Září bývá pro část planety symbolem monzunů a záplav, pro jinou zase požárů. Letošní hurikánová sezona je výjimečně aktivní, teprve podruhé od poloviny 50. let minulého století došla meteorologům předem připravená jména pro cyklony a museli začít pojmenovávat bouře podle řecké abecedy. Jeden hurikán se objevil i ve Středozemním moři a zasáhl Řecko.
Hit by floods, refugees in Sudan are desperate for humanitarian support pic.twitter.com/cwhyGKGHf6
— Reuters (@Reuters) September 29, 2020
Monzunové deště způsobily povodně v Pákistánu, tropická bouře zasáhla střední Vietnam.
Opravdová katastrofa se ale udála v Súdánu, zemi ležící na jih od Sahary, kterou protéká Nil. Lijáky, které zasáhly celou oblast Sahelu, v Súdánu způsobily takové záplavy, jaké tato oblast nepamatuje celých sto let. Chudou zemi uvrhly do humanitární krize. Přes tři čtvrtě milionů lidí přišlo o střechu nad hlavou, asi stovka jich zemřela.
Kde neřádila voda, panoval oheň. Požáry v americkém státě Kalifornie trhaly rekordy a zahalily města do temně oranžové barvy. V San Francisku to jeden den vypadalo, že nevyšlo slunce.
Požáry zuří jako každý rok i v Jižní Americe - v Brazílii. Kromě Amazonie hoří největší mokřad světa Pantanal. Jak to vypadá, když se oheň prožene močálovitou krajinou, ve které žijí jaguáři, krokodýli, kapybary a nezměrné množství dalších zvířat, zachytili fotografové Reuters.
Vědci se shodují, že za extrémní výkyvy počasí může probíhající klimatická změna. Za uplynulých 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, jaké na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Server Aktuálně.cz vydal velký grafický speciál, znázorňující, jak se planeta zahřívá od 19. století až do současnosti.
Jeden z největších producentů skleníkových plynů - Čína - se rozhodl se přidat ke snaze zmírnit dopady klimatické změny. Čínský prezident Si Ťin-pching na půdě OSN prohlásil, že Čína bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. To znamená, že za 40 let bude produkovat jen tolik emisí, kolik sama dokáže pohltit. Jak toho chce Peking docílit, ale neupřesnil.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
Čína přitom produkuje nejvíc skleníkových plynů ze všech zemí na světě. Vytěží a spálí polovinu světového uhlí, také je největším dovozcem zemního plynu a ropy. Peking je ale zároveň největším producentem sluneční energie a největším výrobcem zelených technologií.
Česko má k takovým slibům daleko, a to přestože mají Češi k přírodě velmi blízko. Myslí si to alespoň vědec Jiří Hulcr, který se na floridské univerzitě v USA zabývá výzkumem kůrovce. Tedy brouka, který trápí české smrkové lesy. Ale nejen ty. Kalamity způsobené tím, že člověk dlouhá léta pěstoval nevhodné lesy, které teď oslabuje oteplující se klima, se vyskytují skoro všude po světě, říká Hulcr v rozhovoru.
