve škole, přestože mu podle ní schopnosti nechyběly. Kirazová nyní sama funguje coby úředník pro integraci ve městě Werdohl na západě země.
Mezi přistěhovaleckými komunitami je ale možné zaslechnout i hlasy, že zatímco oni musí o všechno bojovat, uprchlíkům a migrantům, kteří právě přicházejí, vycházejí úřady vstříc.
Pětatřicetiletý Ersin, německý Kurd s vlastním obchodem a kavárnou v Berlíně, strach nemá. Domnívá se, že obavy mají zejména lidé, kterým se nepodařilo na rozdíl od něj integrovat. "Ovládám němčinu i další jazyky. Ale lidé, kteří nemají dobré vzdělání nebo dobré vyhlídky, to jsou ti, kteří se znepokojují," říká.
Jen letos v lednu do Německa dorazilo přes 90 000 žadatelů o azyl. Loni jich bylo přes 1,1 milionu.
